Co znamená „Vyhlášení a doručení vyrozumění“ podle zákona?
Stručná odpověď: Soud vyhlásí usnesení o dědickém právu a poučení o odmítnutí dědictví přímo těm osobám, které jsou přítomny u soudu.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 165 zákona č. 292/2013 Sb. (Zákon o zvláštních řízeních soudních) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 165 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 14. 3. 2023
- Týká se: soud, dědic
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 165 zákona 292/2013 stanoví, jakým způsobem soud oznamuje dědicům usnesení o jejich dědickém právu a poučení o odmítnutí dědictví, a definuje situaci, kdy je dědic považován za osobu s neznámým pobytem.
V praxi
- Ostatním dědicům, kteří nejsou přítomni, soud toto usnesení doručí písemně.
- Pokud se soudu nepodaří doručit usnesení dědici na jeho adresu bydliště nebo místa pobytu, je takový dědic považován za dědice s neznámým pobytem.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 165
Sama nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že k prodloužení lhůty k odmítnutí dědictví může dojít jen formou usnesení soudu, neboť to nestanoví ani ustanovení § 1487 odst. 1 věta třetí o. z., ani ustanovení § 164 a § 165 z. ř. s., povinná forma usnesení je zákonem výslovně stanovena pouze pro vyrozumění dědice o právu dědictví odmítnout.
Podle ustanovení § 165 odst. 1 z.ř.s. soud vyhlásí usnesení podle § 164 přítomným osobám; usnesení jim není třeba doručovat.
S ustanovením § 1487 odst. 1 věta druhá a třetí o. z. pak podle Nejvyššího soudu korespondují i procesní ustanovení § 164 odst. 1 a § 165 odst. 1 z. ř. s., která tím, že pro vyrozumění dědiců o dědickém právu a jejich poučení o možnosti dědictví odmítnout vyžadují formu usnesení, zaručují nezpochybnitelnost začátku běhu lhůty k odmítnutí dědictví, když usnesení musí být buď vyhlášeno, nebo doručeno vyrozumívaným účastníkům.
Co říká § 165 – Zákon o zvláštních řízeních soudních
§ 165 Vyhlášení a doručení vyrozumění
(1) Soud vyhlásí usnesení podle § 164 přítomným osobám; usnesení jim není třeba doručovat. Ostatním vyrozumívaným osobám soud usnesení podle § 164 doručí.
(2) Dědic, jemuž se nepodařilo doručit na adresu jeho bydliště nebo místa pobytu, se považuje za dědice neznámého pobytu.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Přítomným osobám se usnesení nedoručuje, ale je jim vyhlášeno přímo.
- Nemožnost doručení na známou adresu vede k právní fikci neznámého pobytu dědice.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon o zvláštních řízeních soudních – přehled paragrafůProcesní právoVšechny právní otázky