Žalobou soudu podanou dne 22.5.2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 16 338,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 338,15 Kč od 11.3.2025 do zaplacení a 7 490 Kč na nákladech řízení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.2.2026 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel , právnická osoba, . uzavřel s žalovaným dne 13.3.2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10.3.2025. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 6 338,15 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka z nesplacené jistiny úvěru 10 000 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 338,15 Kč. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 13.3.2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10.3.2025. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 10 000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 10.3.2025. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 13.3.2024 na bankovní účet , č. účtu, , který žalovaný uvedl, identifikování platby úvěru bylo uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod.. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Takovéto jednání má podle žalobkyně platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, kdy nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Žalobkyně požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“, když žalovaný nehradil řádně. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 10.3.2026. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, ., zda mu byla v březnu 2024 zaslána na účet č. , č. účtu, částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a zda je majitelem účtu právě žalovaný.2. K výzvě soudu s poučením o následcích nečinnosti žalobkyně nedoplnila tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti, nenavrhovala důkazy k prokázání existence smlouvy.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Ze sedmistránkového nepřehledného textu smlouvy o úvěru datovaného 12.3.2024 fyzicky nepodepsané žalovaným jako uvedeným dlužníkem a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako věřitelem, bylo zjištěno, že se v textu měl věřitel zavázat žalovanému poskytnout úvěr 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného na 12 měsíců, které měl žalovaný vrátit do 10.3.2025 spolu s poplatkem 6 338,15 Kč, celkové tak měl uhradit 16 989,79 Kč (před slevou), RPSN byla uvedena ve výši 196,61 %, jako roční zápůjční úroková sazba bylo uvedeno 12 %. Žalovaný měl splácet ve 12 měsíčních splátkách po 1 416 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že i zde je uvedena roční zápůjční úroková sazba 12 %, RPSN byla uvedena 196,6 %. V rámci výpočtu RPSN jsou uvedeny úroky 651,64 Kč. U obou listin je uvedeno, že žalovaný podepsal listiny šestimístným číselným kódem. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že z účtu č. , č. účtu, bylo dne 12.3.2024 poukázáno 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, .5. Zprávou Raiffeeisenbank,a.s. bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, patřil v březnu 2024 žalovanému a dne 13.3.2024 na něj byla připsána platba 10 000 Kč od , právnická osoba, ..6. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 14.6.2023 bylo zjištěno, že , právnická osoba, . dohodla, že bude postupovat žalobkyni pohledávky ze smluv o spotřebitelských úvěrech, a to jednotlivá portfolia pohledávek vždy oproti zaplacení kupní ceny. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2026 postoupila , Anonymizováno, žalobkyni pohledávku za žalovaným. Z předžalobní upomínky, oznámení o postoupení a z potvrzení o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzýván doporučeným dopisem zaslaným 10.3.2026 k úhradě částky 28 962,96 Kč do tří dnů s tím, že jinak bude ve věci podána žaloba, oznámením původního věřitele mu bylo oznamováno i postoupení.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená ( § 1970 obč. zák.). Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 občanského zákoníku). Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (§ 513 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . poskytl žalovanému na jeho účet částku 10 000 Kč dne 13.3.2024. Soud si na návrh žalobkyně v žalobě vyžádal zprávu banky, do níž žalobkyní dokládaná platba 10 000 Kč šla z účtu tvrzeného právního předchůdce žalobkyně, a to k prokázání tvrzené skutečnosti, že šlo o účet žalovaného. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni dne 18.2.2026. Tvrzení žalobkyně ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného zůstala pouze v rovině velmi obecných tvrzení o lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISI, CEE, CRKI, EUCB a ani takto obecná tvrzení nebyla žalobkyní prokazována. Žalobkyni se nepodařilo prokázat ani to, že by žalovaný podepsal s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru s těmi parametry, které jsou uvedeny v žalovaným nepodepsaném tiskopise.8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl., § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně a to v rozsahu žalované jistiny 10 000 Kč. Přes výzvu soudu žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla sjednána smlouva konkrétního obsahu a že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, ač byla poučena o následcích nečinnosti. Protože žalobkyně neunesla své procesní povinnosti k prokázání existence úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, soud hodnotil prokázané poskytnutí částky 10 000 Kč tímto předchůdcem žalovanému jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku, kdy co se týče úroku z prodlení soud vycházel z předžalobní upomínky, která byla podle podacího lístku doporučeným dopisem zaslána 10.3.2026 se lhůtou k plnění do tří dnů , kdy podle § 573 občanského zákoníku dnem doručení 5.2.2021, třídenní lhůta tak končila 16.3.2026 a prodlení začalo 17.3.2026. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 od 17.3.2026 do zaplacení ve výši 11,5% ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.). Co do zbývajících 6 338,15 Kč a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, když nárok na poplatek nebyl prokázán a rovněž prodlení bylo prokázáno až po uplynutí lhůty k plnění podle předžalobní výzvy. Pouze nad rámec tohoto právního hodnocení soud uvádí, že v případě, že by se žalobkyni podařilo prokázat uzavření smlouvy tvrzených parametrů mezi účastníky, pak by soud smlouvu neshledal platnou, neboť jednak nebylo prokázáno splnění povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy řádné přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného a poskytnutí úvěru při absenci pochybností o jeho úvěruschopnosti, jednak parametry předloženého textu smlouvy – konkrétně sjednaná úplata za poskytnutí částky 10 000 Kč ve výši 70% za rok je v rozporu s dobrými mravy, kdy mnohonásobně přesahuje výši obvyklých úroků (sazba ARAD vyhlašovaná ČNB v daném čase), kdy nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně přistoupil k poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému bez této neplatné části smlouvy.9. Pro vyšší úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu úspěchu v porovnání s neúspěchem 22% (61% úspěchu žalobkyně – 39% úspěchu žalovaného). Celkově náklady žalobkyně představují odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 400 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, tj. 2 373 Kč. Náhradu nákladů řízení 522 Kč (22% z 2 373 Kč) soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě.