Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2907 · Občanské právo
Stručně: Paragraf říká, že při posuzování, zda někdo jednal v nutné obraně nebo v krajní nouzi, se zohlední i jeho omluvitelné vzrušení mysli, které prožíval při odvracení útoku nebo nebezpečí.
§ 2907
Při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně, anebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí.
Paragraf říká, že při posuzování, zda někdo jednal v nutné obraně nebo v krajní nouzi, se zohlední i jeho omluvitelné vzrušení mysli, které prožíval při odvracení útoku nebo nebezpečí.
Co to znamená v praxi
Soud nebo jiný orgán posuzující situaci vezme v úvahu psychický stav osoby, která se bránila nebo odvracela nebezpečí.
Pokud se osoba bránila v silném emočním vypětí (např. strachu, šoku), může to ovlivnit posouzení přiměřenosti jejího jednání.
Omluvitelné vzrušení mysli může vést k tomu, že jednání, které by za klidných okolností bylo považováno za nepřiměřené, bude v dané situaci akceptováno.
Na co si dát pozor
Musí jít o "omluvitelné" vzrušení mysli, což naznačuje, že ne každé vzrušení bude automaticky akceptováno.
Vzrušení mysli se zohledňuje pouze v souvislosti s nutnou obranou nebo krajní nouzí, nikoli v jiných situacích.