Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neúčinnosti ve výroku popsané darovací smlouvy s tím, že má a v době uzavření předmětné darovací smlouvy měla za dlužníkem, Ing. , jméno FO, , který ve smlouvě specifikované nemovité věci, daroval žalované, vykonatelnou pohledávku vyplývající ze směnky vlastní číslo , hodnota, vystavené společností , právnická osoba, dne , datum, , která byla avalována mj. Ing. , jméno FO, . Žalobkyně se domáhala zaplacení směnky v soudním řízení také proti Ing. , jméno FO, , které skončilo tak, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , schválil smír, který nabyl právní moci , datum, , dle kterého se Ing. , jméno FO, a druhý avalista, společnost , právnická osoba, , zavázali zaplatit směnečný nárok žalobkyně v dohodnutých splátkách, které však druhý avalista neplní z důvodu insolvence a Ing. , jméno FO, je rovněž v prodlení se splácením, kdy došlo ke ztrátě výhody splátek a je proti němu z tohoto důvodu vedena exekuce. V době splatnosti směnky a poté, co byl k úhradě směnečné sumy Ing. , jméno FO, vyzván, tedy si byl vědom svého závazku vůči žalobkyni, převedl jako dárce na základě předmětné darovací smlouvy nemovité věci na žalovanou, svoji matku, čímž zkrátil uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, přičemž svoji obranu postavila na tom, že fakticky mezi ní a Ing. , jméno FO, byla uzavřena kupní smlouva a za předmětný převod nemovitých věcí zaplatila kupní cenu, a to jak ze svých prostředků, tak z prostředků společnosti , právnická osoba, Dohoda na kupní ceně byla z důvodu rodinných vazeb ústní a neformální.3. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém provedl dokazování stran sporných skutečností, když mezi stranami nebylo fakticky sporu o tom, že žalobkyně má za Ing. , jméno FO, vykonatelnou pohledávku na základě v žalobě popsané směnky a uvedeného smíru, který je nyní vymáhán prostřednictvím exekuce, a dále nebylo sporu o tom, že Ing. , jméno FO, fakticky předmětné nemovité věci převedl do vlastnictví žalované a žalovaná je tedy aktuálně jako výlučný vlastník těchto nemovitých věcí vedena v katastru nemovitostí.4. Z provedených listin, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran rozporována, jakož i z nesporných tvrzení účastníků, a poté, co soud jednotlivé provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.5. Žalobkyně je řádným majitelem a remitentem směnky vlastní č. , hodnota, vystavené dne , datum, společností , právnická osoba, na směnečnou sumu 847 600,12 EUR. Tato směnka byla splatná dne , datum, (zjištěno z předložené kopie směnky a nesporných tvrzení). Směnku avaloval Ing. , jméno FO, , narozený , datum, , a dále společnost , právnická osoba, (zjištěno z předložené kopie směnky a nesporných tvrzení). Protože ke dni splatnosti směnky nedošlo k její úhradě vyzvala žalobkyně Ing. , jméno FO, k úhradě směnky dopisem ze dne , datum, , avšak ani poté nedošlo k plnému uhrazení směnečné sumy (zjištěno z výzvy ze dne , datum, vč. dodejky). Žalobkyně se následně domáhala zaplacení směnky vůči Ing. , jméno FO, a společnosti , právnická osoba, ve směnečném řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , spisová značka, , kde nakonec soud schválil smír uzavřený mezi účastníky, dle kterého se žalovaní avalisté zavázali k povinnosti zbylou směnečnou sumu včetně příslušenství vrátit v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, ). Na tento smír nebylo plněno řádně, čemuž odpovídá i to že k vymožení dluhu dle uvedeného smíru je proti Ing. , jméno FO, vedena exekuce a dluh není dosud zcela splacen (nesporná tvrzení účastníků). Dne , datum, se žalovaná jako obdarovaná a Ing. , jméno FO, jako dárce písemně dohodli, že Ing. , jméno FO, jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , rodinný dům, a pozemku č. p. , číslo, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm FrýdekMístek, na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , daruje žalované tyto nemovité věci a že ona je do svého vlastnictví přijímá (zjištěno z listiny nazvané darovací smlouva). Podpisy na citované dohodě byly úředně ověřeny (zjištěno z listiny nazvané darovací smlouva). V citované dohodě pak nebyla žádná zmínka o tom, že by za takové darování měla žalovaná cokoliv zaplatit. Žalovaná je aktuálně v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník citovaných nemovitých věcí s tím, že podkladem pro zápis byla smlouva darovací ze dne , datum, a právní účinky vkladu nastaly k , datum, (nesporná tvrzení a výpisy z katastru nemovitostí).6. Z provedených důkazů soud pak již ničeho dalšího nezjišťoval. Žalovaná navrhovala provedení důkazu svým účastnickým výslechem a výslechem svědka Ing. , jméno FO, , a to za účelem prokázání, že ve skutečnosti měli vůli uzavřít smlouvu kupní, nikoliv darovací a že provedla platby na kupní cenu. Soud však tyto důkazy neprováděl, neboť již ze samotných tvrzení, tj. že dohoda o kupní ceně (úplatě za převod nemovitých věcí) byla dohodnuta ústně, což jak bude uvedeno níže, je pro věc zcela irelevantní, když jednak vlastnické právo žalované bylo do veřejného seznamu zapsáno na podkladě darovací smlouvy a jednak kupní smlouva, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitým věcem musí být uzavřena písemně. Jinak řečeno i pokud by soud za pravdivá považoval tvrzení žalované o existenci ústní dohody o úplatném převodu, nemohlo by to vést k jinému rozhodnutí ve věci, neboť takové tvrzené disimulované právní jednání by nesplňovalo zákonem vyžadovanou písemnou formu vyžadovanou pro převod nemovitých věcí. Proto byly navržené důkazy právně nevýznamné pro posouzení věci a z těchto důvodů bylo tedy provádění navržených výslechů pro rozhodnutí věci zcela nadbytečné.7. Podle § 589 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.8. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.9. Podle § 2128 odst. 1 věty první o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.10. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.11. Podle § 555 odst. 2 o. z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.12. Podle § 582 odst. 1 o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Zjištěný skutkový stav soud posoudil ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V projednávaném případě byly naplněny základní předpoklady stanovené v § 589 odst. 1 o. z. Zaprvé bylo prokázáno a bylo nesporné, že žalobkyně má vůči dlužníkovi Ing. , jméno FO, vykonatelnou pohledávku vyplývající ze shora uvedené směnky, která dosud nebyla zcela uhrazena a není na ní plněno ani na základě soudního smíru, který schválil soud, dokonce je proti Ing. , jméno FO, za účelem vymožení této pohledávky vedena exekuce. Tato pohledávka existovala již v době uzavření předmětné darovací smlouvy a ke dni rozhodnutí soudu v této věci již byla vykonatelná. Stejně tak byla splněna podmínka v existenci bezúplatného právního jednání, tedy darovací smlouvy, kterou Ing. , jméno FO, bezúplatně převedl na žalovanou nemovité věci, což nepochybně zkrátilo uspokojení věřitele, neboť tím došlo k podstatnému snížení majetku dlužníka Ing. , jméno FO, , který v daném převodu vystupoval jako dárce a takovým jednáním se připravil o hodnotný majetek, který nemohl být dosud použit k uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně.15. Pokud se žalovaná bránila tím, že se jednalo o smlouvu kupní a za převod nemovitých věcí uhradila kupní cenu, tj. nejednalo se o bezúplatný převod, pak tato její obrana byla posouzena jako zcela lichá. S odhlédnutím od toho, že vlastnické právo k nemovitým věcem bylo do katastru nemovitostí vloženo na podkladě předmětné darovací smlouvy, tak žalovaná v řízení tvrdila, že ujednání o koupi, tedy vč. dohody o úplatě, bylo mezi ní a Ing. , jméno FO, provedeno ústně.16. Dle obsahu obrany tedy měla žalovaná na mysli, že darovací smlouva měla být zastírajícím simulovaným právním jednáním a kupní smlouva zastřeným disimulovaným právním jednáním a kupní smlouva proto měla být platným právním jednáním. Disimulované právní jednání, kterým má být zastřen jiný