11 Tdo 737/2022 — Nejvyšší soud

11 Tdo 737/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:31. 5. 2023 Spisová značka:11 Tdo 737/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.737.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření spravedlnosti Podvod Dotčené předpisy:§ 347a tr. zákoníku § 209 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 9. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2625/23 III.ÚS 2624/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 737/2022-2281USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2023 o dovoláních obviněných 1. R. D., narozeného XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha Ruzyně a 2. D. C., narozeného XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha Ruzyně, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2022, sp. zn. 4 To 6/2022, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 4/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných R. D. a D. C. odmítají. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 10. 2021, sp. zn. 73 T 4/2021, rozhodl tak, že obviněné R. D. a D. C. uznal vinnými zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se obvinění – podle skutkových zjištění soudu prvního stupně – dopustili následujícím způsobem: od přesně nezjištěné doby, nejpozději do 23. 5. 2017, na přesně nezjištěném místě v České republice, v úmyslu neoprávněně zajistit nabytí dědického podílu po zemřelém J. S., nar. XY, který zemřel dne 27. 12. 2016, a to na úkor oprávněných dědiců K. M., nar. XY, H. J., nar. XY, a J. B., nar. XY, si opatřili falsum závěti, kdy jako svědci svými podpisy a osobními údaji nepravdivě stvrdili, že byli osobně přítomni sepsání závěti datované dnem 19. 12. 2016 (ve dvojím vyhotovení), nazvané „Závěť“ a jejímu podpisu zůstavitelem, která měla navozovat dojem pravé závěti zemřelého J. S., přičemž toto falsum allografní závěti bylo vyhotoveno přesně nezjištěným způsobem obviněnými samostatně nebo společně s dosud neztotožněným pachatelem, a obvinění, kteří si byli vědomi toho, že obsah závěti neodráží poslední vůli zůstavitele, využili M. R., nar. XY, který v rozhodném období byl ve výkonu trestu v Rakousku (od 20. 9. 2016 do 28. 2. 2017) a který o sepsání padělané závěti neměl žádnou povědomost tak, že jej v závěti uvedli vedle poškozeného K. M. jako dědice zůstavitele, čímž mu umožnili získat závěť obsahující všechny náležitosti tak, aby ji mohl předložit v řízení o pozůstalosti vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pověřeným notářem JUDr. Miluší Peterkovou se sídlem Praha 1, Na Příkopě 12, pod sp. zn. 13D 1469/2016, což M. R. v domnění, že se jedná o platnou závěť, učinil, neboť nebyl srozuměn s tím, že allografní závěť neodráží poslední vůli zůstavitele a je opatřena padělkem podpisu zůstavitele, čímž byl i M. R. obviněným uveden v omyl, kdy obsahem neplatné závěti bylo to, že zůstavitel J. S. odkazuje M. R. všechen svůj majetek ať movitý, tak i nemovitý, vyjma nemovitosti – bytová jednotky č. 126/28 zapsané v katastru nemovitostí, kat. území XY, na LV XY v hodnotě dle znaleckého posudku 2.275.000 Kč, dále budovy s číslem popisným XY, zapsané v Katastru nemovitostí, kat. území XY na LV XY v hodnotě dle znaleckého posudku ve výši 2.300.000 Kč, kdy tyto obě nemovitosti odkazoval ve prospěch K. M., čímž by v případě vydání rozhodnutí o tom, že M. R. je dědicem veškerého movitého a ostatního nemovitého majetku způsobil oprávněným dědicům dle platné závěti zůstavitele J. S. ze dne 28. 8. 2012, sepsané formou notářského zápisu u JUDr. Ivana Ertelta pod sp. zn. NZ 318/2012 škodu ve výši nejméně celkem 34.741.216 Kč z toho J. B. a H. J. ve výši nejméně 11.450.000 Kč, což je hodnota celé nemovitosti zapsané na LV č. XY v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec a kat. území XY, a sice pozemky p. č. st. XY zastavěná plocha a nádvoří, p. č. XY ostatní plocha, p. