Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
66/1950

Zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců

66/1950 Sb. · 37 paragrafů

Úplné znění

37
↑ Předchozí paragrafy

§ 15 Sociální dávky.

(2) Vláda může povolovati jiné sociální dávky, zejména pro zaměstnance postižené neštěstím a pro pozůstalé po zaměstnancích, a vydávati směrnice o poskytování těchto dávek.

§ 17 Změna pracovního místa.

Zaměstnanec může býti na žádost nebo z úřední moci

a) přeložen nebo přechodně přidělen na jiné pracoviště téhož oboru státní správy,

b) převeden do jiné zaměstnanecké skupiny nebo do jiného oboru státní správy.

§ 18 Skončení pracovního poměru.

Pracovní poměr se končí:

a) výpovědí,

b) zrušením bez výpovědi,

c) dohodou,

d) odsouzením ke ztrátě občanských práv.

§ 19 Rozvázání pracovního poměru výpovědí.

(1) Zaměstnanec může vypovědět z vážných osobních důvodů pracovní poměr. Přijetí výpovědi může býti odepřeno ve veřejném zájmu.

(2) Úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr zaměstnance,

a) neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce,

b) vyjde-li na jevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,

c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,

d) poruší-li hrubě své povinnosti,

e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,

f) pozbude-li československého občanství,

g) je-li ve veřejném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.

(3) U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních zaměstnanců činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.

(4) O zaměstnance, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti. Do doby, než se tak stane, lze mu poskytnout přiměřenou výpomoc. Podrobnosti určí vláda.

§ 20 Zrušení pracovního poměru bez výpovědi.

Úřad zruší bez výpovědi pracovní poměr zaměstnance, dopustí-li se zaměstnanec takového jednání, že ho nelze dále považovat za státně spolehlivého nebo že jeho neprodlené propuštění je v zájmu udržení pracovní kázně podle povahy věci nezbytně nutné.

§ 21 Rozvázání pracovního poměru dohodou.

Dohodou mezi zaměstnancem a úřadem může býti pracovní poměr rozvázán bez dodržení výpovědní lhůty.

§ 22 Zvláštní ustanovení.

(1) Správní zaměstnanci se přijímají do pracovního poměru na zkoušku zpravidla na podkladě přijímacích zkoušek. Zkušební doba trvá tři měsíce.

(2) Podrobnosti o přijímacích zkouškách a bližší směrnice o způsobu práce ve zkušební době stanoví příslušný ústřední úřad.

§ 23 Učitelé.

Učitelé jsou státní zaměstnanci, kteří na školách obstarávají výchovu a vyučování.

§ 24 Povinnosti.

(1) Učitel je povinen pracovati s největším úsilím a péčí na rozumovém, mravním a tělesném rozvoji svěřené mládeže, aby vyspěla v uvědomělé občany lidově demokratického státu, statečné obránce vlasti a zastánce pracujícího lidu a socialismu.

(2) Učitel má přispívat ke kulturnímu rozvoji státu, působit k zvýšení politického uvědomění lidu a pomáhat při zavádění socialistických forem práce, zejména na vesnici.

(3) Učitel pověřený správou školy (odboru) má být ostatním učitelům vzorem a vést školu tak, aby jako kolektiv učitelů a žáků ve spolupráci s rodiči vykonávala zdárně své politické a výchovné poslání.

(4) V pracovní době stanovené všeobecnými předpisy je učitel povinen plniti normální míru vyučovací povinnosti, obstarávati práce souvisící s vyučováním a práce, které se mu uloží zvláštními předpisy.

§ 25 Zaměstnanci zdravotní péče.

(1) Zaměstnanci zdravotní péče jsou zaměstnanci, kteří odborně pracují v oboru péče o zdraví lidu nebo v oboru veterinární péče.

(2) Okruh zaměstnanců zdravotní péče blíže vymezí platový řád.

§ 26 Povinnosti.

(1) Zaměstnanci činní v oboru péče o zdraví lidu jsou povinni s největším úsilím pečovat o zvýšení zdravotní úrovně lidu. Přitom jsou povinni poskytovat hodnotnou a účelnou zdravotní péči odpovídající současnému stavu a úrovni lékařské vědy a zdravotnických zařízení. Jsou dále povinni zvyšovat pracovní způsobilost obyvatelstva a přispívati tak k budování socialismu.

