Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28.5.2026 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla žalovanému částku 73 700 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 11.5.2025. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit prostřednictvím sjednaných splátek, což nečinil řádně a včas, proto byla smlouva ke dni 2.9.2025 vypovězena. Dluh žalovaného činí 165 130,35 Kč, z toho jistina 73 700 Kč, poplatky a příslušenství a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek podle § 115a o.s.ř.Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do 76 500 Kč na základě smlouvy o úvěru se smluvním úrokem 0,983 % denně, RPSN 1636,63 % (prokázáno smlouvou o úvěru, doklady o vyplacení úvěru). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván (prokázáno upomínkou, potvrzením o odeslání).Po právní stránce soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Uzavřenou smlouvu o úvěru soud hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť výše smluvního denního úroku (téměř 100 % ročně) i RPSN je nemravná, ostatně žalobkyně sama tento postup navrhla. Tím, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 73 700 Kč bez právního důvodu, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky na výzvu vrátit, což však neučinil.Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl co do jistiny ve výši 73 700 Kč, ve zbytku žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z absolutně neplatné úvěrové smlouvy.O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch obou účastníků byl přibližně stejný.