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY – vše orná půda, p. č. XY ostatní plocha, která byla předmětem dědictví, z toho K. M. ve výši 23.291.216 Kč, což je hodnota bytové jednotky č. 126/2 v domě č.p. XY - vymezená v budově č. p. XY a XY se spoluvlastnickým podílem 2187/190184 na společných částech domu č.p. XY a XY, postaveného na pozemcích p. č. XY a XY, zastavěná plocha a nádvoří – vše zapsáno na LV č. XY a XY v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY, a katastrální území XY v obvyklé ceně 2.275.000 Kč, dále bytové jednotky č. 975/381 v domě č. XY se spoluvlastnickým podílem 9110/633820 na společných částech domu č. p. XY, na pozemcích p. č. XY a XY, se spoluvlastnickým podílem 9110/633820 na pozemcích p. č. XY, XY – zastavěná plocha a nádvoří, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY - ostatní plocha, XY – ostatní plocha, XY, XY - ostatní plocha se spoluvlastnickým podílem 901/124615 na pozemcích p. č. XY ostatní plocha, a ostatní plocha na p. č. XY, XY, XY - vše zapsáno na LV č. XY, XY, XY, XY v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, Katastrální pracoviště XY, obec XY a katastrální území XY v obvyklé ceně 7.320.000 Kč, dále nemovitosti zapsané na LV č. XY v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY a kat. území XY, a sice pozemek p. č. st. XY, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. XY rodinná rekreace na něm stojící, pozemek p.č. XY, XY, trvalý travní porost v obvyklé ceně 2.300.000 Kč, dále peněžní hotovost ve výši 15.500 Kč, 78 USD (tj. 1 875,90 Kč), jakož i peněžní prostředky a cenné papíry vedené na různých účtech u Komerční banky, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33/969 a Raiffeisenbanky, a.s. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, v celkové výši nejméně 11.258.116 Kč, dále šatstvo, obuv, bytové zařízení v celkové hodnotě nejméně 1.000 Kč, osobní automobil tov. zn. FIAT BRAVO 1.6 JTD 16V 105, RZ XY v hodnotě nejméně 37.100 Kč, originál obrazu od autora Gustava Klimta „XY“ v hodnotě nejméně 100.000 Kč, avšak v důsledku postupu oprávněných dědiců k uznání padělané allografní závěti notářem jako soudním komisařem nedošlo, kdy na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 67 C 204/2018 ze dne 17. 12. 2019 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 15 Co 141/2020 ze dne 9. 6. 2020 bylo rozhodnuto, že závěť ze dne 19. 12. 2016 je neplatná a dědici ze závěti zůstavitele J. S. ze dne 28. 8. 2012 jsou K. M., H. J., J. B., kterým tak hrozilo protiprávním jednáním obou obviněných způsobení škody ve výši celkem nejméně 34.741.216 Kč. 2. Každému z obviněných přitom soud prvního stupně za uvedené trestné činy uložil podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let, pro jehož výkon tyto podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále tentýž soud podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložil obviněnému D. peněžitý trest ve výměře 60 000 Kč a obviněnému C. peněžitý trest ve výměře 200 000 Kč. V neposlední řadě soud prvního stupně rozhodl tak, že podle § 229 odst. 1 tr. řádu poškozeného K. M. odkázal s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 229 odst. 1 tr. řádu poškozené K. M., H. J. a J. B. odkázal s jejich nároky na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění, dále M. C., manželka obviněného C., jakož i všichni tři výše uvedení poškození odvolání. Na jejich podkladu Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), e) tr. řádu napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že oba obviněné uznal vinnými zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Na podkladě zopakování části důkazů provedených již soudem prvního stupně, jakož i na základě důkazů nově provedených, dospěl odvolací soud k závěru, že uvedeného trestného činu se obvinění dopustili tím, že: v přesně nezjištěné době, nejpo