Co znamená „Doměřovací řízení“ podle zákona?

Paragraf 141 daňového řádu upravuje doměřovací řízení, tedy situace, kdy daňový subjekt sám zjistí, že má být daň vyšší nebo nižší než původně stanovená, případně chce jen změnit dříve tvrzené údaje, a stanovuje pro to pravidla a lhůty.

Zdroj: § 141 daňový řád – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Daňový subjekt může podat dodatečné daňové přiznání i na nižší daň, pokud byla původní daň stanovena nesprávně, ale nemůže přitom namítat chyby správce daně.
• Dodatečné daňové přiznání lze podat i v případě, že se nemění výše daně, ale pouze jiné dříve tvrzené údaje.
• V dodatečném daňovém přiznání je nutné uvést rozdíl oproti poslední známé dani a datum zjištění, a v případě snížení daně nebo změny údajů i důvody pro podání.

Konkrétně tedy odvolací soud nesprávně vyložil a aplikoval § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, (dále jen „d. ř.“), v otázce povinnosti žalobkyně podat dodatečné přiznání k DPH.

25 Cdo 3084/2023 · Nejvyšší soud · 26. 11. 2024

Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň, než je poslední známá daň ve lhůtě podle odst. 1 citovaného ustanovení.

5 Tdo 506/2014 · Nejvyšší soud · 18. 6. 2014

… uplatnila stěžovatelka námitku, že ve vztahu k předčasně (před nabytím právní moci rozhodnutí) zaplacené částce 58 274 Kč (rozdíl mezi doměřenou a dodatečně tvrzenou daní) jí sice úrok nenáleží, avšak náleží jí ve vztahu k částce 75 373 Kč (daň tvrzená v dodatečném daňovém přiznání), k jejímuž uhrazení ji zavazoval § 141 odst. 1 daňového řádu.

III.ÚS 711/26 · Ústavní soud · 31. 3. 2026

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 141 Doměřovací řízení

(1) Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

(2) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně.

(3) Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

(4) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtách podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené.

(5) V dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; v případě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování podle odstavců 2 a 4 uvede i důvody pro jeho podání.

(6) Lhůta podle odstavce 1 věty první neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování.

(7) Daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou podle odstavce 1 věty první.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Daňový řád – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu