Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18. 2. 2026 se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 1 200 EUR s přísl., jelikož se dne 10. 12. 2024 zúčastnili letu č. , Anonymizováno, z Prahy do Puerto Vallarta, přičemž předmětný let byl o 3 hod. 29 min. zpožděn. V souvislosti se zpožděním shora uvedeného letu o více než 3 hodiny oproti plánovanému času příletu jim vznikl nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR za každého z žalobců dle čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“). Žalovaná shora uvedenou dlužnou částku žalobcům neuhradila, a to ani po předchozí písemné výzvě k plnění.2. Podáním došlým zdejšímu soudu dne 29. 4. 2026 doplněným podáním ze dne 5. 6. 2026 žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí a uplatněný nárok ani zčásti neuznává. Namítala především existenci mimořádných okolností, kterým by nebylo možné zabránit, ani kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Dle žalované na letišti v Praze dne 10. 12. 2024 od 6:00 UTC do 12:00 UTC panovaly extrémně nepříznivé meteorologické podmínky (nízká oblačnost, silně omezená dohlednost, výskyt sněžení a mlhy, nízká teplota). Tyto podmínky byly pod úrovní minim platných pro daný typ provozu a znemožňovalo přistání na letišti v Praze. Letadlo provozující let č. , Anonymizováno, tak muselo být z daných důvodů odkloněno na letiště do Vídně a teprve poté mohlo v Praze přistát. Žalovaná tak současně provedla všechna přiměřená opatření, které spočívalo především v odklonu letadla na náhradní letiště a vyčkání na zlepšení meteorologické situace. Jakákoliv jiná varianta by znamenala ohrožení bezpečnosti v letecké dopravě. Žalovaná má tak za to, že jsou dány důvody ke zproštění její odpovědnosti.3. Žalobci se vyjádřili v rámci repliky došlé zdejšímu soudu dne 15. 6. 2026, kdy mimo jiné uvedli, že žalovaná tvrdí údajnou mimořádnou okolnost k blíže neurčené předchozí rotaci letounu, kdy neprokazuje, o jaký let se mělo jednat, a zda byl operován totožným letadlem jako let žalobců. Tvrdí-li žalovaná, že mimořádná okolnost trvala na letišti v Praze dne 10. 12. 2024 od 6:00 UTC do 12:00 UTC (tj. 13:00 CET), tak let žalobců ze stojánky vyjel ve 12:00 CET a z odletové dráhy odletěl v 15:00 CET. Vyjel tak v čase, kdy měla údajně trvat mimořádná okolnost. Letadlo operující let žalobců tak v Praze muselo před uskutečněním letu č. , Anonymizováno, přistát před časem 12:00 CET. Žalobcům pak není zřejmé, z jakého důvodu tak mohlo letadlo operující let předcházející letu žalobců přistát v Praze za trvání údajné mimořádné okolnosti (před 12:00 CET), zároveň však nemohlo přistát v Praze dle původně stanoveného času příletu (zřejmě před 10:00 CET). Tvrzení žalované je tak vnitřně rozporné. Dle žalobců žádná předchozí rotace před letem žalobců (který měl odlétat v 10:00 CET) neexistovala. Žádný let operovaný žalovanou totiž na letišti v Praze neměl dne 10. 12. 2024 před letem žalobců přistávat. Žalovaná tak toliko z blíže nespecifikovaných důvodů nedostavila letadlo včas na letiště Praha. Žalobci dále uvádí, že na letišti v Praze uvedený den v čase od 0:20 CET do 10:30 CET přistávala letadla bez jakýchkoliv omezení (včas či se zanedbatelným zpožděním). Současně lety v původně plánovaném čase odletu žalobců (10:00 CET) odlétaly bez významnějších zpoždění. Žalovaná tak neprokázala existenci mimořádné okolnosti.4. Ve věci se konalo jednání dne 27. 7. 2026, v rámci něhož si soud po provedeném dokazování učinil dostatečnou představu pro rozhodnutí ve věci. Žalovaná ani její právní zástupce, ač řádně a včas obeslán, se k jednání nedostavili, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Provedeným dokazováním, a to z potvrzení o letu žalobců a palubních vstupenek žalobců bylo soudem zjištěno, že žalobci se zúčastnili letu č. , Anonymizováno, dne 10. 12. 2024 z Prahy do Puerto Vallarta s plánovaným odletem z Prahy v 10:00 CET a příletem do Puerto Vallarta v 16:45 CST.6. Z e-mailu právního zástupce žalobců adresovaný na e-mailovou adresu žalované pod , e-mail, ze dne 27. 1. 2025 označený jako Request to compensation for delayed flight, jeho překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, žalobci požádali prostřednictvím svého právního zástupce e-mailem ze dne 27. 1. 2025 v 1:30 hod. žalovanou o kompenzaci ve výši 600 EUR za každého z žalobců za zpožděný let č. , Anonymizováno, z Prahy do Puerto Vallarta dne 10. 12. 2024.7. Ze vzdálenosti mezi letištěm v Praze a cílovou destinací bylo soudem zjištěno, že letecká vzdálenost mezi Prahou a Puerto Vallarta činí 10 182 km.8. Z historie letu , Anonymizováno, bylo soudem zjištěno, že let , Anonymizováno, měl z Prahy odlétat v 10:00 CET s tím, že stojánku opustil v čase 12:00 CET a z Prahy odletěl v 15:00 CET. V Puerto Vallarta měl přistát v 16:45 CST, kdy ve skutečnosti přistál ve 20:14 CST.9. Z listiny označené jako OGIMET pro období od 10. 12. 2024 06:00 do 10. 12. 2024 11:59 UTC a jejího překladu do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že na letišti Praha se dne 10. 12. 2024 od 6:00 UTC do 11:30 UTC vyskytovalo slabé sněžení, místy při výrazně snížené dohlednosti. Současně byla zaznamenána velmi nízká oblačnost. Po 11:00 UTC se podmínky postupně zlepšovaly.10. Z přehledu příletů letadel dne 10. 12. 2024 s jejich překladem do českého jazyka bylo soudem zjištěno, že dne 10. 12. 2024 v čase od 0:20 CET do 10:30 CET přistála na letišti Praha většina letadel včas. Mezi těmito nebyl žádný let pod označením , Anonymizováno, .11. Z listin označených jako Historical Flight Status k letu , Anonymizováno, , k letu , jméno FO, , adresa, , k letu , jméno FO, , Anonymizováno, (vše s překladem do českého jazyka) bylo soudem zjištěno, že v časech od 10:10 CET – 10:30 CET z Prahy odletěly další lety, kdy let , jméno FO, č. , hodnota, neměl na příletu žádné zpoždění, let , Anonymizováno, č. , hodnota, měl na příletu zpoždění 18 min. a let , jméno FO, , adresa, měl na příletu zpoždění 21 min.12. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:13. Žalobci se zúčastnili letu č. , Anonymizováno, dne 10. 12. 2024 z Prahy do Puerto Vallarta s plánovaným odletem z Prahy v 10:00 CET a příletem do Puerto Vallarta v 16:45 CST. Let byl na svém odletu opožděn, když stojánku opustil v čase 12:00 CET a z Prahy odletěl v 15:00 CET, do Puerto Vallarta i přistál ve 20:14 CST. Dne 10. 12. 2024 od 6:00 UTC do 11:30 UTC se na letišti v Praze vyskytovalo slabé sněžení, místy při výrazně snížené dohlednosti, přesto však většina letadel přiletěla na letiště v Praze dne 10. 12. 2024 v čase od 0:20 CET do 10:30 CET včas. Mezi těmito lety nebyl žádný let žalované pod označením , Anonymizováno, . Žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení odškodnění za zpožděný let, ta však žalobcům neuhradila ničeho.14. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů [písm. a)], 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů [písm. b)] a 600 EUR u všech letů nespadajících pod písm. a) nebo b) [písm. c)].15. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení v případě zrušení (též významného zpoždění) letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Podle odst. 3 téhož článku provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijatá.16. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy, by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.17. Dle judikatury SDEU ve věci STURGEON (C-402/07 a C-432/07) mají cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny nárok na finanční náhradu podle článku 7 Nařízení z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času.18. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a této výroky I. a II. rozsudku vyhověl, a to ve vztahu ke každému z žalobců co do částky ve výši 600 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 600 EUR od 12. 2. 2025 do zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že žalobci se dne 10. 12. 2024 zúčastnili letu č. , Anonymizováno, z Prahy do Puerto Vallarta, jehož plánovaný čas odletu byl v 10:00 CET a plánovaný čas příletu v 16:45 CET. Žalobci v řízení prokázali, že letoun operující let č. , Anonymizováno, opustil stojánku v čase 12:00 CET a z Prahy odletěl v 15:00 CET, v cílové destinace pak přistál ve 20:14 CET. Žalobci tak do Puerto Vallarta dorazili s více než 3hodinovým zpožděním. Pokud jde o námitku žalované, že zpoždění letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi spočívajícími v nepříznivých meteorologických podmínkách na letišti v Praze, tak v řízení sice bylo prokázáno, že se dne 10. 12. 2024 na letišti v Praze v ranních hodinách vyskytovalo slabé sněžení a snížená dohlednost, nicméně samotná existence takových meteorologických podmínek nepostačuje k závěru, že právě ony představovaly mimořádnou okolnost vedoucí ke vzniku více než 3hodinového zpoždění letu žalobců. Žalovaná přitom tvrdila, že letadlo určené k letu žalobců bylo v rámci předchozí rotace z důvodu nepříznivého počasí odkloněno do Vídně a teprve následně mohlo v Praze bezpečně přistát. Toto tvrzení však žalovaná nijak blíže nekonkretizovala a neprokázala. Soudu tak nebylo zřejmé, jakého letu se měla tato událost týkat a nebylo ani zřejmé, kdy měl letoun do Prahy přiletět. Nebyla tak prokázána příčinná souvislost mezi touto žalovanou tvrzenou skutečností a zpožděním následného letu žalobců. Tomu odpovídají i další provedené důkazy, kdy z údajů o příletech na letiště v Praze vyplynulo, že dne 10. 12. 2024 v době od 0:20 CET do 10:30 CET přistála většina sledovaných letadel včas. Rovněž žalobci uváděné konkrétní lety s odlety z pražského letiště v čase kolem 10:10-10:30 hod. (tj. v čase blízkém původnímu plánovanému času odletu letu žalobců) přiletěly do cílových destinací bez výraznějších zpoždění (max. 21 min.). Tyto skutečnosti tak vyvrací tvrzení žalované, že podmínky na letišti v Praze znemožňovaly v rozhodné době přílety letadel do Prahy (a rovněž odlety z Prahy). Za situace, kdy žalovaná nedoložila konkrétní letovou historii letadla operující let žalobců, nelze z tvrzení existence nepříznivého počasí na letišti v Praze dovodit, že to bylo příčinou jeho pozdního přistání v Praze, a následného zpoždění letu č. , Anonymizováno, . Z listiny označené jako OGIMET pro období od 10. 12. 2024 06:00 do 10. 12. 2024 11:59 UTC navíc bylo prokázáno, že žádné letadlo žalované označené pod kódem , Anonymizováno, v Praze nepřistálo. Žalovaná pak ani neunesla břemeno důkazní ohledně toho, že přijala všechna přiměřená opatření k odvrácení případného zpoždění. Nedoložila soudu totiž žádné důkazy prokazující průběh předchozí rotace ani žádné jiné opatření, které měla přijat k omezení následků pro let žalobců. Nelze tak na základě provedeného dokazování uzavřít, že více než 3hodinovému zpoždění nebylo možné zabránit. Žalovaná tak neunesla důkazní břemeno ohledně toho, že zpoždění letů žalobců bylo ovlivněno mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení. Žalobcům tak vzniklo právo na zaplacení náhrady škody dle čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. c) Nařízení Rady (ES) č. 261/2004 vč. zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byl v řízení zcela úspěšní, každému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 618 Kč (s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. I. ÚS 3241/23, bod 36–38). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč (každý z žalobců 1 000 Kč) a z nákladů právního zastoupení žalobců advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném, z tarifní hodnoty ve výši 14 550 Kč (tj. 600 EUR převedené na CZK dle směnného kurzu k datu 18. 2. 2026, tj. ke dni po podání žaloby), přičemž v případě zastupování více samostatných společníků, kteří uplatňují, nebo je proti nim uplatňováno více různých nároků, je třeba odměnu, která je součástí náhrady nákladů řízení přiznávané těmto účastníkům, a nikoli zástupci, rozvrhnout poměrně mezi jednotlivé účastníky podle jednotného objektivního kritéria, jímž je tarifní hodnota odpovídající nárokům připadajícím na toho kterého účastníka, aby nebyl neodůvodněně některý z nich zvýhodněn či znevýhodněn. Se zřetelem k uvedenému je namístě odměnu podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu vyložit tím způsobem, že odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení v závislosti na počtu účastníků, tj. v daném případě 0 % + 20 % = 20 % : 2 = 10 % (k tomu blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025). Odměna za jeden z 5 úkonů právní služby činí částku ve výši 1 530 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba, replika, účast na jednání soudu). Každému z žalobců proto náleží náhrada odměny advokáta ve výši 9 256,5 Kč vč. DPH. Dále žalobcům ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží 5 paušálních náhrady výdajů ve výši 450 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba, replika, účast na jednání soudu), tj. pro každého z žalobců celkem 1 125 Kč, neboť je-li úkon jeden (společný), jsou s jeho učiněním spojeny jenom jedny hotové náklady, resp. jedna ztráta času (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Každému žalobci tak náleží 1 361,25 Kč vč DPH. Celkem tedy každému z žalobců náleží náhrada nákladů řízení ve výši 11 618 Kč, Anonymizováno, (po zaokrouhlení na celé koruny). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení k rukám společného právního zástupce žalobců. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s ust. § 149 o. s. ř..