5 Cmo 36/2026-159 – Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 10. 2. 2025 Městskému soudu v Praze domáhal , právnická osoba, sp. zn. 7 C 201/2017 ze dne 4. 3. 2020, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 257/2020 z 23. 9. 2020. K 31. 12. 2021 měl dlužník ztrátu ve výši 4 290 000 Kč a k 31. 12. 2022 ztrátu ve výši 4 440 000 Kč. Dlužník neměl žádný majetek. Žalobce vyzval žalovaného k plnění nároku předžalobní výzvou doručenou žalovanému dne , Anonymizováno, 1. 2025.2. Žalovaný učinil nesporným, že byl jednatelem dlužníka v době od 16. 11. 2016 do 10. 10. 2023, a že na základě smlouvy o úvěru uzavřené s žalobcem obdržel částku 100 000 €. Uvedl, že žalobce měl zájem podílet se na vývoji sortimentu žalovaného, a proto žalovaný na žalobcem vlastněnou společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, se sídlem na Kypru převedl obchodní podíl ve Společnosti ve výši , právnická osoba, ohledem na podíl ve Společnosti měl žalobce možnost seznámit se s jejím stavem a nahlížet do veškeré její dokumentace. Žalovaný popřel, že by Společnost byla v roce 2021 ve stavu úpadku a poukázal na její vývojový potenciál a přiložil dokument o činnosti Společnosti. V doplnění vyjádření ze dne 22. 7. 2025 k výzvě soudu po jednání konaném dne 1. 7. 2025 žalovaný uvedl, že k 1. 3. 2023 nebyla dána pluralita věřitelů Společnosti a odkázal na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve sporné věci pohledávky věřitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod sp. zn. 75 C 25/2021 ze dne 14. 7. 2023, který nabyl právní moci až dne 25. 8. 2023.3. Žalobce replikoval podáním ze dne 5. 6. 2025. Zpochybnil, že by připojené listiny (Program Trend ze dne 22. 1. 2019 k získání dotace, Smlouva o poskytnutí podpory ze dne 27. 1. 2020, Smlouva o účasti na řešení projektu a o využití výsledků ze dne 20. 1. 2020, dále též „Smlouvy“) byly schopny zvrátit domněnku úpadku dlužníka. Dlužník měl být v úpadku již v roce 2021 a přesto přijal od žalobce úvěr 100 000 €. Kdyby žalovaný podal ve věci dlužníka včas insolvenční návrh, žalobce by dlužníkovi neposkytl úvěr a žalobci by škoda nevznikla. Tvrzení žalovaného o investici žalobce ve Společnosti rovněž bylo pro posouzení žalobního nároku bez významu. V doplnění vyjádření ze dne 30. 7. 2025 k výzvě soudu po jednání konaném dne 1. 7. 2025 žalobce uvedl, že nabytí právní moci rozsudku ve sporné věci pohledávky věřitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, sp. zn. 75 C 25/2021 ze dne 14. 7. 2023 nemění nic na tom, že část této původně sporné pohledávky byla splatná 7. 9. 2018 a 19. 4. 2019.4. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) v rozsudku ze dne 10. 10. 2025 v bodu I. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. od 29. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V bodu II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 87 237 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.5. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalovaný byl v době od 16. 11. 2016 do 10. 10. 2023 jednatelem Společnosti, jejíž podíl ve výši 3 % byl převeden na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 17. 12. 2021, a že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 €. Usnesením č. j. MSPH 79 INS 8010/2024-A-13 ze dne 12. 6. 2024 soud rozhodl o úpadku dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs. Dlužník byl dlouhodobě ve ztrátě a neměl žádný majetek. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo 6 věřitelů. Pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka ve výši 2 070 544,62 Kč a 889 133,70 Kč (postoupená pohledávka) byly zjištěny.6. Soud dovodil, že již z účetní závěrky za rok 2022 bylo zřejmé, že Společnost není v dobré ekonomické kondici a je opakovaně ve ztrátě. Závazky Společnosti činily dvojnásobek účetní hodnoty majetku Společnosti. Pokud byla Společnost v úpadku k 1. 3. 2023, její jednatelé byli povinni podat insolvenční návrh nejpozději v polovině roku 2023, když nejpozději 30. 6. 