Žalobci se u zdejšího soudu domáhali vůči žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc.č.st. , Anonymizováno, o výměře 325 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem popisným v části obce , adresa, , rodinný dům s příslušenstvím, které tvoří stavba kolny a garáž v obci , adresa, , katastrálním území , jméno FO, , zapsané v katastru nemovitostí v územním obvodu, ve kterém vykonává státní správu katastru nemovitostí České republiky , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , jméno FO, s tím, že žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti. Spoluvlastnický podíl žalobkyně a) činí 3/16 vzhledem k celku, žalobkyně b) činí 1/6 vzhledem k celku, žalobkyně c) činí 3/16 vzhledem k celku, žalobkyně d) činí 1/6 vzhledem k celku a žalobce e) činí 1/6 vzhledem k celku. Spoluvlastnický podíl žalovaného činí 1/8 vzhledem k celku. Nemovitosti částečně užívá žalovaný, žalobci ji neužívají, neboť mají své zázemí jinde a nemohou se o ni starat. Již v průběhu dědického řízení po , Anonymizováno, , Anonymizováno, jednali účastníci o budoucím nakládání s nemovitostí a dne 27. 2. 2022 se jednomyslně dohodli na jejím prodeji, což stvrdili písemným zápisem. Žalovaný však následně zpochybnil výběr realitního makléře i navrženou prodejní cenu a prosazoval spolupráci s jinou makléřkou. Přestože žalobci souhlasili, žalovaný přes opakovaná tvrzení nezajistil společnou schůzku. Když žalobkyně d) kontaktovala makléřku přímo, zjistila, že žalovaný její stanovisko k ceně prezentoval nepravdivě a další jednání s ní nevedl. Schůzku proto sjednali žalobci sami, avšak žalovaný krátce před jejím konáním zaslal zprávu o pořízení pistole a její fotografii, což v žalobcích vyvolalo obavy a schůzka byla zrušena. Žalobci se i nadále pokoušeli se žalovaným jednat, avšak komunikace skončila pro jeho urážlivé a vulgární vystupování. Následně jej prostřednictvím právního zástupce vyzvali k dohodě, ať již formou společného prodeje nemovitosti, nebo odkoupení jejich podílů. Žalovaný však odmítl obě varianty. Žalobci proto považují další trvání spoluvlastnictví se žalovaným za nemožné. Reálné rozdělení nemovitosti podle nich nepřipadá v úvahu a žalovaný zřejmě nedisponuje prostředky k vyplacení jejich podílů. Navrhli proto, aby soud přikázal nemovitost do jejich spoluvlastnictví za náhradu odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu žalovaného stanovené podle znaleckého posudku, kterou jsou připraveni bezodkladně uhradit.2. Žalovaný uvedl, že nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobcům, má naspořeno asi 300 000 Kč a je připraven je v případě potřeby použít na vypořádání. Trval na rozdělení nemovitosti s tím, že k ní má citový vztah. Bydlí vedle domu čp. , Anonymizováno, v přívěsu s vlastním zdrojem energie na pozemku (zahradě) parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V průběhu řízení měnil svoje požadavky na možné různé rozdělení nemovitosti, nejprve měl zájem o rozdělení rodinného domu. Nakonec navrhoval rozdělení nemovitosti – oddělením objektu garáží, které žádal přiznat do svého výlučného vlastnictví. Nemovitost je tímto způsobem reálně dělitelná i když je objekt garáže spojen s objektem kolny, odkázal přitom na výslech znalce. Dle žalovaného by sice pravděpodobně muselo dojít k přezdění příčky, úpravě střechy či elektroinstalace, to však nemůže vyústit v závěr o nedělitelnosti nemovitosti. K tomu se fakticky parkuje na dvoře, nikoliv v objektu garáže.3. Žalobci nesouhlasili s návrhem žalovaného na rozdělení nemovitosti oddělením objektu garáží. Namítali, že garáže tvoří příslušenství rodinného domu a spolu s navazující kolnou představují funkční celek, který není evidován jako samostatná stavba v katastru nemovitostí. Rozdělení nemovitosti tak, jak navrhuje žalovaný, by bylo technicky, finančně a časově náročné, celkově proti smyslu zákonné úpravy. Žalobci dále poukazovali na skutečnost, že věc fakticky řeší s žalovaným již od roku 2022, nevyřešené vlastnické poměry přispívají k dalšímu zhoršování technického stavu nemovitosti. Podle znaleckého posudku znalce , jméno FO, je nemovitost ve špatném technickém stavu, přičemž její hodnota postupně klesá. Oddělení garáží by vedlo ke snížení tržní hodnoty nemovitosti a mohlo by zkomplikovat její prodej, neboť rodinný dům s dvojgaráží je na trhu objektivně hodnotnější a lépe obchodovatelný než dům bez garáže.4. O skutkovém stavu soud zjistil:5. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. , hodnota, evidovaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a katastrální území , jméno FO, vyplývá, že žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky parc.č.st. , Anonymizováno, o výměře 325 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem popisným v části obce , adresa, , rodinný dům s příslušenstvím, které tvoří stavba kolny a garáž v obci , adresa, , katastrálním území , jméno FO, s tím, že spoluvlastnický podíl žalobkyně a) činí 3/16 vzhledem k celku, žalobkyně b) činí 1/6 vzhledem k celku, žalobkyně c) činí 3/16 vzhledem k celku, žalobkyně d) činí 1/6 vzhledem k celku a žalobce e) činí 1/6 vzhledem k celku a spoluvlastnický podíl žalovaného činí 1/8 vzhledem k celku.6. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 3. 3. 2025 znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, , jméno FO, , bylo zjištěno, že znalec ocenil nemovitosti tak, že jejich cena obvyklá činí 7 420 000 Kč. Nemovitosti tvoří objekt zděné stavby rodinného domu č.p. , Anonymizováno, s jedním částečným podzemním podlažím, se dvěma nadzemními podlažími a s volným půdním prostorem pod stanovou střechou, na stavební parcele č. , hodnota, , dále objekt zděné stavby dvou garáže, bez podzemního podlaží, s jedním nadzemním podlažím pod nízkou pultovou střechou, na stavební parcele č. , hodnota, , objekt byl postaven v roce 1980, dále objekt zděné vedlejší stavby kolny s dílnou, nyní skladu zahradního nářadí, s jedním nadzemním podlažím pod nízkou sedlovou střechou, na stavební parcele č. , hodnota, , dále stavební parcela č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří s výměrou 325 m2. Předmětem ocenění byly kromě uvedeného venkovní úpravy a trvalé porosty. Dle znalce nelze rodinný dům prohlášením vlastníka za současného stavu a s ohledem na jeho vnitřní účelovou dispozici rozdělit tak, aby vznikly dvě samostatné věci samostatně využitelné. Objekt rodinného domu se dle znalce nachází ve velmi špatném stavebně technickém stavu a jakékoli stavební úpravy bez celkové stavební rekonstrukce jsou ekonomicky zcela neefektivní. Dalším problémem je skutečnost, že rodinný dům není napojený na veřejnou vodovodní přípojku a je tak zcela závislý na dodávce vody ze studny, která je na sousedním cizím pozemku ve vlastnictví čtyř fyzických osob, včetně žalovaného. Objekt garáže - dvě samostatná garážová stání pro dva osobní automobily (omezená světlá průjezdná výška 1,85 m), tento objekt nemá rozvod vody, instalace plynu ani kanalizace není provedena, vytápění není zajištěno, hygienická zařízení není osazena, na objektu není osazen ani bleskovod, okna nejsou osazena (prosvětlení zajišťují sklobetonové tvárnice). Objekt je celkově v nižším standardním stavebně technickém stavu, který odpovídá stáří, konstrukčnímu provedení z doby výstavby a neprováděné ani nejzákladnější údržbě. Z fotodokumentace, která je součástí znaleckého posudku vyplývá vizuálně vzájemná stavební propojenost objektu kolny a garáže.7. Z výslechu znalce ze dne 18. 6. 