10 As 350/2022 — Nejvyšší správní soud

62 A 155/2020- 356 - text pokračování 20 62 A 155/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka, a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., v právní věci žalobce: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. sídlem Soběšická 820/156, Brno zastoupen Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem sídlem Na Florenci 2116/15, Praha proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, Praha za účasti: 1. městys Luka nad Jihlavou sídlem 1. máje 76, Luka nad Jihlavou zastoupen JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava 2. Vodovody a kanalizace Loucko, s.r.o. sídlem 1. máje 753, Luka nad Jihlavou zastoupena Mgr. Petrem Šmídem, advokátem sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.8.2020, č.j. 33134/2020-MZE-15111, sp. zn. 56VH18884/2020-15111, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 17.8.2020, č.j. 33134/2020-MZE-15111, sp. zn. 56VH18884/2020-15111, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 570 Kč k rukám Mgr. Marka Vojáčka, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.8.2020, č.j. 33134/2020-MZE-1511, sp. zn. 56VH18884/2020-15111, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“), ze dne 6.5.2020, č.j. KUJI 41529/2020, kterým krajský úřad podle § 6 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 274/2001 Sb.“), vydal osobě zúčastněné na řízení 2. povolení k provozování vodohospodářského majetku (kanalizace) vlastníka městyse Luka nad Jihlavou (osoba zúčastněná na řízení 1.), identifikační číslo majetkové evidence (dále jen „IČME“) 6105-688703-00286192-3/3 a 6105-688703-00286192-3/4, specifikovaného v tabulce obsažené ve výroku prvostupňového rozhodnutí. 2. Zdejší soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 17.3.2022, č.j. 62 A 155/2020-181, který byl však zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2023, č.j. 4 As 103/2022-89, a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Podle Nejvyššího správního soudu neobstál pouhý odkaz zdejšího soudu na zrušující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23.6.2021, č.j. 31 A 120/2019-404, pokud jde o vyřešení otázky platnosti dohod o převodu hmotného majetku a dohod o převodu investorství. K samotnému posouzení platnosti dohod o převodu hmotného majetku Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku odkázal na závěry jiného svého rozsudku ze dne 17.5.2023, č.j. 10 As 350/2022-56, a dále na skutečnost, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23.6.2021, č.j. 31 A 120/2019-404, ze kterého zdejší soud v úplnosti vyšel v nynější věci, již byl zrušen (rozsudek ze dne 25.4.2023, č.j. 8 As 224/2021-182). Pro další řízení Nejvyšší správní soud uložil zdejšímu soudu řádně vypořádat argumentaci uvedenou účastníky řízení (která je do značné míry obdobná jako ta ve věci sp. zn. 8 As 224/2021). Zabývat se má v této souvislosti též argumentací dovozující vlastnické právo osoby zúčastněné na řízení 1. z předávacího protokolu vyhotoveného Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen „Svaz“) dne 12.7.2019. Za stávající situace by totiž posouzení této otázky ze strany Nejvyššího správního soudu bylo předčasné. I. Shrnutí žalobní argumentace 3. Žalobce namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Podle žalobce žalovaný zatížil řízení neodstranitelnými procesními i hmotněprávními vadami; žalovaný se rovněž dostatečně nevypořádal s odvolacími námitkami. 4. Žalobce poukazuje na to, že je provozovatelem předmětné kanalizace na základě platné smlouvy o provozu vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací, o správě a rozvoji majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, uzavřené se Svazem dne 17.12.1996 (dále jen „provozní smlouva“), která trvá minimálně do 31.12.2020, a dále na základě povolení vydaného rozhodnutím krajského úřadu ze dne 3.5.2004, č.j. KUJI 6705/2004 OLVHZ, KUJI007JD81, které bylo zrušeno rozhodnutím krajského úřadu dne 31.1.2019 s odkladem vykonatelnosti. 5. Podrobnou argumentací žalobce dovozuje, že správní orgány nejasně vymezily předmět řízení (v rozhodnutí o zrušení povolení k provozování byl vodohospodářský majetek vymezen odlišně), nesprávně posoudily předběžnou otázku vlastnického práva k předmětnému vodohospodářskému majetku a s tím spojené otázky existence provozní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a vlastníkem majetku a její platnosti i ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení 1.; provozní smlouva je podle žalobce stále platná a trvá. Otázku ukončení smlouvy ať již odstoupením či pozdější výpovědí a platnosti těchto úkonů pak žalovaný konkrétně nevypořádal. 6. Žalobce poukazuje na to, že po zrušení původního rozhodnutí krajského úřadu žalovaným za účelem přesné specifikace vodohospodářského majetku a poté, co osoba zúčastněná na řízení 2. k výzvě krajského úřadu zakreslila kanalizační řady do mapky, došlo k rozšíření předmětu žádosti o udělení povolení k provozování o dalších 54,43 metrů kanalizačního potrubí v ulici Za Humny. Celková délka kanalizací dle žádosti (2 483,36 metrů) neodpovídá celkové délce kanalizací (2 697 metrů), k nimž bylo žalobci zrušeno povolení k provozování. Délky kanalizací krajský úřad podle žalobce neověřil v odpovídající dokumentaci. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že předložení mapky a pasportu se zaznamenáním kanalizačních řad je dostatečným skutkovým podkladem. K namítanému rozdílu v délkách kanalizací se pak správní orgány nevyjádřily vůbec. 7. Podle žalobce je vlastníkem kanalizace, resp. minimálně její části, stále Svaz, a i kdyby tomu tak nebylo, osoba zúčastněná na řízení 2. nedoložila platnou provozní smlouvu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. Žalobce poukazuje na to, že se shodnými námitkami se žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nevypořádal. Krajský úřad podle žalobce rovněž chybně odkazoval na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2017, č.j. 72 Co 153/2017-650, z něhož podle žalobce nelze při posuzování otázky vlastnického práva, jejíž vyřešení je nezbytným předpokladem pro vydání rozhodnutí o provozování, vycházet; žalobce dále podrobnou argumentací komentuje spory vedené v souvislosti s vodohospodářským majetkem Svazu u civilních soudů. 8. Podle žalobce se smlouva o provozování a nájmu vodohospodářského majetku č. 1/2016 ze dne 7.3.2018 a její dodatek č. 3 nevztahují k předmětnému majetku. Pokud jde o dodatek č. 3, jeho platnost nebyla prokázána, neboť nebyla doložena usnesením rady městyse Luka nad Jihlavou, nýbrž pouze výpisem z usnesení rady. Uvedenou námitku žalovaný v napadeném rozhodnutí rovněž pominul. 9. Žalobce rovněž nesouhlasí se závěry správních orgánů ohledně neplatnosti dohody o převodu majetku, stejně tak zpochybňuje zdůvodnění rozhodnutí ze dne 8.7.2019, č.j. KUJI 53597/2019, a právní relevanci předání majetku. Pokud jde o majetek vybudovaný na základě smluv o dílo na jednotlivé investiční akce, ten nebyl doposud Svazem převeden na žádný subjekt. 10. Na své argumentaci žalobce setrval v podané replice, v níž poukázal na prodloužení provozní smlouvy, resp. na své oprávnění provozovat vodohospodářský majetek Svazu i po 31.12.2020, a z výše uvedených důvodů navrhl, aby zdejší soud jak napadené, tak prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 11. Po zrušení původního rozsudku zdejšího soudu v této věci rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2023, č.j. 4 As 103/2022-89, žalobce setrval na svém procesním stanovisku a podrobnou argumentací polemizuje se správností závěrů uvedených v recentních rozsudcích Nejvyššího správního soudu týkajících se problematiky vypořádání majetku ze Svazu vystoupivších obcí (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25.4.2023, č.j. 8 As 224/2021-182, a ze dne 17.5.2023, č.j. 10 As 350/2022-56). Pokud jde o vodohospodářský majetek vybudovaný na základě dohod o investorství, žalobce navrhuje, aby zdejší soud řízení přerušil do doby, než bude otázka jeho vlastnictví zodpovězena ve věci ev. pod sp. zn. 31 A 120/2019. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 12. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby. 13. Žalovaný i po zrušení původního rozsudku zdejšího soudu v této věci setrval na svém procesním postoji a zdůraznil, že otázka vlastnictví předmětného vodohospodářského majetku je otázkou klíčovou, na níž sto