Okresní soud v Jičíně 9 C 40/2026-63 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 508 400,46 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterým měly být konsolidovány její závazky. Na základě smlouvy o úvěru se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 502 000 Kč, který měla žalovaná splácet spolu s úrokem 10,04 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, tím porušila smlouvu, proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru a žalovanou vyzval k úhradě dluhu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 508 400,46 Kč, která zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 457 837,98 Kč a úvěrové poplatky ve výši 4 824 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 15 724,64 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 30 013,84 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni dne 18. 9. 2025.2. K prověřování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně uvedla, že byly zjišťovány informace od žalované týkající se jejich příjmů, výdajů a dalších majetkových poměrů. Byly prověřovány veřejné i neveřejné databáze jako insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registry atd.3. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaná žádné důkazy nepředložila ani neoznačila a k věci samé se nevyjádřila.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 5. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli tuto smlouvu na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 502 000Kč. Jednalo se částečně o účelový úvěr z důvodu konsolidace dluhů žalované, a to v částce 377 685,43 Kč a zbytek úvěru neúčelově ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Žalovaná měla poskytnutý úvěr splácet v 120timěsíčních splátkách po 7379,06 Kč měsíčně. Spolu s jistinou měla žalovaná žalobkyni zaplatit i úrok z úvěru ve výši 10,04 % ročně.5. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo zjištěno, že dne 23. 2. 2025 byla žalovaná vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k zaplacení celého úvěru ve výši 478 819,36 Kč, neboť úvěr byl ke dni 21. 2. 2025 prohlášen za splatný.6. Z výpisu z úvěrového účtu žalované ze dne 18. 9. 2025 bylo zjištěno, že jistina po splatnosti je ve výši 457 837,98 Kč, smluvní úrok ve výši 15 724,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 28 778,02 Kč, poplatky ve výši 4 824 Kč.7. Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 19. 2. 2025 je prokázáno, že žalovaný byl vyzván, aby svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 18 203,71 Kč zaplatil do 9. 4. 2025. Pokud se tak nestane stává se splatným celý dluh, a to ke dni 9. 4. 2025. Z dokladu o doručení je zřejmé, že žalovanému byla zásilka s výzvou doručována, kterou si ale nevyzvedl.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo právním předchůdcem žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, .9. Soud danou věc posuzoval dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dále soud věc posuzoval dle § 2662 o. z., podle něhož smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.11. V řízení bylo shora citovanou úvěrovou smlouvou zcela jednoznačně prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . poskytla žalované částečně účelový úvěr ve výši 502 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem z úvěru a pojištění ve 120timěsíčních splátkách po 7 376,09 Kč. Žalovaná zpočátku dluh splácela, pak ale žalovaná platební povinnost porušila a řádně splátky úvěru nesplácela, proto využil právní předchůdce žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnil a současně žalovanou vyzval, aby dluh ve stanovené lhůtě zaplatila. Pohledávka z úvěrové smlouvy přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dluh ve výši 508 400,46 Kč, který představuje jistinu ve výši 457 837,98 Kč, smluvní úrok ve výši 15 724,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 28 778,02 Kč a poplatky ve výši 4 824 Kč. Úrok z úvěru ve sjednané výši byl žalobkyni přiznán v souladu se shora citovaným ustanovením § 2395 o. z. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Soud proto přiznal žalobkyni i úrok z úvěru v kapitalizované výši 15 724,64 Kč, tj. za období od 21. 2. 2025 do 22. 5. 2025 z jistiny a dále ve výši 12 % ročně z jistiny od 23. 5. 2025 do zaplacení. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán v kapitalizované částce 30 013,84 Kč z částky 452 661,98 Kč od 21. 2. 2025 do 23. 9. 2025 a dále ve výši 12 % ročně z 452 661,98 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 674,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 507 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 508 400,46 Kč sestávající z částky 10 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 370 Kč ve výši 6 797,70 Kč.