A. Předmět řízení1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, ve 2. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, ve , jméno FO, (dále jen „předmětný byt“), a to nejprve dne , datum, na dobu do , datum, a následně dne , datum, novou nájemní smlouvu na dobu od , datum, do , datum, . Žalovaný byt užíval i po uplynutí sjednané doby nájmu, a to do , datum, , kdy jej vyklidil a následně odevzdal žalobci. Žalovaný měl hradit pravidelné měsíční platby spojené s užíváním bytu, avšak nečinil tak řádně a včas, v důsledku čehož mu vznikl dluh ve výši žalované jistiny.B. Skutková zjištění soudu2. Soud provedl dokazování listinami, a to nájemní smlouvou ze dne , datum, , nájemní smlouvou ze dne , datum, , předávacím protokolem ze dne , datum, , předávacím protokolem při převzetí bytu od žalovaného ze dne , datum, , výpočtovým listem platným od , datum, , výpočtovým listem platným od , datum, , přehledem neuhrazeného nájemného k , datum, , vyúčtováním služeb za rok 2024, upomínkou ze dne , datum, včetně doručenky, výzvou ze dne , datum, včetně doručenky, dohodou o uznání dluhu a splátkovým kalendářem ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně doručenky. Pravost ani obsah žádné z těchto listin nebyly v řízení zpochybněny a soud neshledal důvod pochybovat o jejich věrohodnosti; přehled neuhrazeného nájemného soud přitom hodnotil ve spojení s ostatními listinami, s nimiž je obsahově souladný.3. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, a z předávacího protokolu ze dne , datum, (pasport objektu) soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému předmětný byt k užívání a že mezi účastníky byl založen nájemní vztah na dobu určitou od , datum, do , datum, . Současně soud z této smlouvy zjistil, že podle čl. 3 odst. 3.1. byly platby spojené s užíváním bytu, tedy nájemné a služby, popřípadě zálohy na služby, splatné v pravidelných měsíčních platbách vždy do posledního dne měsíce, na který se vztahují, a dále, že podle čl. 3 odst. 3.2. byl žalovaný při prodlení s placením těchto částek povinen hradit žalobci úrok z prodlení podle platných právních předpisů.4. Z výpočtového listu ze dne , datum, platného od , datum, a , Anonymizováno, objektu soud zjistil, že měsíční předpis plateb spojených s užíváním bytu činil za dobu od , datum, za nájem tam uvedených zařizovacích předmětů , částka, měsíčně, nájemné celkem , částka, , paušální poplatky za společné prostory , částka, , záloha na vodu , částka, , záloha na elektřinu společných prostor , částka, , záloha na komíny , částka, . Celkem tedy , částka, .5. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli novou nájemní smlouvu k témuž bytu na dobu určitou od , datum, do , datum, . Současně soud z této smlouvy zjistil, že podle čl. 3 odst. 3.1. byly platby spojené s užíváním bytu, tedy nájemné a služby, popřípadě zálohy na služby, splatné v pravidelných měsíčních platbách vždy do posledního dne měsíce, na který se vztahují, a dále, že podle čl. 3 odst. 3.2. byl žalovaný při prodlení s placením těchto částek povinen hradit žalobci úrok z prodlení podle platných právních předpisů.6. Dle tvrzení žalobce žalovaný byt užíval i v době od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . Netvrdil, že by kdokoliv z účastníků učinil po skončení obou nájemních vztahů kroky k ukončení nájmu předmětného bytu. Tedy že by žalobce žalovaného v době po skončení nájmu písemně vyzval, aby byt opustil; naopak z dalších listin je zřejmé, že žalobce žalovanému i nadále předepisoval měsíční platby spojené s užíváním bytu.7. Z výpočtového listu ze dne , datum, platného od , datum, soud zjistil, že měsíční předpis plateb spojených s užíváním bytu činil za dobu od , datum, za nájem tam uvedených zařizovacích předmětů , částka, měsíčně, nájemné celkem , částka, , paušální poplatky za společné prostory , částka, , záloha na elektřinu společných prostor , částka, , záloha na komíny , částka, . Celkem tedy , částka, .8. Z vyúčtování služeb za rok 2024 ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému vznikl za rok 2024 nedoplatek na službách ve výši , částka, , přičemž splatnost tohoto nedoplatku byla stanovena na , datum, .9. Z předávacího protokolu při převzetí bytu od žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byt žalobci předal vyklizený po skončení jeho užívání, přičemž žalobce v žalobě tvrdil a provedené listiny tomu neodporují, že žalovaný byt užíval do , datum, . Z obsahu spisu ani z provedených důkazů neplyne, že by žalobce žalovaného v době po skončení nájmu písemně vyzval, aby byt opustil; naopak z dalších listin je zřejmé, že žalobce žalovanému i nadále předepisoval měsíční platby spojené s užíváním bytu.10. Z přehledu neuhrazeného nájemného k , datum, soud dále zjistil, že za období od , datum, do , datum, měl žalovaný uhradit:- za měsíce únor 2024 až červen 2024 celkem , hodnota, × , částka, , tj. , částka, ,- za období červenec 2024 až říjen 2025 celkem , hodnota, × , částka, , tj. , částka, ,- a dále nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2024 ve výši , částka, ,- tedy celkem , částka, .Z téhož přehledu soud zjistil, že žalovaný na tyto pohledávky uhradil pouze částku , částka, dne , datum, , již žalobce přiřadil na dlužnou splátku plateb za měsíc březen 2025, a to aniž bylo tvrzeno či doloženo další plnění. Rozdíl mezi předepsanými platbami a uskutečněnými úhradami proto činí , částka, .11. Z upomínky ze dne , datum, a z výzvy ze dne , datum, , obou včetně doručenek, soud zjistil, že žalobce žalovaného na existující dluh opakovaně upozorňoval a vyzýval jej k jeho úhradě.12. Z dohody o uznání dluhu a splátkového kalendáře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobci písemně svůj dluh ke dni , datum, vyčíslený částkou ve výši , částka, „z důvodu nedoplatku úhrady za užívání“ předmětného bytu. Dále se jej zavázal hradit ve splátkách, avšak ani poté své platební povinnosti dle tvrzení žalobce neplnil.13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalobce žalovaného ještě před podáním žaloby vyzval k úhradě celé dlužné částky.C. Závěr o skutkovém stavu14. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil souhrnné skutkové zjištění, že mezi účastníky existoval nájemní vztah k předmětnému bytu, že žalovaný byt užíval nejméně od , datum, do , datum, , že byl povinen hradit žalobci měsíční platby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, za měsíce únor až červen 2024 a ve výši , částka, za období červenec 2024 až říjen 2025, že mu byl za rok 2024 vyúčtován nedoplatek v rámci vyúčtování zálohových plateb na službách spojených s užíváním bytu ve výši , částka, splatný dne , datum, . Tedy za celé žalované období měl žalovaný žalobci uhradit , částka, , avšak uhradil pouze , částka, , a že tak ke dni podání žaloby dlužil žalobci částku , částka, .D. Relevantní právní úprava15. Podle § 2246 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, si strany ujednají nájemné pevnou částkou a má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.16. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější; společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.17. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu.18. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. provedou poskytovatel a příjemce služeb finanční vyrovnání v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.19. Podle § 2285 občanského zákoníku pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; výzva vyžaduje písemnou formu.20. Podle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.21. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda.22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.E. Právní závěry soudu23. Soud uzavřel, že bylo prokázáno uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky k předmětnému bytu, a to naposledy smlouvou ze dne , datum, sjednanou na dobu určitou od , datum, do , datum, . Protože žalovaný byt po , datum, nadále užíval a z provedených důkazů neplyne, že by jej žalobce v zákonné tříměsíční době písemně vyzval k opuštění bytu, došlo k obnovení nájmu podle § 2285 občanského zákoníku. Za stejných podmínek se nájem obnovil opakovaně i v dalších obdobích, neboť žalovaný byt užíval soustavně až do , datum, a žalobce mu i nadále předepisoval měsíční platby spojené s užíváním bytu. Žalovaný proto byl povinen platit žalobci po celé žalované období sjednané měsíční platby spojené s užíváním bytu.24. Z provedených důkazů bylo dále prokázáno, že měsíční předpis plateb činil , částka, za měsíce únor až červen 2024 a , částka, od července 2024 do října 2025. Nad rámec těchto měsíčních plateb vznikl žalovanému z vyúčtování služeb za rok 2024 nedoplatek ve výši , částka, se splatností dne , datum, . Celková povinnost žalovaného za období od , datum, do , datum, tak činila , částka, . Jelikož žalovaný dne , datum, žalobci uhradil na své závazky za dobu od , datum, do , datum, pouze , částka, , zůstal jeho dluh vůči žalobci ve výši , částka, .25. Soud proto uzavírá, že žalobci vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení částky , částka, z titulu neuhrazených plateb spojených s užíváním bytu a nedoplatku z vyúčtování služeb, a žalovaný je povinen tuto částku žalobci uhradit.26. Pokud jde o uznání dluhu žalovaným, soud má za to, že nesplňuje požadavky dle § 2053 občanského zákoník. Není totiž z formulace uznání dluhu stran „nedoplatku úhrady za užívání bytu“ zřejmé, zda jde o nájemné, zálohy na služby, nedoplatek vyúčtování, nebo jiný dluh, anebo zda mezi účastníky existovalo více různých závazků, které by takto šlo zaměnit. Výše dluhu musí být přitom objektivně určitelná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Tedy včetně určení, zda jde o dlužné nájemné apod., jak uvedeno, neboť sama tato listina na žádnou doprovodnou listinu, z níž by to bylo možno dovodit, neodkazuje. Proto k takovému uznání soud podle § 553 odst. 1 a § 554 občanského zákoníku nepřihlížel.27. Pokud jde o příslušenství pohledávky, soud shledal důvodným i nárok žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že měsíční platby byly splatné vždy do posledního dne měsíce, na který se vztahovaly. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou každé jednotlivé měsíční platby dnem následujícím po dni její splatnosti. Pokud jde o nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2024 ve výši , částka, , z vyúčtování bylo prokázáno, že tento nedoplatek byl splatný dne , datum, , a žalovaný se tak s jeho úhradou dostal do prodlení od , datum, .28. Žalobce jako pronajímatel splnil své smluvní a zákonné povinnosti tím, že žalovanému byt přenechal k užívání a umožnil mu jeho užívání po celé žalované období; v případě služeb pak provedl i vyúčtování za rok 2024. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by za prodlení nebyl odpovědný nebo že by svůj dluh uhradil. Žalobci proto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zákonné úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek od dnů následujících po jejich splatnosti až do zaplacení. V rozsahu, v němž byly tyto úroky žalobcem uplatněny v žalobě, je však soud neshledal zcela důvodnými.29. Z provedeného dokazování soud totiž zjistil, že žalovaný dne , datum, uhradil žalobci částku , částka, , aniž při tomto plnění určil, na který z více svých peněžitých dluhů plní. Ke dni této úhrady měl žalovaný vůči žalobci více splatných peněžitých závazků stejného druhu z titulu měsíčních plateb spojených s užíváním bytu, a to již od ledna 2024. Soud proto postupoval podle § 1933 odst. 1 občanského zákoníku a uzavřel, že uvedená úhrada se započetla nejprve na ten závazek, o jehož splnění byl žalovaný již upomenut; jelikož žalobce žalovaného k úhradě dlužných měsíčních plateb již dříve vyzval a v řízení nevyšlo najevo, že by některý z těchto dluhů byl zajištěn odlišně, započetla se úhrada , částka, na nejdříve splatný z nich, tedy na dluh za únor 2024. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný při plnění určil jiné pořadí úhrady nebo že by si účastníci sjednali odlišný způsob započtení plnění. To soud promítl i do přiznaného úroku z prodlení za platby za únor 2024, splatné od , datum, a našlo to svůj odraz i v částečně zamítavém výroku II.30. Protože je tak žaloba až na právě uvedené důvodná, soud jí ve zbytku vyhověl.F. Náklady řízení31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný jen ve zcela nepatrné výši, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .32. Povinnost k náhradě nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. třeba plnit k rukám advokáta toho účastníka, jemuž byla náhrada nákladů řízení přisouzena33. Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).