§ 1247 OZ – Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala-li se…
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1247 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1247 občanského zákoníku stanoví, že pokud je právo stavby zřízeno za úplatu s opakujícími se dávkami (stavebním platem), stává se toto právo stavby reálným břemenem, přičemž je možné navázat výši stavebního platu na inflaci.
§ 1247
Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno. Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz.
Paragraf 1247 občanského zákoníku stanoví, že pokud je právo stavby zřízeno za úplatu s opakujícími se dávkami (stavebním platem), stává se toto právo stavby reálným břemenem, přičemž je možné navázat výši stavebního platu na inflaci.
Co to znamená v praxi
Pokud se vlastník pozemku a stavebník dohodnou na opakované platbě za právo stavby, stává se právo stavby zatíženo reálným břemenem. To znamená, že povinnost platit stavební plat přechází s právem stavby na každého dalšího nabyvatele.
Výše stavebního platu může být navázána na míru zhodnocování a znehodnocování peněz, tedy na inflaci nebo deflaci, což umožňuje udržet reálnou hodnotu plateb v čase.
Není možné sjednat, že se výše stavebního platu bude měnit na základě nejisté budoucí události, která není přímo spojena s hodnotou peněz.
Na co si dát pozor
Ujednání o změně výše stavebního platu, které by záviselo na jiné nejisté budoucí události než na inflaci/deflaci, by bylo neplatné.