Žalobkyně se žalobou podanou dne 9. 3. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 90 415,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (spol. , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se , adresa, ) uzavřela se žalovaným dne 12. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem v pevné výši 8 155 Kč. Žalovaný se dále v předmětné smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím předmětného úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 24 850 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 665 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7 350 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 79 020 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit ve 20 měsíčních splátkách po 3 951 Kč. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 12. 3. 2023. Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil celkem 4 951 Kč. Podle žalobkyně poslední splátku žalovaný uhradil dne 28. 1. 2022 ve výši 500 Kč. Předmětem žalobního nároku je tedy dlužná jistina ve výši 33 567,19 Kč, úrok ve výši 7 424,54 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 22 604,55 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 491,08 Kč, inkasní poplatek ve výši 6 981,64 Kč, smluvní pokuta ve výši 16 346,86 Kč (0,1 % denně z dlužné částky, ohledně jejíž úhrady je žalovaný v prodlení), kapitalizovaný úrok ve výši 25 % ročně od 13. 3. 2023 do 1. 4. 2023 z jistiny ve výši 33 567,19 Kč ve výši 459,82 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 40 991,73 Kč za období od 13. 3. 2023 do 1. 4. 2023 ve výši 336,92 Kč, a dále úrok z úvěru ve výši 25 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 33 567,19 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky ve výši 40 991,73 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na ni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 s účinností ke dni 28. 4. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že odkazuje na vyjádření založené ve spise na č. l. 64 a dále uvádí, že nemá žádné peníze, má dluh na výživném mezi 40-50 000 Kč s tím, že spolu s náklady exekuce to vychází na cca 300 000 Kč. Proti rozhodnutí se odvolal. Současný příjem ze zaměstnání činí 24 000 Kč čistého. Na výživném hradí měsíčně částku 10 000 Kč. Vedle výživného má další exekuce ve výši 200 000 Kč. Na bydlení vynaloží měsíčně částku 6 500 Kč, nemá žádný majetek, nevlastní auto. Další vyšší pravidelné výdaje nemá. Skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:- Z potvrzení o zaplacení kupní ceny datovaného dne 10. 7. 2023 na č. l. 7 bylo zjištěno, že spol. , právnická osoba, . se , adresa, , IČ: , IČO, , jako postupitel, a spol. , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , , Jméno advokáta B, /8, , adresa, , IČ: , IČO, , jako postupník, potvrzují, že na základě smlouvy o poskytnutí pohledávek ze dne 25. 4. 2023 došlo k zaplacení kupní ceny postupníkem na účet postupitele.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 8-11 bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 25. 4. 2023 mezi spol. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , na straně postupitele, a spol. , Jméno žalobkyně, ., IČ: , IČO, , na straně postupníka, kterou postupitel postupníkovi postoupil své pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, smlouvy.- Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , č. l. 12 – 13, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem na straně dlužníka a spol. , Anonymizováno, a.s., se , adresa, , IČ: , IČO, , na straně věřitele, na základě které se věřitel zavázal dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit úrok ve výši 8 155 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 24 851 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 665 Kč, a dále inkasní poplatek ve výši 7 350 Kč, za podmínek stanovených v předmětné smlouvě. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla stanovena na 20 měsíců. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 20 splátkách, kdy výše každé částky činí 3 951 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Součástí smlouvy o úvěru je předpis splátek a tato smlouva byla podepsána 12. 7. 2021 (č. l. 12 verte a 13).- Z jmenného seznamu s dlužnými částkami, soud zjistil, že se jedná o přílohu smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 8, kdy na seznamu je uveden také žalovaný, kde je uveden identifikátor , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , dále rodné číslo , hodnota, a částka 74 069 Kč.- Z přehledu transakcí k č. smlouvy , Anonymizováno, , soud zjistil, že jsou zde uvedeny celkem , hodnota, platby v hotovosti v období od 13. 7. 2021 do 28. 1. 2022, v částkách 3 951 Kč, 500 Kč a 500 Kč.- Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 5. 2023, soud zjistil, že poskytovatel úvěru, spol. , právnická osoba, ., oznámila žalovanému, že jeho pohledávka z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 12. 7. 2021 byla postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČ: , IČO žalobkyně, .- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 7. 2023 a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.- Z č. l. 49 na kterém je pracovní smlouva ze dne 1. 3. 2018 soud zjistil, že poskytovatel úvěru si obstaral pracovní smlouvu žalovaného.- Z č. l. 50 – 51 soud zjistil, že si poskytovatel úvěru opatřil kopie výplatních lístků žalovaného za měsíce březen 2021, duben 2021 a květen 2021.- Z žádosti o úvěr u spol. , Anonymizováno, a.s., se , adresa, , IČ: , IČO, , č. l. 54 , soud zjistil, že tato obsahuje identifikační údaje žalovaného, současně je zde uvedeno, že žalovaný žádá o úvěr ve výši 35 000 Kč na 20 měsíců, bude platit 25 dne v měsíci splátku 3 951 Kč s tím, že první splátka bude v červenci. Žalovaný uvádí, že je zaměstnaný, od 1. 3. 2018, doložil, příjem, výplatní pásky a pracovní smlouvy. Co se týče příjmu, uvedl jej ve výši 25 623 Kč, za bydlení a energie hradí 2 000 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady hradí ve výši 11 860 Kč, měsíční splátky stávajících půjček dosahují 3 320 Kč, srážky ze mzdy, výživné žádné, spoření a pojištění žádné. Celkové měsíční výdaje uvedl ve výši 17 180 Kč, použitelný měsíční příjem činí 8 443 Kč. Žadatel dále uvedl, že vlastní nemovitost. Rodinný stav ženatý a počet vyživovaných dětí do 26 let uvedeno 3+. Žalovaný v žádosti také uvedl číslo bankovního účtu č. , č. účtu, .- Na č. l. 84 – 87 jsou exekuční příkazy k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, kdy z těchto se podává, že povinným je , Jméno žalovaného, , kdy konkrétně z exekučního příkazu č. j. , spisová značka, na č. l. 84-85 se podává vymáhaná peněžitá povinnost ve výši 19 562, 55 Kč, a dále z exekučního příkazu č. j. , spisová značka, na č. l. 86 se podává vymáhaná peněžitá povinnost ve výši 19 562, 55 Kč (shodný exekuční příkaz jako na č. l. 84-85). Jedná se o rozhodnutí ze dne 9. 6. 2026, kdy oprávněným je spol. , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, , IČ: , IČO, .- Na č. l. 88-89 je usnesení EÚ , adresa, ze dne 30. 6. 2026, č. j. , spisová značka, , ze kterého se podává, že povinným je žalovaný , Jméno žalovaného, a vymáhaná peněžitá povinnost je ve výši 61 480, 80 Kč. Oprávněným je spol. , Anonymizováno, a.s., se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, .- Z č. l. 90 se podává upozornění exekutora EÚ , adresa, , ze dne 1. 7. 2026, č. j. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že ke dni 1. 7. 2026 proti žalovanému , Jméno žalovaného, je stále vedena exekuce ve výši 12 571, 95 Kč s tím, že nejnižší možná hranice splátek je 2 000 Kč.- Z č. l. 91 – 92 se podává usnesení EÚ , adresa, , ze dne 2. 7. 2026, č. j. , spisová značka, , ze kterého se podává, že bylo rozhodnuto o pohledávce, jejíž jistina činí 1 809,30 Kč s tím, že předběžná dlužná částka k úhradě je celkem 15 062 Kč.- Na č. l. 93 je příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 1. 7. 2026, č. j. , spisová značka, ve výši 300 Kč, které se váže k vymáhané povinnosti ve výši 212 000 Kč na výživném.- Na č. l. 94 – 95 je rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. 5. 2026, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 17. 6. 2026, o návrhu žalovaného na snížení výživného kterým byl návrh zamítnut.- Na č. l. 96-98 je rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2025, č. j. , spisová značka, , o úpravu péče a výživného k nezletilým dětem i pro dobu po rozvodu, s tím že bylo žalovanému uloženo, aby přispíval na výživu nezletilé , Anonymizováno, částkou 3 000 Kč měsíčně, nezletilé , Anonymizováno, částkou 2 500 Kč měsíčně, nezletilé , Anonymizováno, částkou 2 500 Kč měsíčně, pro dobu po rozvodu s účinností od 15. 4. 2024 a pro dobu po rozvodu s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů, vždy do každého prvého dne v měsíci předem k rukám matky. Nedoplatek výživného za období od 15. 4. 2024 do 28. 2. 2025 je v celkové výši 28 832 Kč pro nezletilou , Anonymizováno, , v celkové výši 23 584 Kč pro nezletilou , Anonymizováno, a v celkové výši 23 584 Kč pro nezletilou , Anonymizováno, .- Na č. l. 99-100 je rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2025, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 11. 6. 2025, o rozvod manželství žalovaného a jeho bývalé manželky.- Na č. l. 101 – 102 je doplnění exekučního návrhu Exekutorského úřadu , adresa, ze dne 18. 6. 2026, č. j. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že žalovaný za rok 2026 nezaplatil na výživném za měsíce leden, únor, březen, duben květen, kdy dlužná částka dosahuje výše 40 000 Kč, dlužné výživné od 15. 4. 2024 do 28. 2. 2025 na nezletilou , Anonymizováno, je ve výši 28 832 Kč, na nezletilou , Anonymizováno, ve výši 23 584 Kč a na nezletilou , Anonymizováno, ve výši 23 584 Kč.- Na č. l. 103- 105 je exekuční příkaz EÚ , adresa, k provedení exekuce prodejem movitých věcí ze dne 2. 7. 2026, č. j. , spisová značka, , kdy povinný je žalovaný , Jméno žalovaného, , vymáhaná peněžitá povinnost je ve výši 258 945, 50 Kč, který se týká dlužného výživného.- Na č. l. 108-110 je exekuční příkaz Exekutorského úřadu , adresa, k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne 3. 7. 2026, č. j. , spisová značka, , ze kterého se podává, že povinný je žalovaný , Jméno žalovaného, , vymáhaná peněžitá povinnost je ve výši 25 945, 50 Kč, který se týká dlužného výživného.- Na č. l. 111-112 je usnesení EÚ , adresa, ze dne 6. 7. 2026, č. j. , spisová značka, , které se týká provádění srážek ze mzdy ve vztahu k pohledávce ve výši 11 835,29 Kč, včetně odměny exekutora.