(2) Každý lékař a v mezích své způsobilosti i každý jiný zaměstnanec zdravotní péče je povinen, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka, poskytnouti první pomoc v každé denní i noční době, jestliže bez neodkladného poskytnutí této pomoci by byl ohrožen život nebo bylo vážně ohroženo zdraví nemocného a není-li lékařská pomoc obvyklým způsobem včas dosažitelná.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně pro zaměstnance činné v oboru veterinární péče.

§ 27 Zaměstnanci zahraniční služby.

Pro zaměstnance zahraniční služby platí ustanovení tohoto zákona o správních zaměstnancích. Odchylky z těchto ustanovení odůvodněné povahou zahraniční služby stanoví vláda.

§ 28 Přechodná a závěrečná ustanovení.

(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou v den počátku účinnosti tohoto zákona v činné službě, zařadí se do příslušných pracovních tříd v mezích prozatímního plánu pracovních sil a obdrží místo všech služebních příjmů podle dosavadních předpisů příjmy podle tohoto zákona. Prozatímní plán pracovních sil se stanoví podle § 4 na dobu nejdéle jednoho roku ode dne počátku účinnosti tohoto zákona.

(2) Až do provedení převodu vyplácejí se zálohově služební příjmy podle dosavadních předpisů; případné přeplatky se promíjejí, pokud je nezavinil zaměstnanec.

(3) Za součást služebních příjmů podle dosavadních předpisů se považují i zálohy povolené vládou na platovou úpravu státních a některých jiných veřejných zaměstnanců.

(4) Podrobnosti, zejména zda a v jaké výši přísluší přídavek k vyrovnání případného rozdílu mezi dosavadními a novými příjmy, stanoví vláda.

§ 29 Důchodové pojištění a pensijní zaopatření.

(1) Pro zaměstnance v činné službě, kteří do dne počátku účinnosti tohoto zákona nebyli účastni národního důchodového pojištění, a pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů, platí ode dne účinnosti tohoto zákona předpisy o národním důchodovém pojištění. Pensijní nároky získané ve veřejném pensijním zaopatření před účinností tohoto zákona zůstávají však nedotčeny.

(2) Podrobnosti upraví vláda nařízením; než se tak stane, postupuje se podle dosavadních předpisů.

§ 30 Příslušnost.

(1) K opatřením a rozhodnutím podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných je příslušný osobní úřad, pokud se v tomto zákoně nebo v těchto předpisech nestanoví jinak. Ústřední úřad může toto oprávnění přenésti na úřady podřízené, popřípadě na sebe. Řízení upraví vláda nařízením.

(2) Presidentu republiky přísluší jmenování vysokoškolských profesorů.

(3) Pověřování funkcemi přísluší

a) presidentu republiky, pokud jde o

1. přednostu a ostatní zaměstnance kanceláře presidenta republiky,

2. přednosty diplomatických misí,

3. předsedu Ústředí vědeckého výzkumu, jeho náměstka a předsedu státního úřadu statistického,

b) užšímu předsednictvu Národního shromáždění (předsednictvu Slovenské národní rady), pokud jde o zaměstnance Národního shromáždění (Slovenské národní rady),

c) vládě, pokud jde o

1. vedoucí zaměstnance ústředních úřadů pověřené stálým zastupováním ministra (náměstky ministra),

2. přednosty odborů ústředních úřadů,

d) jednotlivým členům vlády, popřípadě předsedům ústředních úřadů, pokud jde o

1. správní zaměstnance a zaměstnance zdravotní péče na funkčních místech, jejichž pověření funkcí nepřísluší presidentu republiky nebo vládě,

2. ředitele škol III. stupně.

(4) Předpisy o ustanovování tajemníků a přednostů referátů u krajských národních výborů zůstávají nedotčeny. Příslušnost k pověřování ostatních zaměstnanců národních výborů funkcemi stanoví vláda.

(5) Z funkce odvolává příslušný ústřední úřad. U Národního shromáždění (Slovenské národní rady) a národních výborů odvolává z funkce orgán, který zaměstnance funkcí pověřil.