2022 musela být účetní závěrka projednána valnou hromadou v souladu s § 181 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.7. Žalovaný si musel být nejpozději 1. 3. 2023 vědom splatného závazku vůči žalobci a závazku vůči , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (rozsudek Obvodního soud pro Prahu 1 č. j. 75 C 25/2021-98 ze dne 14. 7. 2023 nabyl právní moci dne 25. 8. 2023), byť ohledně této pohledávky byl veden spor před soudem. Z účetní závěrky muselo být zřejmé, že Společnost nemá dostatek disponibilních finančních prostředků.8. Společnost měla 1. 3. 2023 (resp. k 31. 12. 2022) minimálně 2 věřitele se závazky po dobu delší než 30 dnů po splatnosti a byla v platební neschopnosti. Ze Smluv, na které žalovaný odkázal, nelze dovodit, že by měl žalovaný na základě těchto Smluv zajištěno financování, případně poskytnuté finanční prostředky byly spotřebovány v letech 2020 – 2022.9. Žalovaný ani přes shora uvedené skutečnosti nesplnil do doby ukončení výkonu funkce jednatele Společnosti trvající povinnost podat na Společnost insolvenční návrh a tím porušil svoji zákonnou povinnost podle § 98 insolvenčního zákona.10. Vznik škody jako další předpoklad odpovědnosti žalovaného ve smyslu § 99 insolvenčního zákona byl prokázán. Usnesením byl zrušen konkurs prohlášený na majetek Společnosti, přičemž věřitelům Společnosti se dostalo nulového uspokojení pohledávek za Společností. Žalobci proto vznikla škoda ve výši zjištěné pohledávky 2 959 589,32 Kč, resp. ve výši žalobního nároku 300 000 Kč.11. Žalovaný nevyvrátil domněnku existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti podat včas insolvenční návrh na Společnost a škodou ve výši pohledávky žalobce zjištěné a neuspokojené v insolvenčním řízení Společnosti. Žalovaný na svoji obranu netvrdil žádné liberační důvody.12. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení náhrady škody ve lhůtě 7 dnů od jejího doručení výzvou ze dne 17. 1. 2025, která byla žalovanému doručena dne 21. 1. 2025. Pohledávka se stala splatnou dne 28. 1. 2025. Počínaje tímto datem soud přiznal žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení z žalované částky.13. Na základě výše uvedených důvodů soud vyhověl žalobě. O náhradě nákladů řízení rozhodl ve prospěch úspěšného žalobce dle § 142 odst. 1 o. s. ř.14. Žalovaný podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl rozhodnutí změnit a žalobu zamítnout. Odvolání odůvodnil tím, že smlouva o úvěru byla s žalobcem uzavřena se záměrem financování výroby zejména autonomního dronu a nejednalo se tak o běžný úvěr. S ohledem na nabytí podílu na Společnosti bylo zřejmé, že se žalobce seznámil s jejím stavem. Pohledávku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Smlouvu o účasti na řešení projektu uzavřenou v roce 2020 s VUT a na Smlouvu o poskytnutí podpory ze strany poskytovatele ČR – Technologické agentury ze dne 24. 1. 2020.15. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že neobstojí tvrzení žalovaného, že s ohledem na probíhající spor se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebyl ke dni 1. 3. 2023 v úpadku. Žalovanému uniká sankční povaha náhrady škody dle § 99 insolvenčního zákona. Pro posouzení tohoto nároku je podstatné pouze to, zda žalovaný podal včas insolvenční návrh, nikoliv to, za jakých okolností přivedl žalovaný dlužníka k úpadku. Žalovaný místo včasného podání insolvenčního návrhu svolal valnou hromadu, nechal se odvolat z funkce a na místo jednatele a společníka dosadil osobu s trvalým pobytem na tzv. úřední adrese. Je zřejmé, že žalovaný nepostupoval s péčí řádného hospodáře. Po dlužníkovi nezůstalo účetnictví, smlouvy či doklady ani majetek. Žalobce navrhl napadený rozsudek potvrdit.16. Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.17. Podle § 98 odst. 1 insolvenčního zákona: „Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité , Anonymizováno, měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.“ Podle odst. 2: „Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.“18. Podle § 99 odst. 1 insolvenčního zákona: „Osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.“ Podl