2026 bylo zjištěno, že znalec setrval na závěrech podaného znaleckého posudku. Oddělení objektu garáže (dvougaráže) jako samostatného celku je dle něho technicky možné. Současně však zdůraznil, že objekt garáže a objekt kolny se v současné době nacházejí na jediné stavební parcele č. , hodnota, . K oddělení garáže jako samostatné nemovité věci by bylo nejprve nezbytné zpracování geometrického plánu, kterým by byla vytvořena nová stavební parcela určená pro stavbu garáže. Po vyhotovení geometrického plánu by bylo třeba příslušných správních řízení před stavebním úřadem. Ten by posuzoval jednak možnost rozdělení stávající stavební parcely, jednak skutečnost, že stavba garáže není zapsána v katastru nemovitostí jako samostatná stavba. V této souvislosti by bylo nutné předložení projektové dokumentace nebo alespoň pasportu stavby. Podle znalce existují rovněž stavebně-technické okolnosti, které by bylo třeba při oddělení garáže řešit. Poukázal zejména na konstrukční propojení garáže a kolny, když střešní konstrukce kolny zasahuje do nosných konstrukcí garáže. Znalec uvedl, že k oddělení stavby by se musel vyjádřit rovněž Hasičský záchranný sbor, přičemž nelze předem určit, jaké konkrétní požadavky na stavební úpravy by z hlediska požární bezpečnosti stanovil. Další komplikaci podle znalce představuje přístup ke garáži. Levá část dvojgaráže je přístupná pouze přes sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který není součástí vypořádávaných nemovitostí a je ve spoluvlastnictví třetích osob (uvedené vyplývá z listin Informace o pozemku na č. l. 196 spisu). V případě oddělení garáže by proto bylo nutné řešit i otázku přístupu k této části stavby. K otázce technického napojení garáže znalec uvedl, že se domnívá, že objekt je závislý na technických sítích rodinného domu, zejména na dodávce elektrické energie, přičemž podle jeho předpokladu je celá nemovitost napojena na jeden společný elektroměr. Případné oddělení by proto vyžadovalo další technická a administrativní opatření, včetně revize elektroinstalace a souvisejících kroků vůči dodavateli elektrické energie. K dopadu oddělení garáže na zbývající nemovitosti znalec uvedl, že garáže a parkovací místa představují významnou užitnou hodnotu rodinných domů. Oddělením garáže by se sice hodnota vyčleněné části promítla do samostatného ocenění, avšak ve vztahu ke zbývajícímu funkčnímu celku tvořenému rodinným domem, kolnou a pozemkem by došlo ke snížení jeho užitné hodnoty a využitelnosti.8. Z výzvy ze dne 24. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobců vyzval žalovaného, aby nejdéle do 15. 10. 2023 sdělil, jestli je ochoten prodat společně s žalobci svůj spoluvlastnický podíl, nebo zda chce odkoupit spoluvlastnické podíly žalobců. Současně žalovaného upozornil, že pokud nebude souhlasit s prodejem svého spoluvlastnického podílu a pokud by ani nechtěl odkoupit spoluvlastnické podíly žalobců, jsou žalobci připravení obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalobci nemají nadále zájem uvedenou nemovitost vlastnit. Ačkoliv žalovaný zpočátku s prodejem společné nemovitosti souhlasil, nakonec k dohodě nedošlo. Žalovaný měl dokonce vyhrožovat žalobcům fyzickým násilím.9. Z listiny nazvané smlouva o smlouvě budoucí bylo zjištěno že žalobci a žalovaný se na společné schůzce dne 27. 2. 2022 jednohlasně dohodli na budoucím prodeji nemovitosti s tím, že se nejedná o souhlas k prodeji zahrady parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . O tomto pozemku soud zjistil z Informace o pozemku/Nahlížení do katastru nemovitostí, že se nachází vedle předmětné nemovitosti účastníků, jedná se o zahradu o výměře 153 m2, jejichž spoluvlastníky je žalobkyně a) – podíl o velikosti 3/16, žalobkyně c) – podíl o velikosti 3/16, žalovaný - podíl o velikosti 1/8 a paní , jméno FO, - podíl o velikosti ½.10. Výpisem komunikace účastníků přes WhatsApp bylo zjištěno, že žalovaný oznámil žalobcům, že si pořídil pistoli pro svou obranu s tím, že z nich má strach (zároveň zaslal fotografii této zbraně) s tím, že už na něho udělali jeden podvod na baráku v , Anonymizováno, a teď dělají i další. U jednání žalovaný k tomu uvedl, že zbraň má drženou legálně.11. Soud neprovedl další důkazy, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn. Jedná se zejména o důkazy týkající se prodeje jiné nemovitosti v , Anonymizováno, a spotřeby elektřiny na domě s tím, že tyto nesouvisí s předmětným řízením. S ohledem na závěr soudu, že nemovitosti tvoří jeden funkční hospodářský celek, nelze rozdělit, nebyly provedeny další důkazy navrhované žalovaným, a to dotazem na městský úřad na odbor hlavního architekta ohledně možné dělitelnosti pozemků, na hasiče ohledně toho, jaké případné úpravy by bylo potřeba učinit pro stavební oddělení zdí objektu kolny od objektu garáží.12. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to žalobkyně a) podílu o velikosti 3/16 vzhledem k celku, žalobkyně b) podílu o velikosti 1/6 vzhledem k celku, žalobkyně c) podílu o velikosti 3/16 vzhledem k celku, žalobkyně d) podílu o velikosti 1/6 vzhledem k celku, žalobce e) podílu o velikosti 1/6 vzhledem k celku a žalovaný podílu o velikosti 1/8 vzhledem k celku. Obvyklá cena předmětné nemovitosti činí 7 420 000 Kč. Žalobci nadále nechtěly setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovaným a mezi účastníky nedošlo k dohodě o dalším vztahu k předmětným nemovitým věcem. Rozdělení nemovitých věcí v tomto konkrétním případě není možné, resp. dobře možné. Dům, garáž, kolna, zahrada jsou provozně propojené (přístup, parkování, technické zázemí, inženýrské sítě). Soud určil podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí žalobkyně a), b), c), d) a žalobce e), neboť na jejich straně byly lepší důvody pro to, aby se spoluvlastníky staly.13. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o.z.“).14. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.15. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.16. Dle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.17. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.18. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.19. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.20. V dané věci bylo prokázáno, že účastníci, coby spoluvlastníci vypořádávaných nemovitostí již nemají zájem v podílovém spoluvlastnictví setrvat, nemohou se však o zrušení a vypořádání dohodnout. Ve věci proto rozhodoval soud ve smyslu ustanovení § 1143 o.z.21. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci souladu s § 153 o.s.ř. Vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.).22. Z výše citovaných ustanovení občanského zákoníku i z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, stejně jako pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity, jsou pro soud závazné. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné. Není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Při vypořádání rodinného domu, samostatně stojící garáže a navazujících pozemků, tak jako je tomu v daném případě, soud neposuzuje jen jejich formální oddělitelnost. Rozhodné je, zda je lze účelně a dlouhodobě samostatně užívat. Obecně lze v takovýchto případech vycházet z toho, že rodinný dům, garáž a zahrada mohou tvořit jeden hospodářsky a uživatelsky provázaný funkční celek. Formální samostatnost garáže či technická možnost geometrického rozdělení od kolny sama o sobě neznamená, že je jejich oddělené vypořádání účelné. Rozhodující je zejména vzájemná návaznost staveb a pozemků, jejich dosavadní a budoucí způsob užívání, zajištění přístupu, případné technické zázemí a vliv rozdělení na hodnotu a řádné využití věci. K tomu dle Nejvyššího soudu není rozdělení není namístě, vedlo-li by k podstatnému snížení hodnoty věci, omezení jejího funkčního využití nebo k vytvoření nevyhovujících a trvale konfliktních uživatelských