11 Tdo 389/2023 — Nejvyšší soud

11 Tdo 389/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 5. 2023 Spisová značka:11 Tdo 389/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.389.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nutná obhajoba Dotčené předpisy:§ 36 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:15. 8. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 389/2023-2804USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2023 o dovolání obviněného T.  J., nar.  XY v XY, bytem XY,  t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 5 To 46/2022, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 T 3/2021,  takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T.   J.   odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 37 T 3/2021, byl obviněný T.  J.   (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným ad 1) zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ad 2), 3), 4) jednak zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, jednak přečinem svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ad 1), 2), 3), 4) jednak přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, ad 5) jednak zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ad 8) jednak přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, ad 9) jednak  zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, ad 5), 8), 9) jednak přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c) tr. zákoníku, ad 10) jednak  přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, ad 12) jednak přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, ad 12), 13) jednak zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ad 6) jednak zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, ad 7), 11), 15), 16), 19), 20), 21), 22), 23), 24), 25) jednak přečinem svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c), písm. d) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2021, ad 6), 7), 10), 11), 12), 13), 14), 15), 16), 19), 20), 21), 23), 24) jednak přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c) tr. zákoníku, ad 17)  přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku, ad 18) přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 alinea 1 tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl obviněný pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě způsobené nemajetkové újmě dvěma poškozeným ve výroku rozsudku uvedenou finanční částku. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly obě poškozené se zbytky svých nároků na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Vrchní soud v  Olomouci rozhodl rozsudkem ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 5 To 46/2022, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o vině v bodech 5-16, 19-25, dále v navazujících výrocích o trestech a ve výrocích o náhradě nemajetkové újmy poškozeným. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným v bodě 1, 4 (původně ad 5, 9 rozsudku) zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea prvá, odst. 2 písm. a), písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, v bodě 3 (původně ad 8 rozsudku) přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 1, 3, 4 (původně ad 5, 8, 9 rozsudku) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c) tr. zákoníku, v bodě 7 (původně ad 12 rozsudku) zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 8 (původně ad 13 rozsudku) zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 2, 6, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18 (původně ad 7, 11, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25 rozsudku) přečinem svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c), písm. d) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2021, v bodě 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 (původně ad 7, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23, 24 rozsudku) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c) tr. zákoníku, za což jej odsoudil podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 7 (sedm) let a 6 (šest) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy dvěma poškozeným ve výroku rozsudku uvedené finanční částky. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly obě poškozené se zbytky svých nároků odkázány na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem nalézacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c), g) a h) tr. ř. 4. Dovolatel k uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. v podrobnostech namítal kvalitu obhajoby, kterou v řízení vykonával jemu ustanovený obhájce JUDr. Ivo Hešík. V jeho trestní věci se jednalo o případ tzv. nutné obhajoby, kdy formálně vzato obhájce v řízení vždy měl. Zprvu byl zastoupen na základě jím udělené plné moci obhájcem JUDr. Václavem Stříbným, poté, co došlo k ukončení obhajoby tímto obhájcem, mu byl soudem ustanoven právě obhájce JUDr. Ivo Hešík. Tento obhájce byl podle dovolatele pasivní a dokonce se ani nedostavil k vazebnímu zasedání, které probíhalo před Okresním soudem v Opavě. Jmenovaný obhájce se pro určité úkony nechal substitučně zastoupit Mgr. Petrem Olšovcem, nicméně i jeho účast na úkonech v trestním řízení byla sporadická a spíše symbolická, neboť pokud se k výslechu svědků dostavil, na nic se vyslýchaných nedotazoval. Později se dovolatel dozvěděl, že v době výkonu jeho obhajoby byl JUDr. Ivo Hešík těžce zdravotně nemocen a pro trvalé zdravotní omezení již v současné době není členem České advokátní komory. Obdobné platí i pro Mgr. Petra Olšovce, který navíc již zemřel. Teprve po vyškrtnutí JUDr. Ivo Hešíka z ČAK mu byl obhájcem ustanoven Mgr. Štěpán Šťastník, s jehož obhajobou již byl spokojen. Porušení ustanovení o nutné obhajobě spatřuje v době, kdy byl jeho obhájcem formálně JUDr. Ivo Hešík, který fakticky žádnou obhajobu nevykonával, čímž se dovolatel cítí poškozen na svých právech. 5. Pokud se týká dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle dovolatele rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a to minimálně v případě skutků označených v bodech 1, 5, 9, 12 a 13 v rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Dovolatel má zato, že skutkové závěry jsou v příkrém rozporu s provedenými důkazy. U skutků označených pod body 1, 5 a 9 v rozsudku Krajského soudu v Ostravě došlo k obdobné důkazní situaci jako v případě skutku v bodě 6, u nějž byla vypuštěna právní kvalifikace zločinem pohlavního zneužití