- Na č. l. 166 a 120 jsou mzdové listy. Na č. l. 116 je potom konkrétně mzdový list za měsíc červen roku 2026, ze kterého se podává mzda ve výši 8 591 Kč v hotovosti, a dále na č. l. 120 je mzdový list za měsíc červenec roku 2026, ze kterého se podává mzda ve výši 20 392 Kč v hotovosti.- Žalovaný v rámci svého výslechu odkázal na své sdělení shora. Dále uvádí, že vlastní mobilní telefon, to je jeho veškerý majetek. Je zaměstnán u spol. , jméno FO, – , Anonymizováno, na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč. Bydlí v , Anonymizováno, v zahrádkářské kolonii, kde má pronajatý karavan, za který platí měsíčně 6 500 Kč. Má 3 děti, na které platí celkem 10 000 Kč měsíčně s tím, že má také dlužné výživné ve výši spolu s exekučními náklady cca 300 000 Kč (samotný dluh je 40 – 50 000 Kč), v současné době dlužné výživné nehradí. Se svým zdravím nemá žádné výdaje nemá.4. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne 12. 7. 2021 dohodli na obsahu smlouvy, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 35 000 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí peněz činil 8 155 Kč. Dále byla sjednaná úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 24 850 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 665 Kč a inkasní poplatek ve výši 7 350 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného a měla k dispozici pracovní smlouvu žalovaného ze dne 1. 3. 2018, výplatní lístky za měsíce březen, duben, květen 2021. Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil celkem 4 951 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 107 455,27 Kč.5. Soud v rámci právního posouzení vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o prodlení dlužníka (§ 1968 a násl. občanského zákoníku).6. Soud právně posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud však dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.7. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně v projednávané věci neprokázala splnění své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 5. 2026, č. j. , spisová značka, , vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Současně byla v tomto směru poučena podle § 118a o. s. ř., a to včetně poučení o možných následcích neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Byla tedy upozorněna, že v případě nedoplnění rozhodných tvrzení a neoznačení důkazů k jejich prokázání může být se svou žalobou zcela nebo zčásti neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla pouze to, že žalovaný byl prověřen v řadě databází a registrů a že jeho příjem byl ověřen z výpisu z bankovního účtu, pracovní smlouvy a výplatních pásek založených ve spise. Dále tvrdila, že vycházela z informací o rodinných, majetkových, pracovních a dalších osobních poměrech žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a měly být ověřovány z podkladů vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by se při posuzování úvěruschopnosti zabývala výdaji žalovaného, že by porovnala jejich výši s výší jeho příjmů, ani na základě jakých konkrétních zjištění a úvah dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně a úplně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.9. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl žalobkyni sjednaný úvěr ve lhůtě splatnosti uhradit. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu v řízení neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.11. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.12. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 35 000 Kč, přičemž bylo prokázáno, že žalovaný na jistině uhradil částku 4 951 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 30 049 Kč.13. Při rozhodování o lhůtě k plnění soud vycházel z § 160 odst. 1 o. s. ř. a přihlédl k osobním, příjmovým a majetkovým poměrům žalovaného, výši přiznaného plnění a jeho platební schopnosti. Zohlednil zejména výši příjmů žalovaného, rozsah jeho exekučně vymáhaných závazků a vyživovací povinnosti vůči dětem, přičemž pohledávky výživného mají přednostní povahu. S ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žalovaný by nebyl schopen hradit splátky v takové výši, která by vedla k uspokojení pohledávky žalobce v přiměřené době. Stanovení nižších splátek by naopak znamenalo nepřiměřené prodloužení doby splácení a neúměrné zvýhodnění žalovaného na úkor žalobce. Soud proto neshledal důvody pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.14. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu částky 60 366, 86 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 336,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 459,82 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 991, 73 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, a úroku ve výši 25 % ročně z částky 33 567, 19 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v uvedené části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 90 415,86 Kč s příslušenstvím, avšak žalovanému byla uložena povinnost zaplatit pouze částku 30 049 Kč s příslušenstvím. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci proto svědčí ve prospěch žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a žádné náklady řízení mu podle obsahu spisu nevznikly, soud proto výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.