Žalobou soudu podanou dne 15.5.2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 925,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 925,14 Kč od 20.4.2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 7 370 Kč. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2.10.2025 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností podnikající v kolektivním investování spočívajícím zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel , právnická osoba, . uzavřel s žalovaným dne 21.3.2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr 7 700 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 19.4.2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, dostal se tak do prodlení s vrácením úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka z nesplacené jistiny úvěru 7 700 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 8 225,14 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným dle instrukcí zaslaných žalovanému emailem. Žalovaný také odsouhlasil ve webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru. Po této registraci a následných kontrolních úkonech byl žalovanému zřízen jeho uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem. Tím byla registrace dokončena a žalovanému vzniklo právo žádat o poskytnutí konkrétního úvěru přes uživatelský účet žalovaného na webovém rozhraní věřitele. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl dne 21.3.2024 převeden z bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí: „Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.: „…podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód 428612), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobkyně žádných dalších důkazů. Dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobkyně požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 21.3.2024. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 20.10.2025. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobkyně, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, ., zda mu byla v březnu 2024 zaslána na účet č. , č. účtu, částka 7 700 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a zda je majitelem účtu právě žalovaný.2. K výzvě soudu s poučením o následcích nečinnosti žalobkyně nenavrhovala důkazy k prokázání existence smlouvy ani neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti,.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z osmistránkové textu smlouvy o spotřebitelském úvěru datované 21.3.2024 fyzicky nepodepsané žalovaným jako uvedeným dlužníkem a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako věřitelem, bylo zjištěno, že se v textu měl věřitel zavázat žalovanému poskytnout úvěr 7 700 Kč na bankovní účet žalovaného nebo hotovostně u čerpacích stanic , Anonymizováno, na 29 dnů, které měl žalovaný vrátit do 19.4.2024 spolu s poplatkem 3 143,14 Kč po slevě nebo 8 225,14 Kč před slevou, celkové tak měl uhradit 10 930,70 Kč po slevě, 16 169,85 Kč před slevou, RPSN byla uvedena ve výši 9 867,10 %, jako roční zápůjční úroková sazba bylo uvedeno 40%. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že i zde je uvedena roční zápůjční úroková sazba 40 %, ovšem kromě RPSN byla uvedena jak po slevě 9 867,1 %, tak před slevou 1 165 580,9 %. V rámci výpočtu RPSN jsou uvedeny úroky 244,71 Kč.5. Z potvrzení ČSOB, a.s. vyplývá, že dne 21.3.2024 byla provedena z účtu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, platba 7 700 Kč na účet č. , č. účtu, se zprávou pro příjemce, že jde o zápůjčku. Zprávou , právnická osoba, . bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, patřil v březnu 2024 žalovanému a byla na něj připsána dne 21.3.2024 platba 7 700 Kč od , Anonymizováno, .6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2023 bylo zjištěno, že , právnická osoba, . bude postupovat žalobkyni jednotlivé portfolia pohledávek, k té byl předložen i dodatek č.6 z 30.9.2025 měnící kupní cenu, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení mimo jiné pohledávky , Anonymizováno, za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní upomínky a z potvrzení o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzýván doporučeným dopisem zaslaným 20.10.2025 k úhradě částky 29 895,41 Kč (neuhrazená jistina 24 087,41 Kč a náklady právního zastoupení 5 808 Kč) do tří dnů s tím, že jinak bude ve věci podána žaloba. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že dne 16.10.2025 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky a vyzýván k úhradě částky 24 087,41 Kč do tří dnů.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená ( § 1970 obč. zák.). Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 občanského zákoníku). Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (§ 513 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Tvrzený právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . poskytl žalovanému na jeho účet částku 7 700 Kč dne 21.3.2024. Tvrzení žalobkyně ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného zůstala pouze v rovině velmi obecných tvrzení o lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISI, CEE, CRKI, EUCB a ani takto obecná tvrzení nebyla žalobkyní prokazována. Žalobkyni se nepodařilo prokázat ani to, že by žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru s těmi parametry, které jsou uvedeny v žalovaným nepodepsaném tiskopise.8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 2991 a násl., § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně a to v rozsahu žalované jistiny 7 700 Kč. Přes výzvu soudu žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla sjednána smlouva konkrétního obsahu a že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, ač byla poučena o následcích nečinnosti. Protože žalobkyně neunesla své procesní povinnosti k prokázání existence úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, soud hodnotil prokázané poskytnutí částky 7 700 Kč tímto předchůdcem žalovanému jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku, kdy co se týče úroku z prodlení soud vycházel z předžalobní upomínky, která byla podle podacího lístku doporučeným dopisem zaslána dne 20.10.2025 k úhradě částky 29 895,41 Kč se lhůtou k plnění do tří dnů, kdy podle § 573 občanského zákoníku dnem doručení 23.10.2025, třídenní lhůta tak končila 29.10.2025 a prodlení začalo 29.10.2025. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 7 700 Kč Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 700 od 29.10.2025 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.). Co do zbývajících žalovaných 8 225,14 Kč a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, když nárok na poplatek nebyl prokázán a rovněž prodlení bylo prokázáno až po uplynutí lhůty k plnění podle předžalobní výzvy.9. Pro téměř shodný úspěch žalobkyně ve věci soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, když bylo žalováno o 15 925,14 Kč a přiznáno 7 700 Kč..