27 C 37/2026-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhal zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjče. Uvedl, že žalovanému na základě této smlouvy poskytl bezúročnou zápůjčku 150 000 Kč, kterou mu měl žalovaný vrátit do , datum, . Žalovaný však tento svůj závazek nesplnil.2. Vydaný elektronický platební rozkaz se nepodařilo žalovanému doručit, soud proto elektronický platební rozkaz zrušil usnesením ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, , věc převedl do rejstříku C a pokračoval v řízení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Poučil ho přitom, že pokud se nevyjádří, bude mít v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil, žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Soud provedenými důkazy zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce (zápůjčce) ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli téhož dne smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal žalovanému bezúročně půjčit převodem na bankovní účet č. , č. účtu, částku 150 000 Kč. Žalovaný se touto smlouvou zavázal poskytnuté peněžité prostředky žalobci vrátit nejpozději , datum, na číslo účtu , č. účtu, . Z výpisu ze spořícího účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobce dne , datum, poukázal na účet č. , č. účtu, částku celkem 60 000 Kč a dne , datum, na tentýž účet částku celkem 90 000 Kč. Z Oznámení o převzetí právního zastoupení, výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 150 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 4 347,95 Kč. Z podacího archu , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce tuto výzvu žalovanému odeslal na adresu jeho bydliště , adresa, .6. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.8. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2023 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení“), výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku. Touto smlouvou žalobce poskytl žalovanému ve dnech 19. 6. 2025 a 20. 6. 2025 peněžitou zápůjčku v celkové výši 150 000 Kč. Žalovaný ji měl žalobci vrátit nejpozději ve lhůtě do , datum, . Žalovaný však tyto prostředky žalobci ve smluvené lhůtě nezaplatil, soud mu proto tuto povinnost uložil rozsudkem.12. Žalovaný peněžitou zápůjčku žalobci nevrátil ve stanoveném termínu, žalobci tak vzniklo právo po něm požadovat rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po uplynutí posledního dne sjednané lhůty splatnosti, tj. od , datum, . Od tohoto dne má tedy žalobce nárok na příslušenství pohledávky ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V daném případě se žalovaný dostal do prodlení dne , datum, , tedy v druhém pololetí roku 2025. Česká národní banka přitom pro první den tohoto pololetí stanovila repo sazbu ve výši 3,50 %, což po zvýšení o osm procentních bodů činí 11,50 %. Zákonný úrok z prodlení tak v předložené věci činí 11,50 % ročně z částky 150 000 Kč a žalovaný je povinen zaplatit žalobci nejen poskytnuté finanční prostředky, ale i zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, do zaplacení.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 407 Kč. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem stanovených podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“).14. Právní zástupce žalobce ve věci učinil tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za každý z nich mu podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 7 100 Kč. K této částce je třeba podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu připočíst paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby. Odměna za zastupování tedy činí částku 22 650 Kč. Zástupce žalobce je plátcem DPH, odměna za zastupování se proto zvyšuje o 21% DPH, tj. o částku 4 757 Kč. Odměna za zastupování tak celkem činí částku 27 407 Kč a náhrada nákladů řízení (tj. včetně soudního poplatku) celkovou částku 33 407 Kč. Žalovaný je v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen ji zaplatit k rukám zástupce žalobce.15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.