21 Cdo 1484/2019 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1484/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 9. 2019 Spisová značka:21 Cdo 1484/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.1484.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odvolání Výpověď z pracovního poměru Školství Dotčené předpisy:§ 166 odst. 7 předpisu č. 561/2004Sb. ve znění do 31.12.2011 § 73 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. § 73a odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. § 52 písm. c) předpisu č. 262/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 12. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 4002/19 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1484/2019-178 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně J. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 8, Prvního pluku č. 206/7, proti žalované Soukromé základní škole Cesta k úspěchu v Praze, s.r.o., se sídlem v Praze 6, U Hadovky č. 1544/11, IČO 27141284, zastoupené JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská č. 742/6, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 117/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. září 2018 č. j. 23 Co 102/2018-154, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 20.1.2016 žalovaná sdělila žalobkyni, že s ní rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, neboť po odvolání žalobkyně z vedoucího pracovního místa – ředitelky žalované dne 20.1.2016 jí žalovaná „nemůže nabídnout změnu jejího dalšího pracovního zařazení odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci“. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 30.6.2008 byla u žalované zaměstnána jako učitelka a následně s účinností od 1.7.2010 byla jmenována ředitelkou žalované. Podle jejího názoru však u ní „absentuje právním předpisem daný obligatorní vznik pracovního poměru jmenováním“, a to s ohledem na skutečnost, že podle ustanovení § 131 odst. 2 a 3 a § 166 odst. 2 školského zákona jsou jmenováni do funkce ředitele toliko ředitelé školské právnické osoby, ředitelé příspěvkové organizace a vedoucí organizační složky státu nebo její součásti, zatímco v daném případě žalovaná „nemá právní formu školské právnické osoby, nýbrž právní formu společnosti s ručením omezeným“. Uvedené ovšem nevylučuje, aby si účastnice sjednaly možnost odvolání z vedoucího pracovního místa ředitelky žalované za předpokladu, že bude též dohodnuto, že se žalobkyně může tohoto místa vzdát. Taková dohoda však mezi účastnicemi sjednána nebyla, proto „nemohla žalovaná žalobkyní jednostranně odvolat z funkce ředitelky a nemohla dále přistoupit k aplikaci ust. § 73a odst. 2 zák. práce“. Kromě toho žalovaná „nesporně disponovala (a nadále disponuje) jinou odpovídající prací“, za niž „je možno považovat pozici učitelky“, na kterou byla žalobkyně, která má aprobaci pro výuku na prvním stupni, v roce 2008 přijata. V této souvislosti uvedla, že na pozici učitelky byla již v době výpovědní doby žalobkyně přijata paní K. M. a navíc „nedlouho“ po doručení výpovědi žalobkyni přistoupila žalovaná k vyhledávání osob na pozici učitelky a asistentky vedení společnosti. Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 26.9.2017 č.j. 8 C 117/2016-73 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 27.104,- Kč k rukám „právní“ zástupkyně žalované. Zdůraznil, že podle ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce se zakládá pracovní poměr jmenováním u vedoucích organizační složky státu a zaměstnanců v obdobné funkci, jinak pouze tam, kde to stanoví zvláštní právní předpis. Takovým předpisem je i školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.), který předpokládá vznik pracovního poměru jmenováním u ředitele školské právnické osoby (srov. § 131 tohoto zákona). Žalovaná však školskou právnickou osobou není, neboť školská právnická osoba vzniká zápisem do rejstříku školských právnických osob. Žalovaná je zapsána pouze v obchodním rejstříku a rejstříku škol a školských zařízení „a spadá tak pod ustanovení § 8 odst. 7 školského zákona“. Žalobkyně proto podle názoru soudu prvního stupně byla dne 1.7.2010 jmenována do funkce ředitelky „nikoli podle § 131 školského zákona, ale podle § 166 odst. 7 školského zákona“ (ve znění do 31.12.2011)“, ve kterém je uvedeno, že „u školského zařízení, jehož činnost vykonává jiná právnická osoba, primárně vykonává funkci ředitele statutární orgán nebo člen statutárního orgánu této právnické osoby, pokud splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zákonem č. 563/2004 Sb.“, a že „pokud nelze ředitele školy nebo školského zařízení ustanovit z těchto osob, jmenuje právnická osoba do funkce ředitele školy nebo školského zařízení jinou osobu v pracovněprávním vztahu k této právnické osobě, která splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním zákonem“. Za tohoto stavu tedy žalobkyně „byla v souladu se zněním školského zákona účinného ke dni jejího jmenování řádně jmenována do funkce ředitele, tedy jmenována na vedoucí pracovní místo, čímž došlo ke změně jejího původního pracovního poměru“. Protože školský zákon stanoví určité důvody pro odvolání z funkce pouze u ředitele školské právnické osoby, soud prvního stupně dovodil, že k odvolání žalobkyně z funkce ředitelky školy mohlo dojít kdykoliv v průběhu pracovního poměru a z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu, a že tedy „odvolání žalobkyně z vedoucího místa je v souladu s § 72 zák. práce“. Vzhledem k tomu, že žalovaná rovněž „v řízení prokázala“, že v době dání výpovědi neměla možnost žalobkyni nabídnout pozici učitelky na prvním stupni základní škody, která by odpovídala zdravotnímu stavu i kvalifikaci žalobkyně, soud prvního stupně uzavřel, že „je dána fikce nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zák. práce“, a že proto předmětná výpověď z pracovního poměru ze dne 20.1.2016, splňující rovněž všechny formální náležitosti, je platným právním jednáním. K odvolání obou účastnic Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12.9.2018 č.j. 23 Co 102/2018-154 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 20.328,- Kč k rukám JUDr. Kláry Alžběty Samkové, Ph.D. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že funkce ředitele žalované není pracovní pozicí, která se ve smyslu ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce obsazuje jmenováním, „byť ust. § 166 odst. 7 školského zákona, ve znění účinném do 31.12.2011, užívá výraz jmenování“. Vyslovil přitom názor, že jmenováním ve smyslu ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce se zakládá pracovní poměr toliko u ředitele školy nebo školského zařízení „zřízeného tzv. veřejným zřizovatelem“ (stát, kraj, obec a dobrovolný svazek obcí), a to nejen ve formě školské právnické osoby, ale i ve formě příspěvkové organizace či organizační složky státu (její součásti). Není přitom vyloučeno, aby na tuto pozici byla jmenována osoba, která již v pracovněprávním vztahu ve škole působí, čímž dojde k dohodě o změně obsahu pracovního poměru. Naproti tomu – jak dále uvedl – „u ředitele školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává jiná (než veřejná) právnická osoba, tedy např. právnická osoba založená podle obchodního zákoníku, tak jako žalovaná, se pracovní poměr nezakládá jmenováním ve smyslu ust. § 33 odst. 3 zák. práce“. Ustanovení § 166 odst. 7 školského zákona, ve znění účinném do 31.12.2011, totiž předpokládá, že funkci ředitele školy nebo školského zařízení vykonává statutární orgán právnické osoby (v případě žalované jednatel) a teprve tehdy, nelze-li ředitel ustanovit z těchto osob, „jmenuje“ právnická osoba do funkce ředitele jinou osobu v pracovněprávním vztahu k této právnické osobě, která splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. Zákon tedy „nepředpokládá, že ředitelem školy nebo školského zařízení bude fyzická osoba, jejíž pracovní poměr bude založen jmenováním, ale že ředitelem se stane dosavadní zaměstnanec (změnou obsahu pracovní smlouvy), který splňuje předpoklady podle zákona o pedagogických pracovnících“. Jakým způsobem bude „jmenování