Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši 13,23 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o poskytnutí splátkového úvěru“, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, žalobkyně proto využila svého oprávnění, pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , úrokem , částka, , úrokem z prodlení , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku a zákonného úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 27 – 29 spisu) doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Zástupce žalobkyně uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně vycházela zejména z informací poskytnutých žalovaným, které byli uvedeny v žádosti o úvěr, dále prověřila majetkovou situaci žalovaného, jeho bytové poměry, jeho příjmy a výdaje a současně žalovaného prověřila v dostupných veřejných i neveřejných registrech. Dále dodal výpis z běžného účtu žalovaného a uvedl, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem , částka, .3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně nejprve s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasila, následně však sdělila soudu telefonicky prostřednictvím svého zástupce, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o splátkový úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, požádal žalobkyni o poskytnutí nezajištěného spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , přičemž uvedl, že je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem činní , částka, , celkové nezbytné výdaje činní , částka, a nemá žádnou vyživovací povinnost.Předsmluvními informacemi ke splátkovému úvěru + Obchodními podmínkami pro poskytování splátkových úvěrů spotřebitele ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému veškeré zákonem vyžadované informace o parametrech úvěru a jeho splácení ještě před uzavřením smlouvy o úvěru.Rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ze dne , datum, měl soud za prokázané, že na základě této smlouvy zřídila a vedla ve prospěch žalovaného běžný účet č. , č. účtu, .Obchodními podmínkami k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb ze dne , datum, měl soud za prokázané znění a obsah těchto podmínek.Smlouvou o poskytnutí splátkového úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , který byl vyplacen jako neúčelový spotřebitelský úvěr ve prospěch bankovního účtu žalovaného. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,23 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 14,06 %. Úvěr měl být splacen v 48měsíčních splátkách po , částka, měsíčně.Výpisem z běžného účtu žalovaného za období červen 2022 měl soud za prokázané, že dne , datum, byla žalovanému vyplacena odpovídající částka úvěru na jeho bankovní účet (shodně vyplývá i z listiny předložené žalobkyní – Výpis z úvěrového účtu ze dne , datum, ).Svazkem výpisů z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně měla přehled o příjmech a výdajích žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to z dlouhodobého vedení běžného účtu žalovaného ze strany žalobkyně.Kopií zápisu z databáze BRKI ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v této databází s negativním výsledkem.Platební historií měl soud za prokázaný průběh čerpání a průběh splácení úvěru žalovaným a rovněž strukturu a výši dluhu.Výzvou k plnění ze dne , datum, včetně obálky měl soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dlužné částky ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.5. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalovanému bylo před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno 6 exekučních řízení EXE – tyto byla ovšem v době uzavření smlouvy o úvěru již skončena, po uzavření smlouvy o úvěru bylo proti žalovanému zahájeno celkem , hodnota, exekučních řízení EXE.6. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací, které měla na základě vedení jeho učtu, a zároveň z informací z dostupných registrů. Také zjistila, že žalovaný má dostatečný disponibilní příjem, z nějž bude schopný úvěr splácet, a současně že nemá jiné závazky, které by jeho schopnost splácet snižovaly.7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, . V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, , a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.