21 Cdo 1424/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1424/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 5. 2015 Spisová značka:21 Cdo 1424/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1424.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Okamžité zrušení pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 55 odst. 1 písm. b), § 103 odst. 1 písm. a) a § 41 odst. 1 písm. b) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.07.2007 § 18a, § 21 odst. 1, § 77 odst. 1 předpisu č. 20/1966Sb. ve znění do 14.05.2007 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 7. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1424/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Dominikem Brůhou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 3, Koněvova č. 1107/54, proti žalovanému MAROLUX spol. s r. o. se sídlem v Praze 8 – Dolní Chabry, Dopraváků č. 3, IČO 44795220, zastoupenému JUDr. Martinem Grubnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Washingtonova č. 1599/17, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 10 C 184/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2013, č. j. 35 Co 189/2009-425, ve spojení s usnesením ze dne 22. října 2013, č. j. 35 Co 189/2009-430, takto: Rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 2. 5. 2007 žalovaný sdělil žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci spatřoval v tom, že ve dnech 10. 4. 2007, 11. 4. 2007, 27. 4. 2007 a 2. 5. 2007 žalobce odmítl vykonávat zaměstnavatelem přidělené úklidové práce. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného je neplatné. Žalobu odůvodnil zejména tím, že v průběhu trvání pracovního poměru u žalovaného utrpěl pracovní úraz, který si vyžádal déle trvající pracovní neschopnost. V důsledku tohoto pracovního úrazu došlo u žalobce k závažnému poškození tří prstů na levé ruce a podle „posudkového zhodnocení obsaženého v záznamu OSSZ Jeseník ze dne 4. 1. 2007“ se jedná o poškození srovnatelné se ztrátou tří prstů na nedominantní končetině. Rozhodnutím Úřadu práce v Jeseníku ze dne 22. 1. 2007 byl žalobce uznán osobou zdravotně znevýhodněnou od 12. 11. 2006 do 31. 12. 2008. Dále, podle lékařského nálezu ošetřující lékařky MUDr. Trnčíkové ze dne 26. 1. 2007, se žalobci nedoporučuje kromě jiného těžká manuální práce, jemná diferencovaná práce postižené končetiny, stejně jako činnost vyžadující spolupráci obou rukou, práce a manipulace s rotačními a vibračními stroji a nástroji atd. S účinností ode dne 10. 4. 2007 žalovaný přeložil žalobce na úklidové práce. Přestože žalobce doložil žalovanému, jaký je jeho zdravotní stav, žalovaný mu přiděloval práce, které s ohledem na svůj zdravotní stav nemohl vykonávat, i když se snažil dle svých možností úkoly plnit. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 15. 12. 2008, č. j. 10 C 184/2007-186 - poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 17. 12. 2007, sp. zn. 10 C 184/2007-80, kterým byla žaloba zamítnuta, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2008, č. j. 35Co 134/2008-107, s pokynem, aby soud prvního stupně znovu posoudil, od kterého dne byl žalobce převeden na jinou práci, a aby znovu posoudil opodstatněnost odmítání práce ze strany žalobce – žalobu znovu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 29.631,- Kč k rukám „právního zástupce“ žalovaného. Dovodil, že žalobce neprokázal, že by ve dnech 10. 4., 11. 4., 27. 4. a 2. 5. 2007 odmítal vykonávat práci ze zdravotních důvodů. Naopak měl za prokázáno, že žalobce v průběhu doby kratší než jeden měsíc čtyřikrát porušil povinnost pracovat podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny nadřízených [§ 301 písm. a) zák. práce] a že se tedy dopustil 4 porušení pracovní kázně, které ve svém souhrnu zvyšují míru intenzity porušení pracovní kázně natolik, že představují porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 5. 2010, č. j. 35 Co 189/2009-282, ve spojení s usnesením ze dne 18. 8. 