II.ÚS 2446/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2446/19 ze dne 10. 12. 2020   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti Mgr. Soni Bednářové, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně, zastoupené JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D., advokátem, sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2019 č. j. 12 Ksz 7/2018-160, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a městské státní zástupkyně v Brně, sídlem Polní 994/41, Brno, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 27. 7. 2019, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též "kárný soud") jako soudu kárného, eventuálně jen výrokové části A. tohoto rozhodnutí, z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 10 odst. 1, čl. 15 odst. 1, čl. 21 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Shrnutí relevantních skutkových zjištění kárného soudu 2. Stěžovatelka, která je státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Brně (dále jen "městské státní zastupitelství"), byla dozorující státní zástupkyní v trestní věci sp. zn. 4 ZT 27/2018 vedené proti obviněnému A. B., pro pokračující zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Jeho trestní jednání mělo spočívat stručně řečeno v tom, že uvedl v omyl pracovnici banky předložením padělaného zmocnění k výběru hotovosti ve výši 920 000 Kč, k němuž však nakonec nedošlo a obviněný byl dne 20. 2. 2018 v prostorách banky zadržen. Trestní stíhání obviněného zahájila Policie České republiky, Městské ředitelství policie Brno, 5. oddělení obecné kriminality, dne 21. 2. 2018. Usnesením soudce Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") ze dne 22. 2. 2018 sp. zn. 70 Nt 3514/2018 byl obviněný vzat do vazby z důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu (tedy koluzního důvodu vazby). 3. Usnesením ze dne 16. 3. 2018 stěžovatelka zamítla stížnost obviněného A. B. proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Následně policejní orgán přípisem ze dne 28. 3. 2018 požádal o vydání předchozího souhlasu k zadržení O. A. N., jenž měl být organizátorem jednání obviněného A. B. Stěžovatelka uvedený souhlas přípisem ze dne 6. 4. 2018 neudělila. Měla za to, že "nelze vést společné řízení - prověřování jiného podezřelého - ve vazební věci obviněného A. B., ve stádiu řízení ve vyšetřování, a navíc po rozhodnutí státním zástupcem o stížnosti tohoto obviněného do usnesení o zahájení trestního stíhání". Uvedený postup by byl podle jejího názoru v rozporu s § 2 odst. 4 trestního řádu, neboť vazební věci musí být projednávány s co největším urychlením. Stěžovatelka proto uložila policejnímu orgánu vyloučit skutky týkající se tehdy podezřelého O. A. N. k samostatnému projednání. Současně požádala o zajištění záznamů o zahájení úkonů trestního řízení ke všem trestním věcem tehdy vedeným proti tomuto podezřelému, jakož i zjištění stavu těchto věcí. Závěrem přípisu stěžovatelka sdělila policejnímu orgánu, aby v případě nejasností konzultoval postup s ní, a nikoli s vedoucí státní zástupkyní, a pokud by s jejími pokyny nesouhlasil, aby podal podnět k výkonu vnitřního dohledu podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství"). 4. Ještě předtím než policejní orgán obdržel uvedený pokyn, zahájil dne 11. 4. 2018 trestní stíhání obviněného A. B. pro pokračující zločin podvodu dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu, který měl být spáchán dalšími třemi dílčími útoky, z nichž dva měl organizovat O. A. N. Trestní stíhání posledně uvedeného bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 12. 4. 2018, jemuž byl kladen za vinu pokračující zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný formou účastenství podle § 24 odst. 1 trestního zákoníku. Na návrh stěžovatelky byl O. A. N. usnesením soudce městského soudu ze dne 14. 4. 2018 sp. zn. 70 Nt 3529/2018 vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) trestního řádu (tedy důvodů vazby útěkové a vazby předstižné). 5. Již dne 10. 4. 2018 sepsala stěžovatelka záznam pro městskou státní zástupkyni v Brně (dále jen "městská státní zástupkyně") JUDr. Kateřinu Jiráskovou, týkající se sdělení jejího náměstka Mgr. Jaroslava Paula ohledně toho, že si policisté měli stěžovat městské státní zástupkyni na neudělení souhlasu se zadržením O. A. N. Tento náměstek měl stěžovatelce, která mu vysvětlila svůj postup, sdělit, že nelze bránit policistům ve vazebním stíhání jmenovaného. Stěžovatelka mu ovšem oponovala, že její povinností je dohlížet na zákonnost postupu policejního orgánu, a městskou státní zástupkyni požádala o vyjasnění, zda počala vykonávat ve věci dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, nebo zda v ní vykonává vnitřní dohled. 6. Dne 16. 4. 2018 učinila stěžovatelka písemný záznam do spisu vedeného pod sp. zn. 4 ZT 27/2018. V něm uvedla, že téhož dne byla kontaktována policejní komisařkou, které sdělila, že trvá na vyloučení věci O. A. N. k samostatnému projednání. Zdůvodnila to tím, že "je třeba o stížnostech všech spoluobviněných rozhodovat současně v jednom usnesení ve stížnostním řízení". Protože o stížnosti obviněného A. B. bylo tou dobou již stěžovatelkou rozhodnuto, mělo být s ohledem na jeho vazební stíhání neprodleně rozhodnuto v samostatném řízení o blanketní stížnosti obviněného O. A. N. Stěžovatelka poukázala i na zásadu beneficium cohaesionis. Pokud by došlo ke zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného O. A. N. a stejný důvod by prospíval i obviněnému A. B., pak neprovedení změny usnesení i ohledně něho by znamenalo nerovnou procesní situaci. V této souvislosti připomněla rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ohledně procesních práv obviněných s tím, že s ohledem na možné opravné prostředky v řízení před soudem je třeba dbát na procesní čistotu řízení přípravného. Dále zdůraznila, že obviněný A. B. byl vzat do vazby pouze z koluzního důvodu, kdy lhůty pro přípravné řízení končí dne 20. 5. 2018 a věc je nutno v této lhůtě v přípravném řízení skončit. K tomu dodala, že i po vyloučení lze výslechy svědků konat pro obě řízení za účasti obhájců. Stěžovatelka nakonec argumentovala taktickými důvody, že obviněný A. B. bude spolupracovat raději jako svědek ve věci samostatně stíhaného O. A. N. než jako spoluobviněný. 7. Policejní orgán sepsal dne 16. 4. 2018 podnět k vykonání vnitřního dohledu, v němž poukázal na pokyn stěžovatelky ze dne 6. 4. 2018 k vyloučení věci O. A. N. k samostatnému projednání. Městská státní zástupkyně vykonáním vnitřního dohledu pověřila dne 20. 4. 2018 svého náměstka. Kromě toho policejní orgán sepsal dne 17. 4. 2018 podněty k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, k níž mělo dojít na adresách trvalých bydlišť obviněných. Stěžovatelka vyhotovila dne 18. 4. 2018 jen návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce ve vztahu k obviněnému A. B. Ohledně O. A. N. takovýto návrh nepodala. Policejní komisaři pak dne 1. 5. 2018 sepsali úřední záznam, v němž popsali komunikaci se stěžovatelkou ze dne 23. 4. 2018. Měla jim uvést, že návrh na provedení domovní prohlídky v bydlišti O. A. N. nebude podán, neboť stále nebyl splněn její pokyn k vyloučení jeho věci k samostatnému řízení. Policejní komisařka oponovala, že pro takový postup nejsou dány důvody a že v rámci domovních prohlídek lze nalézt důkazy ve vztahu k oběma obviněným. Stěžovatelka setrvala na vyloučení věci, vypracování takového usnesení, které by se opíralo o zásadu beneficium cohaesionis, by trvalo půl hodiny a na otázku, podle jakého ustanovení by tak mělo být učiněno, odkázala na zásadu beneficium cohaesionis. Poté, co věc obviněného O. A. N. bude vyloučena k samostatnému řízení, ji dostane k výkonu dozoru jiný státní zástupce, s nímž se má policejní orgán domluvit na provedení domovní prohlídky. 8. Náměstek státní zástupkyně sepsal dne 24. 4. 2018 pod sp. zn. 1 SPR 270/2018 zprávu o provedení vnitřního dohledu, v níž reagoval na jednotlivé argumenty policejního orgánu i stěžovatelky a podnět k výkonu dohledu shledal důvodným. Podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložil stěžovatelce pokyn vést ve věci obou obviněných společné řízení. Stěžovatelka ale v záznamu ze dne 27. 4. 2018 odmítla splnit tento pokyn, který považovala za nezákonný. Konkrétně měl být v rozporu se zásadou přiměřenosti podle § 2 odst. 4 věty třetí trestního řádu, podle níž