§ 1247 občanský zákoník – Stavební plat jako reálné břemeno
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1247 občanského zákoníku stanoví, že pokud je právo stavby zřízeno za úplatu s opakujícími se dávkami (stavebním platem), stává se toto právo stavby reálným břemenem, přičemž je možné navázat výši stavebního platu na inflaci. Pokud se vlastník pozemku a stavebník dohodnou na opakované platbě za právo stavby, stává se právo stavby zatíženo reálným břemenem. (§ 1247 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 1247 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno. Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se vlastník pozemku a stavebník dohodnou na opakované platbě za právo stavby, stává se právo stavby zatíženo reálným břemenem. To znamená, že povinnost platit stavební plat přechází s právem stavby na každého dalšího nabyvatele.
- Výše stavebního platu může být navázána na míru zhodnocování a znehodnocování peněz, tedy na inflaci nebo deflaci, což umožňuje udržet reálnou hodnotu plateb v čase.
- Není možné sjednat, že se výše stavebního platu bude měnit na základě nejisté budoucí události, která není přímo spojena s hodnotou peněz.
Na co si dát pozor
- Ujednání o změně výše stavebního platu, které by záviselo na jiné nejisté budoucí události než na inflaci/deflaci, by bylo neplatné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1247
Jak soudy aplikují § 1247
Změnu konstantní rozhodovací praxe stran vyčíslení bezdůvodného obohacení neodůvodňují ani další dovolatelkou nastíněné úvahy, zamýšlí-li se zcela hypoteticky nad výší úplaty v případě zřízení práva stavby ve smyslu § 1247 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (jež by snad mohla být jedním z faktorů ovlivňujících úvahu znalce, respektive soudu o obvyklém nájemném za existence srovnatelných pozemků právem stavby zatížených) eventuálně nad tržbou za pozemek nezastavěný.
Přezkoumání platebního výměru bylo nařízeno z důvodu, který nemůže obstát. [11] Smluvní ujednání o stavebním platu je kvůli vazbě na kolaudaci jako nejistou budoucí událost v rozporu s § 1247 větou druhou občanského zákoníku, a proto k němu nebylo možné přihlížet.
K takovému ujednání se podle § 1247 občanského zákoníku nepřihlíží.
Právní otázky
Související
§ 5 Společná ustanovení pro stavební pozemek neoc (Vyhláška k provedení zákona o oceňování )§ 39 VĚCNÁ PRÁVA K NEMOVITÝM VĚCEM (Vyhláška k provedení zákona o oceňování )§ 23 Přestupky (Nález Ústavního soudu ze dne 18. červenc)