2010, č. j. 35 Co 189/2009-317, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 11.160,- Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Martina Grubnera a České republice na nákladech řízení 6.550,- Kč „na účet“ Městského soudu v Praze. Vzhledem k tomu, že žalobce s odkazem na odborné posouzení znalce doc. MUDr. Evžena Hrnčíře, CSc. MBA, ze dne 9. 2. 2009 namítal, že jemu uložené práce (zametání dvora a vytahování plevele ze zámkové dlažby) pro něho nebyly vhodné, doplnil odvolací soud dokazování znaleckým posudkem znalce z oboru zdravotnictví - ortopedie, pracovní úrazy a nemoci z povolání, zdravotnická odvětví různá MUDr. Milana Richtra, CSc. Ze závěrů znaleckého posudku MUDr. Milana Richtra, CSc., podle odvolacího soudu „jednoznačně vyplynulo“, že žalobce mohl vykonávat práce, na které byl převeden dopisem žalovaného ze dne 10. 4. 2007. Za nadbytečné považoval doplnit dokazování výslechem doc. MUDr. Evžena Hrnčíře, CSc., MBA, a MUDr. Yasera Karnauba, jak navrhoval žalobce, neboť znalec MUDr. Milan Richtr, CSc., své závěry logicky zdůvodnil a zodpověděl všechny otázky, které mu odvolací soud položil, a soudu nepřísluší hodnotit obsah znaleckého posudku po stránce jeho správnosti z hlediska oboru, pro který byl znalec ustanoven - nemá pro to patřičné odborné znalosti. Neshledal ani důvod pro doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem. S přihlédnutím k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by byly dány podmínky pro odmítnutí práce ve smyslu ustanovení § 106 zák. práce, k tomu, že žalobce odmítl opakovaně vykonávat přidělenou práci v době ještě před převedením na jinou práci, že odmítal vykonávat práce, aniž by mohl důvodně mít za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožují jeho život nebo zdraví, a že svým přístupem narušoval autoritu nadřízených zaměstnanců, a přesto dostával sjednanou mzdu, dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že jednání žalobce vytýkané mu v okamžitém zrušení pracovního poměru naplnilo podstatu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně a že na žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával. K dovolání žalobce Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 24. 4. 2012, č. j. 21 Co 4562/2010-340 rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že za situace, kdy se v projednávané věci lišily závěry znalců MUDr. Milana Richtra, CSc. a Doc. MUDr. Evžena Hrnčíře, CSc. MBA, měl odvolací soud vyzvat znalce Doc. MUDr. Evžena Hrnčíře, CSc. MBA k objasnění závěrů jeho znaleckého posudku a názory obou znalců (zejména z hlediska jejich věrohodnosti) zhodnotit, nebo přistoupit k přezkoumání těchto posudků dalším znalcem, ev. znaleckým ústavem. Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 22. 10. 2013, č. j. 35 Co 189/2009-425, ve spojení s usnesením ze dne 22. 10. 2013, č. j. 35 Co 189/2009-430, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé znovu potvrdil, ve výroku o nákladech řízení ho změnil jen tak, že jejich výše činí 52.272,- Kč, jinak ho v tomto výroku potvrdil, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 9.196,- Kč k rukám advokáta JUDr. Martina Grubnera a že žalobce je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení 28.186,76 Kč na účet Městského soudu v Praze. Z revizního znaleckého posudku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z oboru zdravotnictví, odvětví pracovního lékařství ze dne 12. 8. 2013 dovodil, že žalobce v důsledku pracovního úrazu utrpěného dne 16. 6. 2006 mohl vykonávat lehkou fyzickou práci, mimo práce se zvýšeným nárokem na jemnou motoriku levé ruky, stisk levé ruky, práci vyžadující silný úchop levé ruky, v nepříznivých klimatických podmínkách, za nadměrného chladu, ve vlhku, a v daném pracovním režimu (střídání úkonů, pracovní přestávky), že žalobce mohl držet pracovní pomůcky jako smeták, nemohl však vyvinout jakoukoliv sílu, že vytrhávání plevele bylo pro žalobce nevhodné, stejně jako zametání, sice jeho zdraví neohrožovalo, ale určitě prohlubovalo jeho zdravotní problémy (k zablokování krční páteře může dojít při asymetrickém i symetrickém zatěžování horních končetin). Posudky před