11 Tdo 1221/2015 — Nejvyšší soud

11 Tdo 1221/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:5. 5. 2016 Spisová značka:11 Tdo 1221/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.1221.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Dotčené předpisy:§ 250 odst. 1,5 písm. a) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 7. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 1.8.2016 1.8.2016IV.ÚS 2549/16 II.ÚS 2558/16JUDr. Jaroslav Fenyk doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.odmítnuto -14.2.2017 - Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 1221/2015-225 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. května 2016 dovolání, která podali obvinění N. R., a R. H. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2015, sp. zn. 6 To 89/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 T 1/2010 a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněných N. R. a R. H. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 32 T 1/2010, byla obviněná N. R. uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (č. 140/1961 Sb.) ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., za který byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu podnikání s předmětem činnosti nakládání s odpady včetně nebezpečných odpadů, skladování a zpracovávání nekovového odpadu, kovového odpadu a šrotu na dobu pěti let. Obviněný R. H. byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, částečně ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu podnikání s předmětem činnosti nakládání s odpady včetně nebezpečných odpadů, skladování a zpracovávání nekovového odpadu, kovového odpadu a šrotu a dále v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu pěti let. Dále bylo rozhodnuto podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněných zaplatit poškozeným na náhradě škody v rozsudku blíže specifikované částky a někteří poškození byli se svými nároky odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Obviněný R. H. byl pro část jednání zproštěn obžaloby. Podle skutkových zjištění se obvinění dopustili shora uvedené trestné činnosti tím, že v bodech I.1-75 R. H. jako jednatel společnosti Templ Metal, s. r. o., se sídlem Arnoldova 80, 295 01 Mnichovo Hradiště, IČO: 273 67 487, fakticky odpovědný za ekonomický chod společnosti a tedy i včasnou úhradu plateb dodavatelům, a N. R. jako jediný společník společnosti Templ Metal, s. r. o., a osoba přímo podílející se na řízení ekonomické činnosti společnosti, společně po vzájemné dohodě, ačkoliv věděli, že společnost Templ Metal, s. r. o., byla minimálně k datu 31. 12. 2005 finančně nestabilní, nesolventní a nedostatečně výkonnou pro splacení závazků a k datu 31. 12. 2006 se již nacházela v úpadku ve formě insolvence, když měla více věřitelů a nebyla schopna po delší dobu plnit své závazky, tuto finanční situaci před obchodními partnery zatajili a s vědomím, že nebudou schopni za odebrané zboží a poskytnuté služby dodavatelům řádně a včas zaplatit, odebírali v bodech I.1-75 výroku rozsudku blíže specifikované zboží a služby, které nehradili včas nebo vůbec, v některých případech v průběhu trestního řízení, čímž způsobili celkovou škodu ve výši 3 711 590,70 Kč. Podobně pak R. H. jednal sám v bodech II.1-48 výroku rozsudku, čímž způsobil celkovou škodu ve výši 3 211 287,70 Kč. Proti citovanému rozsudku podali obvinění, státní zástupce a poškozená Kreans, a. s., odvolání. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 3. 2015, sp. zn. 6 To 89/2014, podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce částečně zrušil napadený rozsudek ve výroku o způsobu výkonu trestu obviněného R. H. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Odvolání obviněných podle § 256 tr. ř. a poškozené Kreans, a. s., podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění dovolání, obviněná N. R. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Radka Hudečka, obviněný R. H. prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Ivety Horáčkové. Dovolání obviněných jsou z převážné části textově shodná. V textu svých dovolání obvinění ohledně dovolacího důvodu odkázali na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a na § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V textu svých dovolání obvinění namítli, že řízení ve věci trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, a to téměř sedm let. Soudy přitom v duchu judikatury vyšších soudů, na kterou obvinění odkazují, nijak nezohlednily délku řízení při výměře trestu. Obvinění dále vytýkají soudu prvního stupně, že svůj rozsudek opírá o údajné pokračování v trestné činnosti, kterou měli započít v rámci svého podnikání v obchodní společnosti Finanční dům Gold, přičemž pro toto jednání je proti nim vedeno trestní stíhání u Okresního soudu v Novém Jičíně. Soudy tak podle obviněných porušily zásadu presumpce neviny, neboť argumentují probíhajícím trestním řízením. Soudkyně soudu prvního stupně podle nich od počátku dávala najevo své přesvědčení o jejich vině, nevěnovala žádnou pozornost důkazům, které ji vyvracejí, dopouštěla se jízlivých poznámek a obviněné N. R. znemožnila reagovat na výpověď svědka J. slovy: „co ještě chcete, to se vás netýká“. Obvinění dále nesouhlasí s argumentací odvolacího soudu ve vztahu k důkazům zajištěným při domovní prohlídce. V protokolu o jejím provedení není uvedeno, na základě jakých skutečností se mělo jednat o neodkladný nebo neopakovatelný úkon. Tento nedostatek podle obviněných nelze nahrazovat poukazem na návrh státního zástupce, navíc když se skutečnosti uvedené v tomto návrhu nezakládají na pravdě. Obvinění s orgány činnými v trestním řízení spolupracovali a předkládali jim doklady ze svého účetnictví, tedy zde nebyla obava, že účetnictví zašantročí. Obvinění dále podotýkají, že příkaz k provedení domovní prohlídky nemůže nahrazovat příkaz k provedení prohlídky nebytových prostor. Při domovní prohlídce byly zajištěny důkazy, které se zjevně nacházely v prostorách, které nesloužily k bydlení, ale byly označeny jako kanceláře. Pokud policejní orgán z obchodního rejstříku zjistil, že sídlo společnosti Templ Metal je na jiné adrese, pak je podle obviněných s podivem, že prohlídka jiných prostor nebyla provedena v sídle společnosti nebo v nebytových prostorách ve P. Obviněným tak podle jejich názoru nelze dávat k tíži údajné nikoli řádné vedení účetnictví, neboť některé účetní doklady se nacházely zde. Dále pak obvinění poukazují na ničím nevysvětlenou nekompletnost spisového materiálu. Doklady zabavené při domovní prohlídce byly sumarizovány až u hlavního líčení. Nelze proto s jistotou říct, že šlo o účetnictví ve stavu tak, jak bylo společnosti Templ Metal zabaveno. Znalkyně sama uvedla, že nenahlédla do všech dokladů, které byly při domovní prohlídce zajištěny, znalecký posudek tak vycházel pouze z části účetních dokladů. To, že je posudek správný po formální stránce, podle obviněných ještě neznamená, že je správný také obsahově. K tomu obvinění uvádějí příklad, kdy po předložení příslušných dokladů obhajobou u hlavního líčení znalkyně změnila jeden ze závěrů v posudku uvedených. Znalecký posudek je podle obviněných nepřezkoumatelný, neboť z něj není zřejmé, z jakých dokladů bylo při jeho zpracování vycházeno, jaké metody byly použity a nezohledňuje ani zásoby materiálu v rozhodném období. Znalkyně uvedla, že nebylo možné procházet všechny zajištěné doklady z hlediska časového, nákladnosti atd., její asistent naopak uvedl, že se dostavil na pracoviště PČR N. J., kde měl k dispozici veškeré doklady, které si mohl prohlédnout, a z nich