Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 460,50 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy se do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 5 000 Kč, kterou se zavázal navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek v krátké lhůtě splatnosti , datum, . Žalovaný si neměl řádně a včas své povinnosti plnit.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovaného a vyzval ho k dobrovolné úhradě.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovaným spotřebitelem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 5 000 Kč, celkově zpět měl navrátit částku 5 000 Kč spolu s poplatkem ve výši před slevou ve výši 5 460 Kč, nebo po slevě s výší poplatku ve výši 2 085 Kč, s úrokem ve výši 40 % ročně. Mezi účastníky řízení bylo sjednáno, že bude požadován poplatek za čerpání úvěru, RPSN sazba představovala 9 202,60 %. Předmětnou částku měl žalovaný navrátit zpět do , datum, s tím, že způsob placení byl ve smlouvě značně nesrozumitelný. Z dané úvěrové smlouvy nelze přehlédnout velmi krátkou dobu splatnosti, která představuje 1 měsíc. Předmětná smlouva byla vymezena podrobnými podmínkami. V předmětné smlouvě jsou široce upravena práva a povinnosti. Způsob jejich úpravy je však proveden velmi nepřehledně a nesrozumitelně, zejména pak pro subjekt lajka, který neobchoduje s pohledávkami a který se v dané smlouvě zavázal k plnění povinností. Z obsahu smlouvy není zřejmé, co konkrétně představuje poplatek, kterého se žalobce dožaduje před slevou a po slevě. Je otázkou, zda si neplní spíš svoji sankční funkci, či funkci dalšího úroku. Výše úroku z úvěru ve výši 40 % ročně je nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Pokud se jedná o poplatky a úrok za poskytnuté finanční prostředky, soud považuje předmětná ujednání, za ujednání, která jsou nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud k předmětným ujednáním tak v rámci svého rozhodování nepřihlédl.6. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze a jen formálně zjistil úvěruschopnost žalovaného subjektu, tato nebyla prověřena prokazatelně vůbec. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty.7. Soud považuje předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, v tomto s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb. a právní předchůdce žalobce neprověřil žádným způsobem ani úvěruschopnost žalovaného subjektu.8. Z listin, předložených žalobcem, soud zjistil, že do dispozice žalovaného se fakticky dostala částka ve výši 5 000 Kč. Soud proto s ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, vyhověl žalobě pouze co do částky ve výši 5 000 Kč a ve zbývající části soud návrhu žalobce nevyhověl a návrh zamítl včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.9. Povinností žalovaného je, aby navrátil zpět žalobci to, co se do jeho dispozice dostalo z neplatného právního úkonu postupem podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal vůči žalobci se splněním svých povinností co do částky 5 000 Kč do prodlení, soud přiznal žalobci zákonný úrok z této částky s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.11. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě by to byl žalovaný, kdo by poměrně ve věci úspěšný a náleželo by mu tak právo na přiznání poměrné části náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k obraně svého práva proti žalobci. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.