23 Cdo 580/2021 — Nejvyšší soud

23 Cdo 580/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 3. 2022 Spisová značka:23 Cdo 580/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.580.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 373 obch. zák. § 380 obch. zák. § 384 obch. zák. § 385 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 6. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 580/2021-684 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobkyně ETD TRANSFORMÁTORY a. s., se sídlem v Plzni, Doudlevce, Zborovská 54/22, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 25137808, zastoupené Mgr. Janem Blažkem, advokátem se sídlem v Plzni, Riegrova 223/20, proti žalované ŠKODA TRANSPORTATION a. s., se sídlem v Plzni, Jižní Předměstí, Emila Škody 2922/1, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 62623753, zastoupené JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, o zaplacení částky 7 277 743 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu ve výši 7 883 358 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 111/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2020, č. j. 2 Cmo 241/2018-639, t a k t o: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2020, č. j. 2 Cmo 241/2018-639, v té části prvního výroku, jíž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2018, č. j. 44 Cm 111/2007-539, ve výrocích pod body II, III a V, a ve druhém výroku o nákladech odvolacího řízení, jakož i rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2018, č. j. 44 Cm 111/2007-539, ve výrocích pod body II, III a V, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. V posuzované věci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 277 743 Kč s úrokem z prodlení jako doplatku kupní ceny za dodávku trakčního transformátoru pro třísystémovou lokomotivu. 2. Žalovaná se bránila námitkou, že od smlouvy platně odstoupila z důvodu vadnosti plnění žalobkyně. V průběhu řízení pak uplatnila vzájemný návrh na zaplacení částky 7 883 358 Kč z titulu náhrady škody spočívající ve vícenákladech, které musela vynaložit na koupi náhradního transformátoru od jiného dodavatele; požadovaná částka představuje rozdíl mezi kupní cenou uhrazenou novému dodavateli a kupní cenou, kterou měla podle smlouvy zaplatit žalobkyni. 3. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. 1. 2018, č. j. 44 Cm 111/2007-539, v pořadí druhým v této věci, ve výroku pod bodem I žalobu zamítl, ve výroku pod bodem II zamítl vzájemný návrh žalované, ve výrocích pod body III a V rozhodl o nákladech řízení a výrokem pod bodem IV rozhodl, že žalobkyni bude vrácena část zálohy na znalečné. 4. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I, II, III a V potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 5. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, podle nichž žalovaná na podkladě rámcové kupní smlouvy dne 9. 11. 2004 objednala dodání transformátoru pro třísystémovou lokomotivu, jehož technická specifikace byla přílohou nákupní objednávky, za kupní cenu 7 195 000 Kč plus DPH (celkem 8 562 050 Kč). Šlo o vývojový prototyp pro lokomotivu, která byla vyvíjena odděleně žalobkyní (transformátor) a žalovanou (podvozek lokomotivy) a po smontování transformátoru a hnací jednotky byla určena pro konečného kupujícího České dráhy, a. s. 6. Podle Zápisu z přejímky lokomotivní transformátorové soupravy EL 26L-1 ze dne 19. 1. 2006 byla souprava předána kupujícímu a vykazovala tam uvedené vady. Dne 30. 1. 2006 byl pořízen Zápis o přejímce, které se zúčastnily žalobkyně, žalovaná a České dráhy; ze zápisu se podává, že kupující na základě vizuální prohlídky, předložené dokumentace a provedených zkoušek soupravu přejímá. Dopisem ze dne 22. 2. 2006 kupující sdělil prodávajícímu, že na lokotransformátoru byly zjištěny zásadní nedostatky co do sjednaných technických parametrů, lze jej v omezeném rozsahu používat pro provádění testů, z důvodu časové tísně se kupující rozhodl ponechat si transformátor v držení, aniž by bylo přistoupeno k formální přejímce; tento postup považuje za opatření k minimalizaci vzniklých škod. Závěrem uvedl, že se provádí kalkulace dopadů nedostatků technického řešení pro uplatnění slevy z ceny. Dopisem ze dne 5. 