Okresní soud v Rokycanech 13 C 30/2026-32 – Smlouva pracovní

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, s tím, že ji vrátí do , datum, , a dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla částku , částka, za úplatu v celkové výši , částka, do , datum, . Na obě výše uvedené smlouvy hradila žalovaná pouze částečně, resp. na smlouvu č. , hodnota, neuhradila ničeho. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností od tohoto dne. Žalovaná uhradila žalobkyni toliko částku ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav věci:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že ji právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, . Smlouvou byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, v hotovosti. Žalovaná převzetí peněžních prostředků potvrdila podpisem smlouvy. Vedle jistiny byl sjednán poplatek ve výši , částka, , zahrnující smluvní úrok, částku za zpracování úvěru a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celková dlužná částka měla být uhrazena ve 21měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně a RPSN předmětného úvěru činila 135,71 %. Dále soud zjistil, že žalovaná na tento úvěr uhradila celkem , částka, . Ke dni , datum, měla neuhrazená jistina činit , částka, a neuhrazený poplatek , částka, . Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje z této smlouvy částku , částka, , sestávající z jistiny , částka, a poplatku , částka, , dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná žádala o spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s měsíčním splácením. V kartě uvedla, že účelem úvěru má být vybavení domácnosti, že má příjem ze zaměstnání v pracovním poměru u společnosti , právnická osoba, . jako stavební dělnice s čistým měsíčním příjem ve výši , částka, , přičemž její odhadované měsíční výdaje činí , částka, . Součástí karty je její prohlášení o úplnosti a pravdivosti sdělených údajů, které žalovaná vlastnoručně podepsala.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že ji právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, . Smlouvou byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, v hotovosti. Žalovaná převzetí peněžních prostředků potvrdila podpisem smlouvy. Vedle jistiny byl sjednán poplatek ve výši , částka, , zahrnující smluvní úrok, částku za zpracování úvěru a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celková dlužná částka měla být splácena ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně a RPSN předmětného úvěru činila 139,47 %. Ze zákaznické karty soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zaznamenala údaje žalované o jejích osobních, pracovních a finančních poměrech. Žalovaná uvedla pravidelný čistý měsíční příjem , částka, z totožného zaměstnání jako u smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a odhadované měsíční výdaje , částka, . V kartě je dále zaznamenáno ověření příjmu pracovní smlouvou a výplatními páskami. I tyto údaje žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z příslušného seznamu pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, a ze smlouvy č. , hodnota, včetně příslušenství a práv s nimi spojených. V seznamu je žalovaná označena jménem a příjmením a číslem smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, . Oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne , datum, . Dále bylo žalované sděleno, že se žalobkyně stala věřitelkou pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, . Podací lístek dokládá podání této zásilky k poštovní přepravě dne , datum, .8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě obou pohledávek nejpozději do , datum, . Podací lístek dokládá, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal předmětné smlouvy o úvěru za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti obou smluv o úvěru soud dovozuje zejména z ujednání o výši celkových nákladů spotřebitelského úvěru, kdy žalovaná měla v případě spotřebitelského úvěru č. , hodnota, vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále souhrnný poplatek ve výši , částka, a v případě spotřebitelského úvěru č. , hodnota, vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, dále souhrnný poplatek ve výši , částka, . Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se v těchto případech odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a „poplatek“ tak ve skutečnosti představuje skrytý úrok, tedy nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok jen zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soud proto považuje nárok žalobkyně z titulu poplatků rovněž za ujednání o úrocích. Úroková sazba obou úvěrů činila shodně 86 % ročně a RPSN činila 135,71 %, resp. 139,47 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o úrocích a celkových nákladech spotřebitelského úvěru je podle ustanovení § 588 obč. zák. neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše roční procentní sazby nákladů byla ve smlouvách zřetelně uvedena a že právní předchůdce žalobkyně splnil vůči žalované i informační povinnosti, které mu plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl. Kromě výše roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byly předmětné smlouvy uzavřeny a přihlédnout i k jejich dalšímu obsahu. Nelze pominout, že obě úvěrové smlouvy byly uzavřeny mezi profesionálem a spotřebitelem, že byly uzavřeny adhezním způsobem a že žalovaná na formulářích vypracovaných právním předchůdcem žalobkyně nemohla nic ovlivnit. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání úvěrové smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo. Po přezkoumání žalobkyní předložených důkazů má soud v předmětném případě oproti výše uvedenému za to, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru ve smyslu § 86 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, přičemž nepostupoval pouze formálně. Bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru v rámci posuzovaní úvěruschopnosti žalované ověřoval její příjmy i výdaje, za kterýmžto účelem si vyžádal pracovní smlouvu žalované, výplatní lístky a výpisy z bankovního účtu žalované, přičemž z těchto listin lze učinit závěr o tom, že žalovaná disponovala dostatečným příjmem pro hrazení úvěru při zohlednění jejích výdajů.17. Právní předchůdkyně žalobkyně však žalované navzdory neplatnosti smluv poskytla peněžní prostředky celkem ve výši , částka, . Žalovaná na smlouvu č. , hodnota, uhradila , částka, a na smlouvu č. , hodnota, ničeho. Žalovaná tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Jde o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. Podle § 2993 obč. zák. má strana, která plnila bez platného závazku, právo na vrácení poskytnutého plnění. Rozsah bezdůvodného obohacení žalované proto činí , částka, , tedy , částka, ze smlouvy č. , hodnota, a , částka, ze smlouvy č. , hodnota, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávky vůči žalované vzniklé v souvislosti s oběma posuzovanými smlouvami, včetně práv s nimi spojených. Žalobkyně je proto aktivně věcně legitimována také k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení. V rozsahu, v němž žalobkyně požaduje plnění převyšující , částka, , tj. poplatky, smluvní úroky a kapitalizované úroky z prodlení, není žaloba důvodná. Tyto nároky se opírají o neplatné smlouvy a žalobkyni z nich proto právo na plnění nevzniklo. Proto soud ohledně těchto nároků žalobu částečně zamítl. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění předžalobní výzvou ze dne , datum, , podanou k poštovní přepravě dne , datum, . Ode dne následujícího po marném uplynutí ve výzvě poskytnuté lhůty je žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Žalobkyni proto náleží podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení, jehož výše se určí podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to pouze z přiznané částky , částka, .18. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní a neprokázala žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovit plnění uložené povinnosti ve splátkách či v delším časovém horizontu.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu celého řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly.