— Nejvyšší správní soud

13 Kss 2/2024- 92 - text pokračování 13 Kss 2/2024 - 95 R O Z H O D N U T Í Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., členů JUDr. Tomáše Durdíka a JUDr. Tomáše Uldricha a přísedících Mgr. Táni Dočekalové, JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského a prof. JUDr. Aleny Mackové, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 22. 5. 2024 kárný návrh ze dne 18. 1. 2024 kárného navrhovatele: předseda Okresního soudu v Chomutově, se sídlem Na Příkopech 663, Chomutov, proti kárně obviněnému: JUDr. Petr Vaněk, soudce Okresního soudu v Chomutově, a rozhodl takto: Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena v sídle Okresního soudu v Chomutově dne 15. 4. 2024 mezi kárným navrhovatelem, předsedou Okresního soudu v Chomutově Mgr. Martinem Šámalem, a kárně obviněným soudcem Okresního soudu v Chomutově JUDr. Petrem Vaňkem, a potvrzena stranami na ústním jednání dne 22. 5. 2024, a JUDr. Petr Vaněk, nar. x, soudce Okresního soudu v Chomutově, se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že I. způsobil nedůvodné průtahy v celkem 2 věcech vedených u Okresního soudu v Chomutově, konkrétně a) sp. zn. 29 T 86/2022, průtahy od 11. 7. 2022 do 31. 10. 2023 b) sp. zn. 29 T 115/2022, průtahy od 16. 9. 2022 do 27. 10. 2023 II. ve věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 40 Nt 122/2023 způsobil zkrácení základního práva na obhajobu obviněného tím, že dne 29. 7. 2023 poté, co mu v 16:12 hodin byl doručen spolu se spisovým materiálem návrh na vzetí do vazby, nerespektoval § 36 odst. 3 trestního řádu a nutnou obhajobu obviněného, kterému sice formálně byl ustanoven obhájce, ale ten nebyl jmenovaným soudcem držícím dosah pro přípravné řízení jakýmkoliv způsobem reálně vyrozuměn o tom, že se bude konat vazební zasedání, v němž bude rozhodováno o návrhu na vzetí do vazby, když skutečnost, že obhájce nebyl řádně vyrozuměn o svém ustanovení, je zmíněna již v podaném návrhu na vzetí do vazby. V důsledku toho došlo k porušení základního práva na obhajobu obviněného, současně k nezákonnému rozhodnutí soudce o vazbě, což bylo napraveno až usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 9. 2023, čj. 7 To 277/202337, který usnesení o vazbě zrušil a obviněného z vazby propustil. Obviněný tak strávil na základě porušení práva na obhajobu nezákonně ve vazbě dobu nejméně 46 dnů, 17 hodin a 5 minut od ukončení vazebního zasedání do propuštění obviněného, ke kterému došlo dne 14. 9. 2023 ve 12:15 hodin. tedy zaviněně porušil povinnosti soudce, nerozhodoval v přiměřených lhůtách bez průtahů a nevykonával svědomitě svoji funkci, čímž ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů (§ 79 odst. 1 a § 80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců. Odůvodnění: I. Průběh kárného řízení [1] Předseda Okresního soudu v Chomutově (dále též „navrhovatel“) podal dne 19. 1. 2024 podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“) k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh datovaný dnem 18. 1. 2024 na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto soudu JUDr. Petrovi Vaňkovi (dále též „kárně obviněný“ nebo „soudce“). Obvinil jej ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), že jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí zaviněně porušil povinnosti soudce a dopustil se kárného provinění. [2] K jednání specifikovanému v bodě I. navrhovatel uvedl, že v rámci dohledové a kontrolní činnosti zjistil, že ve věci sp. zn. 29 T 86/2022 je spis (i dle systému ISAS) od 11. 7. 2022, kdy došla věc soudu, bez úkonu. Až dne 31. 10. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení na den 21. 2. 2024; žádost o prodloužení lhůty k provedení prvního úkonu nebyla podána. Obdobně je tomu ve věci sp. zn. 29 T 115/2022 (ta soudu došla 16. 9. 2022, hlavní líčení bylo nařízeno dne 27. 10. 2023 na den 23. 1. 