právní úkon, platí totiž zásadně namísto úkonu simulovaného, ovšem pouze v případě, odpovídá-li vůli subjektů a jsou-li u něj splněny i všechny ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost. Smlouva, kterou se převádí vlastnické právo k nemovité věci musí mít písemnou formu a podpisy na ní musí být úředně ověřeny. Bezúplatnost převodu je znakem darovací smlouvy, úplatnost převodu je znakem smlouvy kupní. Jestliže je pak vyjádření úplatnosti obligatorní náležitostí kupní smlouvy a současně platí, že kupní smlouva, kterou se převádí vlastnické právo k nemovitým věcem musí být písemná s úředně ověřenými podpisy, platí tato forma i na ujednání takové úplaty. Žalovaná a Ing. , jméno FO, vyhověli předpokladům zákonné úpravy a uzavřeli písemnou smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem s výslovným uvedením, že se jedná o převod bezúplatný, tuto smlouvu stvrdili svými úředně ověřenými podpisy. V takto uzavřené darovací smlouvě není ani zmínka o jakékoliv úplatě. Jak sama žalovaná tvrdí, úplata byla ujednána pouze ústně, tedy ve formě, která neodpovídá požadavkům zákona. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích poukazuje na to, že tzv. disimulovaný právní úkon, kterým má být zastřen jiný právní úkon, platí zásadně namísto úkonu simulovaného, ovšem pouze v případě, odpovídá-li vůli subjektů a jsou-li u něj splněny i všechny ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4808/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5387/2016). Lze tak uzavřít, že pokud se mělo jednat v případě uzavření darovací smlouvy o zastírající (simulované) právní jednání, kdy úmyslem smluvních stran bylo uzavřít kupní smlouvu, tedy disimulované právní jednání, je toto disimulované právní jednání absolutně neplatné pro nedostatek písemné formy s úředně ověřenými podpisy, a to z důvodu, že v takové formě (ústní dohoda o úplatě) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, kterým je zájem na evidenci nabývacích titulů ve veřejném seznamu. Tvrzená kupní smlouva by jinými slovy řečeno nesplňovala požadavky § 560 a § 2128 o. z., neboť ujednání o kupní ceně mělo být uzavřeno pouze ústně, a proto nemůže představovat platný nabývací titul. Soud samozřejmě nevylučuje, že v jiném, než projednávaném případě by skutečně bylo nutno ve smyslu § 556 o. z. zkoumat úmysl jednajících stran bez ohledu na to, co je uvedeno v písemném znění převodní smlouvy. Takovému postupu však v nyní projednávaném případě brání specifičnost smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem.17. Nebylo tedy nikterak zpochybněno, že darovací (bezúplatná) smlouva vyvolala právní účinky spojené s převodem vlastnického práva z důvodu kterých je nyní žalovaná faktickým vlastníkem nemovitých věcí, čemuž odpovídá příslušný zápis ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí). V neposlední řadě žalobkyně jako věřitelka splnila podmínku spočívající v dodržení stanoveného postupu a neúčinnosti tohoto bezúplatného jednání se dovolala, přičemž k uzavření darovací smlouvy došlo , datum, , tedy v posledních dvou letech, když žaloba byla podána dne , datum, . Žalovaná pak netvrdila, natož aby prokázala, že by byla naplněna některá z výjimek stanovených v § 591 o. z., za kterých se takové neúčinnosti věřitel dovolat nemůže. Z těchto důvodů soud uzavřel, že se žalobkyně neúčinnosti dovolala důvodně a žalobě bylo nutné vyhovět.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, a proto má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 3 264 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a náhrada za cestovné za cestu pověřence žalobkyně k jednání soudu z Prahy do FrýdkuMístku a zpět vlakem za cenu 1 264 Kč (cena jízdenky Praha – Ostrava 724 Kč a místenky na stejnou trasu 35 Kč, cena zpáteční jízdenky z Ostravy do FrýdkuMístku 118 Kč a cena jízdenky Ostrava – Praha 352 Kč a místenky na stejnou trasu 35 Kč), když žalobkyně využité jízdné řádně doložila kopiemi jízdenek. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal podmínky.