11 Tdo 304/2025 — Nejvyšší soud

11 Tdo 304/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 6. 2025 Spisová značka:11 Tdo 304/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.304.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Výslech svědka Pokračování v trestném činu Dotčené předpisy:§ 212 tr. ř. § 116 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:17. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 304/2025-340 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 6. 2025 o dovolání obviněného P. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. 10. 2024, sp. zn. 55 To 280/2024, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 6 T 66/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 24. 5. 2024, sp. zn. 6 T 66/2023, byl obviněný P. S. uznán vinným v bodech 1) - 4) zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a v bodě 5) přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel v trvání 3 (tří) let. 2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění popsaných ve výrokové části rozsudku a blíže rozvedených v jeho odůvodnění. 3. O odvolání, které podal obviněný P. S. proti tomuto rozsudku, a to vůči jeho výroku o vině zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a vůči výroku o trestu, rozhodl Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 31. 10. 2024, sp. zn. 55 To 280/2024 tak, že z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině ohledně jednání pod body 1) – 4) a v celém výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. obviněného nově uznal vinným tím, že: v přesně nezjištěné době v období roku 2022, ve XY před domem na adrese XY nejméně v 5 případech prodal M. K., pervitin (metamfetamin) v množství na jednu aplikaci v každé jednotlivé předávce, v blíže nezjištěné době na začátku roku 2022, ve XY, a to převážně ve svém bydlišti na adrese XY, nejméně v 10 případech prodal M. T., pervitin (metamfetamin) v množství nejméně od 0,2 g za částku 500 Kč v každé jednotlivé předávce, a přesně nezjištěného dne v měsíci listopadu roku 2022 ve XY, okr. XY, v bytě nad prodejnou XY na ul. XY, v jednom případě předal zdarma za protislužbu M. P., pervitin (metamfetamin) v neváženém množství, který jmenovaný užil vdechnutím nosem, přičemž pervitin (metamfetamin) je psychotropní látkou zařazenou do seznamu č. 5 psychotropních látek přílohy č. 5 k Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, je tak návykovou psychotropní látkou a návykovou látkou se podle ustanovení § 130 trestního zákoníku rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, a takového jednání se dopustil i přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 6. 2022, č. j. 3 T 7/2022-131, který nabyl právní moci dne 23. 6. 2022, odsouzen pro úmyslný trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let, a dále k peněžitému trestu v počtu 30 denních sazeb ve výši 1 000 Kč, tj. 30 000 Kč. 4. Tím podle odvolacího soudu obviněný spáchal zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, za který, jakož i za jednání pod bodem 5) uvedené ve výroku o vině v napadeném rozsudku, který zůstal tímto rozhodnutím nedotčen, jej podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku nově odsoudil k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku dále obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 3 (tří) let. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný P. S. prostřednictvím svého obhájce dovoláním, přičemž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., tedy, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaku trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, 6. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný pod bodem I. zrekapituloval dosavadní průběh řízení včetně podrobného shrnutí uplatněných odvolacích námitek proti rozsudku soudu prvního stupně. Pokud jde o dovolací námitky, ty pak soustředil pod bod II. dovolání. V jejich rámci uvádí, že v odvolacím řízení u skutku pod bodem 1) ve vztahu ke svědku K. namítal, že podle obžaloby se mělo jednat o období konce roku 2021 a leden roku 2022, což vycházelo z výpovědi svědka z přípravného řízení. U soudu svědek tápal v určení časového období, nicméně u hlavního líčení v březnu 2024 uvedl, že naposledy měl pervitin asi před 2 lety, tedy nejpozději na jaře 2022. Přesto soud prvního stupně uzavřel, že mu měl obviněný předávat drogu v průběhu roku 2022, tedy v jiném časovém období, než jako bylo uvedeno v obžalobě. Obviněný proto navrhoval, aby odvolací soud doplnil dokazování přečtením výpovědi svědka z přípravného řízení a porovnal ji s jeho výpovědí z hlavního líčení. 7. Odvolací soud nicméně v tomto směru navržené dokazování odmítl provést s tím, že takový návrh měl obviněný učinit před soudem prvního stupně, kde byli oba přítomni a že by svědka u odvolacího soudu s jeho výpovědí nebylo možno konfrontovat. Odvolací soud tak v podstatě vytvořil jakousi nepsanou „koncentraci řízení“ stran návrhu na doplnění dokazování do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, ačkoliv v trestním řízení platí, že návrhy na doplnění dokazování lze provádět i v odvolacím řízení. Skutkové závěry odvolacího soudu jsou tak založeny na situaci, kdy nebyly bezdůvodně provedeny důkazy svědčící ve prospěch obviněného, které mají ve výsledku vliv na hmotněprávní posouzení dané věci. 8. Obviněný má za to, že pokud by odvolací soud doplnil dokazování přečtením výpovědi svědka z přípravného řízení a porovnal ji s jeho výpovědí z hlavního líčení, pak s ohledem na zásadu in dubio pro reo měla být skutková věta ohledně předávek svědku K. upravena stran časového vymezení shodně jako v obžalobě, tedy že „v přesně nezjištěné době v období od měsíce prosince 2021 do poloviny měsíce ledna 2022, ve XY před domem na adrese XY, nejméně v 5 případech prodal M. K. pervitin (metamfetamin) v množství 0,1 g za částku 500 Kč v každé jednotlivé předávce“. 9. V takovém případě by mezi body 1) a 2) a bodem 4) z rozsudku soudu prvního stupně byla přerušena časová souvislost a nejednalo by se o jeden trvající trestný čin. Body 1) a 2) by pak bylo třeba hodnotit v souhrnu s trestem z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 6. 2022 ve věci sp. zn. 3 T 7/2022. 10. Odvolací soud však takovéto hodnocení skutků 1) a 2) v souhrnu s trestem z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 6. 2022 ve věci sp. zn. 3 T 7/2022, odmítl s odkazem, že takovou změnou by obviněný byl uznán vinným více trestnými činy a bylo by to pro něj horší z hlediska viny a výše trestu, aniž by vysvětlil, v čem by toto jeho zhoršení spočívalo. Obviněný má naopak za to, že opačné posouzení věci, než jak to provedl odvolací soud by bylo pro něj příznivější. Odvolací soud tak podle obviněného v tomto směru pochybil a danou situaci nesprávn