2024). Podle navrhovatele kárně obviněný nečinností v uvedených věcech způsobil nedůvodné průtahy, čímž byl porušen přinejmenším § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a § 2 odst. 4 trestního řádu. Kárně obviněný nedůvodné průtahy uznal při projednání s navrhovatelem. K jednání uvedenému v bodě II. pak navrhovatel uvedl, že po seznámení se s odůvodněním usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 7 To 277/202337, provedl kontrolu spisu sp. zn. 40 Nt 122/2023. Dále shrnul skutečnosti plynoucí z toho spisu, a především odkázal na odůvodnění shora označeného usnesení krajského soudu. Zdůraznil, že sice lze konat výslech obviněného (vazební zasedání) v nepřítomnosti obhájce, avšak pouze za předpokladu, že ten o takových úkonech věděl, což se však v daném případě nenastalo. Obhájce nedostal žádný prostor zúčastnit se vazebního zasedání. Nebyly shledány žádné okolnosti, které by bránily řádně obhájce informovat o jeho konání. Konání vazebního zasedání bylo možné odložit na pozdější hodinu či na další den s cílem pokusit se obhájce kontaktovat a umožnit mu účast (lhůta pro rozhodnutí o návrhu na vzetí do vazby by uplynula až 30. 7. 2023 v 16:12 hodin). Nebyl tak důvod konat vazební zasedání 32 minut po doručení návrhu na vzetí do vazby soudu. Došlo tak k zásadnímu porušení práva na obhajobu obviněného. Kárně obviněnému nic nebránilo, pokud chtěl rozhodnout o podaném návrhu, ustanovit obhájce jiného, čímž by dostál práva obviněného na obhajobu. Tímto jednáním kárně obviněný podle navrhovatele taktéž zaviněně porušil své povinnosti, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Dodal, že kárně obviněný své pochybení i ve vztahu i k tomuto bodu uznal. [3] K osobě kárně obviněného navrhovatel připomněl, že byl s účinností od 1. 12. 2003 jmenován soudcem Okresního soudu v Chomutově. Ve zdůvodnění zájmu o vstup do justice uvedl, že po 13 letech působení v advokacii a s ohledem na své povahové vlastnosti dospěl k přesvědčení, že by jeho povahovému založení odpovídala více práce v justici. U Okresního soudu v Chomutově je po celou dobu výkonu funkce zařazen na úseku trestním. Je mu aktuálně svěřena běžná agenda T a agenda specializovaná na korupci veřejných činitelů, při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a dražbách. Dne 12. 5. 2008 kárně obviněný podal žádost o přeložení k výkonu funkce soudce k Okresnímu soudu v Mělníku, které však ministr spravedlnosti nevyhověl. Kárně obviněný nebyl nikdy kárně postižen a nebyla mu nikdy udělena výtka. Jako kárné opatření navrhovatel navrhl snížení platu o 5 % na dobu 3 měsíců. [4] Ve vyjádření ke kárnému návrhu kárně obviněný připustil, že ve věcech označených pod bodem I. skutečně způsobil průtahy po dobu, která je v návrhu uvedena. Za to pociťuje odpovědnost a nelze odestát jeho liknavost spočívající v nepodání žádosti o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu. Pouze v obecné rovině k tomu poznamenal, že oba spisy jsou poměrné obsáhlé a vyžadují podrobnou a důkladnou přípravu k nařízení hlavního líčení. Nepovažoval za morální zatěžovat kancelář úkony zbytečnými (jiný způsob nežli projednání v hlavním líčení, zde nepřicházel v úvahu). U tohoto bodu návrhu vinu pociťuje a míru jeho zavinění ponechal na kárném soudu. Svůj vztah k bodu II. návrhu pak označil za ambivalentní s tím, že osobní stanovisko nemá ještě zcela vycizelované. Výslovně uvedl, že kárnému senátu rozhodování o vině v tomto bodě nezávidí. Z úkonů, které ve věci učinil, není porušení zákonných ustanovení patrné. Při vazebním zasedání byl obviněnému dán dostatečný prostor k uvedení veškerých skutečností rozhodných pro posouzení existence vazebních důvodů. Za účasti obhájce způsob obhajoby obviněného nebyl odlišný od obhajoby v době vzetí do vazby. Současně v rámci vazebního zasedání byly zjišťovány i všechny důležité skutečnosti k osobě obviněného a rovněž skutečnosti, které rozhodnutí mohou determinovat ve prospěch institutů vazbu nahrazujících. Ani u těch následnou aktivitou obhájce nedošlo k posunu. Kárně obviněný ještě dodal, že by k oběma bodům návrhu mohl uvádět argumenty v jeho prospěch (např. výkonnost v rozhodné době, počty vyřízených věcí, práci na věcech starších) či judikaturu Ústavního soudu zabývající se porušením práva na obhajobu. K tomu podle něj kárný senát bude jistě přihlížet a vyžádá si podklady z jiných zdrojů. Závěrem zmínil svůj předpoklad, že pokud by kárný senát dospěl k závěru, že se u jednání pod bodem II. o kárné provinění nejedná či jde o pro