(6) Ústřední úřady mohou příslušnost uvedenou v odstavci 3 písm. d) a v předchozím odstavci větě první přenésti na osobní úřady.

(7) Hodnosti zahraniční služby v cizině propůjčuje, pokud toto právo není vyhrazeno presidentu republiky, ministr zahraničních věcí, a jde-li o odborné přidělence, v dohodě s věcně příslušným ministrem.

§ 31 Rozhodčí řízení.

(1) Spory z pracovního poměru projednávají výlučně rozhodčí komise. Zahájení sporu z pracovního poměru nemá odkladný účinek na provedení opatření, o něž ve sporu jde.

(2) Složení a organisaci rozhodčích komisí, jakož i řízení u nich, upraví vláda nařízením.

(3) Stížnost k správnímu soudu je v těchto věcech vyloučena.

§ 33 Zaměstnanci přijatí k výkonu prací vyskytujících se jen v určitých časových obdobích nebo k zdolání mimořádných prací přechodné povahy.

(1) Pro zaměstnance přijaté k výkonu prací vyskytujících se jen v určitých časových obdobích nebo k zdolání mimořádných prací přechodné povahy platí toliko ustanovení § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2, §§ 9 až 13, § 18, § 19 odst. 1 až 3, §§ 20, 21 a 28, § 30 odst. 1, §§ 31, 35 a 36, a pokud platové řády nestanoví jinak, i §§ 14 až 16.

(2) V rozhodnutí o přijetí budiž výslovně uvedena práce a doba, na kterou se zaměstnanec přijímá. Pracovní poměr těchto zaměstnanců skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, neskončil-li již před tím podle ustanovení §§ 18 až 21.

§ 34 Zvláštní ustanovení o pracovních a mzdových poměrech některých veřejných zaměstnanců.

Pro nestátní veřejné zaměstnance, na něž se vztahuje ustanovení § 14 písm. a) zákona č. 244/1948 Sb., o státní mzdové politice, platí ustanovení tohoto zákona jen potud, pokud tak stanoví vláda. Ustanovení § 2 odst. 2 druhé věty a § 29 platí obdobně.

§ 35 Osvobození od poplatků a dávek.

Podání zaměstnanců ve věcech jejich pracovních a platových poměrů, jakož i protokoly sepsané v takových věcech jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 36 Zaměstnanci národních výborů.

(1) Zaměstnanci v činné službě ve správě vykonávané národními výbory a ve správě nebo provozu podniků, ústavů, fondů a jiných zařízení spravovaných národními výbory, kteří nejsou státními zaměstnanci, stávají se jimi a vztahují se na ně ustanovení tohoto zákona s výjimkou zaměstnanců komunálních podniků podle zákona č. 199/1948 Sb., o komunálních podnicích. Ustanovení § 29 platí tu obdobně.

(2) Osobním úřadem zaměstnanců národních výborů je krajský národní výbor. Ministerstvo vnitra může podle potřeby přenésti tuto působnost v dohodě s příslušnými ústředními úřady na národní výbory nižšího stupně.

§ 37 Zaměstnanci Národního shromáždění a Slovenské národní rady.

Pro zaměstnance Národního shromáždění (Slovenské národní rady) platí tento zákon s odchylkou, že tam, kde se v něm stanoví příslušnost vlády nebo jejích členů, je příslušné užší předsednictvo Národního shromáždění (předsednictvo Slovenské národní rady).

§ 38 Zrušení dosavadních předpisů.

Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona pozbývají pro zaměstnance uvedené v § 2 odst. 1 platnosti nebo použivatelnosti dosavadní předpisy o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.

§ 39 Účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provedou jej všichni členové vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Široký v. r.

Fierlinger v. r.

Dr. Ševčík v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Čepička v. r.

Dr. Gregor v. r.

Nosek v. r.

Kopřiva v. r.

Kabeš v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Rais v. r.

Kopecký v. r.

Kliment v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Petr v. r.

Dr. Ing. Šlechta v. r.

Dr. Neuman v. r.

Erban v. r.

Plojhar v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Dr. Šrobár v. r.