vztahů. Mezi další možná kritéria ovlivňující úvahu soudů o přikázání věci některému ze spoluvlastníků pak Nejvyšší soud dlouhodobě řadí zejména schopnost včas zaplatit vypořádací podíl, či skutečnost, že spoluvlastník v nemovitosti bydlel, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat. Zohlednit je třeba i účelné využití věci a velikosti spoluvlastnických podílů.23. V projednávané věci soud nejprve posuzoval, zda je možné společnou věc rozdělit ve smyslu § 1144 o.z. Při hodnocení možnosti reálného rozdělení nevycházel pouze z technické představitelnosti určitého stavebního řešení, ale z toho, zda by takové rozdělení vedlo ke vzniku samostatně a dlouhodobě využitelných celků, zda by bylo hospodářsky rozumné a zda by nedošlo k podstatnému snížení hodnoty společné věci.24. Jak již bylo výše uvedeno, samotná skutečnost, že lze určitým stavebním zásahem oddělit část stavby, ještě neznamená, že je společná věc dobře dělitelná ve smyslu § 1144 o.z. Ze znaleckého posudku a z výslechu znalce vyplynulo, že objekt garáže není samostatně evidovanou nemovitou věcí, nachází se na stejné stavební parcele jako rodinný dům a kolna a s těmito stavbami tvoří po stránce stavební, funkční i hospodářské jeden celek. Znalec sice připustil technickou možnost oddělení garáže, současně však uvedl, že by tomu musela předcházet řada právních, administrativních a stavebně-technických kroků. Bylo by nutné vyhotovit geometrický plán, vytvořit novou stavební parcelu, vyřešit zápis samostatné stavby do katastru nemovitostí, zajistit požadovaná povolení stavebního úřadu, řešit otázku požární bezpečnosti stavby, přístup ke stavbě i případné oddělení technické infrastruktury. Současně však popsal řadu skutečností svědčících o tom, že garáž je součástí jednotného areálu s rodinným domem a kolnou. Její oddělení by vyžadovalo vytvoření nové stavební parcely, provedení správních řízení, případně stavebních úprav, řešení požárně-bezpečnostních požadavků, zajištění samostatného přístupu a pravděpodobně též oddělení technických sítí. Oddělení garáže by také vedlo ke snížení využitelnosti zbývajících nemovitostí. Takový postup podle názoru soudu přesahuje rámec běžného a účelného reálného rozdělení společné věci.25. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že garáž a kolna jsou stavebně propojeny a že přístup alespoň k části garáže je podmíněn užíváním sousedního pozemku ve spoluvlastnictví třetích osob. Oddělení garáže by tak nevedlo ke vzniku zcela samostatného a nezávislého funkčního celku. Podstatná je rovněž skutečnost, že podle závěrů znalce představuje garáž významný hodnotový a užitný prvek rodinného domu. Oddělením garáže by došlo ke snížení užitné hodnoty a tržní atraktivity zbývajícího souboru nemovitostí tvořeného rodinným domem, kolnou a pozemkem. Navrhované řešení by tak vedlo ke znehodnocení dosavadního funkčního celku.26. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaným navrhované oddělení garáže by nevedlo k úplnému odstranění sporů mezi účastníky. Naopak by vytvořilo další právní a faktické vazby související s přístupem ke stavbě, případným vedením technických sítí a výkonem vlastnických práv ke vzájemně navazujícím stavbám. Takový výsledek by nebyl v souladu se smyslem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kterým je i mj. odstranění existujícího konfliktu mezi spoluvlastníky a vytvoření dlouhodobě stabilních majetkových poměrů. Soud proto uzavřel, že reálné rozdělení společné věci není v daném případě dobře možné ve smyslu § 1144 o.z.27. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a právního posouzení věci soud výrokem I. podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a výrokem II. přikázal předmětné nemovitosti do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a), žalobkyně b), žalobkyně c), žalobkyně d) a žalobce e). Při úvaze o tom, kterému ze spoluvlastníků mají být nemovitosti přikázány, soud vycházel zejména z velikosti spoluvlastnických podílů, účelného využití věci a schopnosti vyplatit přiměřenou náhradu ostatním spoluvlastníkům. Žalobci byli již před zahájením řízení spoluvlastníky podílů o celkové velikosti 7/8 vzhledem k celku, zatímco žalovaný byl spoluvlastníkem podílu pouze o velikosti 1/8. Žalobci po celou dobu řízení deklarovali zájem podíl žalovaného převzít a vyplatit mu prakticky ihned odpovídající náhradu. Jejich schopnost vypořádací podíl uhradit nebyla v řízení zpochybněna. Naproti tomu žalovaný sám uvedl, že nedisponuje finančními prostředky potřebnými k případnému vyplacení ostatních spoluvlastníků. Za této situace nebylo možné uvažovat o přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví. Soud vzal dále v úvahu, že mezi účastníky dlouhodobě panují konfliktní vztahy a že jejich předchozí snahy o mimosoudní dohodu byly neúspěšné. Zachování jakékoli formy společného vlastnického uspořádání by proto nebylo způsobilé vést k řádné správě nemovitostí. Všechny uvedené okolnosti vedly soud k závěru, že přikázání nemovitostí žalobcům představuje řešení odpovídající velikosti dosavadních podílů, požadavku účelného využití věci i principu spravedlivého uspořádání poměrů mezi účastníky. Existují zde tedy zákonné podmínky pro to, aby soud podílové spoluvlastnictví mezi účastníky zrušil a vypořádal. Po zhodnocení provedených důkazů shledal soud důvody pro přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně a), b), c), d) a žalobce e), jejich podíl činí celkem 7/8 na nemovitosti. Přikázáním nemovitosti žalobcům bude zajištěna jejich řádná správa a účelné využití.28. Výroky III. až VII. soud proto jednotlivým žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl odpovídající hodnotě jeho spoluvlastnického podílu. Při stanovení výše náhrady vycházel ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, , podle něhož činí obvyklá cena vypořádávaných nemovitostí 7 420 000 Kč. Žalovaný byl spoluvlastníkem podílu o velikosti 1/8 vzhledem k celku. Hodnotě tohoto podílu odpovídá částka 927 500 Kč. Soud respektoval návrh žalobců, aby se povinnost k úhradě vypořádacího podílu rozdělila mezi jednotlivé žalobce podle velikosti podílů, které v důsledku vypořádání nabývají. Proto byla každému ze žalobců uložena povinnost k úhradě odpovídající části vypořádacího podílu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, neboť žalobci po celou dobu řízení deklarovali připravenost vypořádací podíl bez zbytečného odkladu uhradit.29. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl výrokem VIII. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 je řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpravidla řízením iudicium duplex, v němž zásadně nelze určit procesně plně úspěšného účastníka. V projednávané věci však soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci se před zahájením řízení opakovaně pokoušeli dosáhnout dohody o vypořádání spoluvlastnictví. Přes tyto snahy dohoda uzavřena nebyla. Žalobci byli nuceni vynaložit soudní poplatek za podanou žalobu bez něhož by řízení nebylo vedeno a zálohu na znalecký posudek, jež byl stěžejním důkazem pro rozhodnutí ve věci. Celkem žalobci na soudním poplatku a záloze na znalečné vynaložili částku 27 000 Kč. Soud považoval za spravedlivé, aby se žalovaný podílel alespoň na části těchto nákladů odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu, tedy jednou osminou (1/8 z 27 000 Kč).30. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na povahu řízení a výsledek věci soud stanovil, že účastníci jsou povinni nést náklady státu podle velikosti svých spoluvlastnických podílů na vypořádávaných nemovitostech. Konkrétní výše náhrady bude určena samostatným usnesením po právní moci rozsudku.