6. 2006 pak prodávajícímu sdělil, že podle zjištění jeho techniků transformátor v době přejímky vykazoval vady a nedostatky oproti technickým podmínkám ze dne 17. 1. 2006, kterých si prodávající musel být vědom, tyto vady a nedostatky byly průběžně odhalovány na základě technických prohlídek a průběžného testování a jedná se zejména o neodpovídající zapojení primárního vinutí a nesplnění požadovaných parametrů tlumivek, které nesplňují požadovanou zatížitelnost střídavým proudem a požadovanou indukčnost 6,13 mH a odbočky 0,68 mH. Je již zřejmé, že transformátor nelze použít pro účel sjednaný ve smlouvě, proto kupující od kupní smlouvy odstupuje. 7. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda na základě objednávky ze dne 9. 11. 2004 byla uzavřena kupní smlouva, resp. zda byl řádně a platně uzavřen dodatek č. 1 ze dne 30. 1. 2006 k Technickým podmínkám pro dodání lokomotivní transformátorové soupravy EL 26L-1 ze dne 17. 1. 2006, které byly součástí nákupní objednávky. Dospěl při tom k závěru, že k řádnému uzavření dodatku č. 1 nedošlo a kupní smlouva proto byla uzavřena ve znění technických podmínek ze dne 17. 1. 2006. Otázku, zda plnění bylo vadné ve smyslu § 420 odst. 1, § 422 odst. 1 a § 425 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, zrušeného k 1. 1. 2014 (dále jen „obch. zák.“), odvolací soud posoudil především podle závěrů znaleckého posudku zpracovaného Českým vysokým učením technickým v Praze, Fakultou elektrotechnickou, jímž byly potvrzeny závěry znaleckého posudku zpracovaného prof. Ing. Zdeňkem Cahou, CSc., a dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že lokotransformátor vykazoval ke dni přechodu nebezpečí škody na zboží vady, neboť nesplňuje technické požadavky ani podle nákupní objednávky ze dne 9. 11. 2004, ani podle Technických podmínek ze dne 17. 1. 2006. Na základě toho dovodil, že žalovaná od smlouvy platně odstoupila podle § 436 odst. 1 písm. d) obch. zák., neboť vady transformátoru představují podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 345 odst. 2 obch. zák. Žalobkyni proto právo na doplacení kupní ceny zboží nevzniklo. 8. Stran nároku uplatněného žalovanou odvolací soud vyšel ze skutečností tvrzených ve vzájemném návrhu. V něm žalovaná označila jako důkazy prokazující vznik práva na náhradu škody nákupní objednávku ze dne 20. 9. 2006 potvrzenou zahraničním dodavatelem ABB SECHERON Ltd. ze dne 17. 11. 2006, kterou objednala mimo jiné trakční transformátor pro třísystémovou lokomotivu v ceně 557 701 EUR, dále zálohovou fakturu č. 12-903101 ze dne 26. 9. 2006, jíž dodavatel žalované vyúčtoval mimo jiné zálohu ve výši 40% kupní ceny trakčního transformátoru, tj. částku 223 080,40 EUR, konečnou fakturu ze dne 30. 7. 2007 na doplatek kupní ceny ve výši 334 620,60 EUR a výpis z účtu, jímž prokazovala úhradu doplatku kupní ceny 334 620,60 EUR. Podle žalované z uvedených listin vyplývá, že uhradila náhradnímu dodavateli za dodávku transformátoru částku 557 701 EUR, v přepočtu 15 161 101 Kč, zatímco podle nákupní objednávky ze dne 9. 1. 2004 měla žalobkyni za dodání transformátoru uhradit kupní cenu ve výši 8 562 050 Kč, a při zohlednění zálohy uhrazené ve výši 1 284 307 Kč tak na pořízení transformátoru vynaložila celkem 16 445 408 Kč, tj. o 7 883 358 Kč více, než by musela v případě řádného plnění nákupní objednávky ze strany žalobkyně; v důsledku vadného plnění žalobkyně jí tak vznikla škoda v uplatněné výši. 9. Odvolací soud se primárně věnoval otázce, zda mezi protiprávním úkonem žalobkyně (vadným plněním, které bylo v řízení prokázáno) a zmenšením majetku žalované existuje příčinná souvislost, přičemž s odkazem na závěry přijaté v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1212/2013 a sp. zn. 23 Cdo 1818/2009 (jde o usnesení ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1212/2013, a rozsudek ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1818/2009, které jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na jeho webových stránkách), dospěl k závěru, že v daném případě příčinná souvislost mezi vadným plněním ze strany žalobkyně a úhradou vyšší ceny transformátoru dána není, neboť je ve smyslu uvedených judikatorních závěrů