25 Cdo 1466/2023 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1466/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 8. 2024 Spisová značka:25 Cdo 1466/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.1466.2023.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1466/2023-578 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: M. V., zastoupená Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem Na střelnici 1212/39, 779 00 Olomouc, proti žalovaným: 1. A. S., 2. J. S., 3. M. S., všichni zastoupeni Mgr. Lukášem Vernerem, advokátem se sídlem náměstí Republiky 679/5, 746 01 Opava, s korespondenční adresou Pekařská 440/84, 602 00 Brno, o odstranění stromu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 18 C 74/2016, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 1. 2023, č. j. 69 Co 300/2022-511, ve spojení s opravným usnesením ze dne 24. 1. 2023, č. j. 69 Co 300/2022-515, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhala odstranění stromu (kaštanu) žalovaných proto, že jej považuje za nebezpečný, ohrožuje její majetek a obává se o zdraví svých blízkých; pro případ nevyhovění tomuto nároku, požadovala, aby se žalovaní zdrželi imisí, a to stínění, vlhkosti, spadu listí a pronikání kořenů tohoto stromu na její pozemek. 2. Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 5. 2022, č. j. 18 C 74/2016-484 (poté, co jeho předchozí zamítavý rozsudek ze dne 12. 12. 2019, č. j. 18 C 74/2016-288, zrušil Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 14. 5. 2020, č. j. 69 Co 57/2020-316), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně odstranit (pokácet) strom Aesculus hippocastanum na pozemku parc. č. XY ostatní plocha (ostatní komunikace) v k. ú. XY, obec XY (výrok I), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovaným zdržet se imisí (stínění, vlhkostí, spadem listí a pronikání kořenů) pocházejících od tohoto stromu, které nad míru přiměřenou poměrům obtěžují nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, a to pozemky parc. č. st. XY zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. XY, parc. č. XY zahrada a parc. č. XY ostatní plocha (ostatní komunikace) vše v k. ú. XY, obec XY (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III) a vůči státu (výrok IV). 3. Soud vyšel ze zjištění, že nemovitosti žalobkyně a žalovaných spolu bezprostředně sousedí. Na pozemku žalovaných roste ve vzdálenosti asi 3,7 m od domu žalobkyně strom Aesculus hippocastanum (kaštan) a v jeho těsné blízkosti druhý strom (lípa srdčitá), jejichž koruny jsou vzájemně propojeny a tvoří jednu rozložitou korunu, která zasahuje nad pozemek i nad střechu domu žalobkyně. Žalobkyně je tak nucena uklízet padající listí, plody (kaštany) a drobné větve dopadající na její pozemek, jakož i čistit zanesené žlaby na střeše domu. Asi 1 m od domu je půda prorostlá kořeny stromu, které směřují pod dům. V domě žalobkyně se vyskytuje v pokojích v přízemí plíseň, je poškozena krytina střechy, která je porostlá lišejníkem, okapy směrem ke stromu jsou proděravělé. Zejména ze znaleckých posudků soud zjistil, že zdravotní stav stromu je dobrý, strom je vitální, drobné padající větve odpovídají běžnému stavu tohoto druhu v tomto stádiu vývoje, kořenové náběhy neindikují poškození kořenového systému. Výrazným rizikovým faktorem je možnost náhlého statického selhání stromu při nepříznivé kombinaci faktorů (jarní míza, vítr v období, kdy je strom olistěn). Asi ve výši 4 m je kmen stromu rozdvojen, a je tam začínající puklina, se kterou se strom snaží vyrovnat (zarůstání pukliny). Rizikovými faktory jsou jednak rozdvojení stromu s počínající puklinou, což může vést k jeho rozlomení a pádu, avšak při šetření nebyly pozorovány faktory, které by svědčily pro možnost brzkého selhání statiky stromu, a dále i věk stromu přes 80 let, kdy dřevo začíná křehnout, přičemž znalec křehnutí dřeva neviděl. Strom v tomto věku je již nevhodný k radikálnímu řezu. Odstranění stromu lze doporučit pouze proto, že představuje riziko pro sousední stavby a jejich obyvatele, přičemž bez existence dalších rizikových faktorů by mohl být ponechán na místě asi dalších 20 let. Výsledná sadovnická hodnota indikuje strom podprůměrné kvality. Ze znaleckých posudků bylo rovněž zjištěno, že plíseň a vlhkost v domě žalobkyně je z 90 % způsobena špatnou vodorovnou izolací proti zemní vlhkosti, nevhodným řešením soklu objektu a dále i neprodyšnou břízolitovou fasádou, která neumožňuje snadné vysychání. Přítomnost stromů však působení vlhkosti umocňuje, zvyšuje nároky na údržbu a v přízemí může docházet k rozsáhlejší vlhkosti než ve stavu bez stromů. Stromy nemovitosti žalobkyně nadměrně nestíní. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1012, § 1013 odst. 1, § 1016 odst. 2, § 1017 odst. 1, § 1042 a § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a dovodil, že nárok na odstranění stromu podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze v případě stromu vysazeného před 1. 1. 2014 úspěšně uplatnit. Uzavřel, že odstranění stromu podle § 2903 o. z. by bylo na místě v případě hrozící závažné újmy, jestliže by ohrožení bylo velmi pravděpodobné. V daném případě je však strom vitální, zdravotně bez závad. Je zde rizikový faktor věku stromu, který je třeba z toho důvodu pozorovat, avšak je to otázka ještě dalších mnoha let. Rizikový faktor rozdvojení stromu pak nebyl znalec schopen blíže specifikovat. Soud prvního stupně proto uzavřel, že ohrožení stromem není natolik vážné, aktuální a skutečně hrozící, aby odůvodňovalo jeho odstranění ve smyslu § 2903 odst. 2 o. z. Žalobkyně pak neprokázala, že by byla obtěžována nad míru přiměřenou poměrům stíněním, znečištěním či spadem listí a plodů, či prorůstáním kořenů stromu, neprokázala ani podstatné omezení užívání svých nemovitostí. Míra zastínění domu žalobkyně vlivem stromu je z hlediska norem pro denní osvětlení a proslunění vyhovující a na vlhkost domu nemá strom zásadní vliv, když je z 90 % způsobena jeho špatnou izolací. V období spadu listí je sice nutná zvýšená péče žalobkyně o pozemky, jde však o omezenou dobu v roce a jedná se buď o nevyužité plochy (záhony) nebo o příjezdovou cestu, kterou lze i přes tyto skutečnosti plně využívat. V okolí nemovitostí účastníků se navíc nacházejí další stromy, ze kterých může spadané listí pocházet. V řízení pak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by prorůstání kořenů stromu způsobovalo jejím pozemkům, případně nemovitosti, nějakou škodu. 5. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 10. 1. 2023, č. j. 69 Co 300/2022-511, ve spojení s opravným usnesením ze dne 24. 1. 2023, č. j. 69 Co 300/2022-515, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích I a II tak, že uložil žalovaným povinnost do tří měsíců od právní moci rozsudku společně a nerozdílně odstranit strom Aesculus hippocastanum nacházející se na pozemku parc. č. XY ostatní plocha (ostatní komunikace) v k. ú. XY, obec XY, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně, soudem odvolacím a vůči státu. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil, stejně jako s jeho právním závěrem, že nárok na odstranění stromu podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze v daném případě úspěšně uplatnit. Na rozdíl od soudu prvního stupně však s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci § 2903 odst. 2 o. z. Strom vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by mohly reálně vést ke vzniku škodní události pádem stromu, větví či působením kořenového systému a není žádné jiné přiměřené řešení k odvrácení vzniku hrozící škody. Jedná se o krátkověkou dřevinu blížící se konci své životnosti, u níž dochází ke křehnutí dřeva, a tím i ke zvýšenému riziku statického selhání bez viditelných příčin v období jara. Potenciálně rizikovým je též rozdvojení kmene stromu, a to bez ohledu na to, zda se k tomu již přidává i hniloba. Riziko jeho pádu a vzniku škody tak není stejné jako u každého jiného stromu. Ačkoliv lze strom stále označit za vitální, stojí na nevhodném stanovišti (velmi blízko pozemku žalobkyně i jejího domu, velikostně dům výrazně převyšuje), což umocňuje rizikové faktory, když nelze vyloučit jeho pád směrem k nemovitosti žalobkyně včetně příjezdové cesty. Vážné ohrožení spatřuje odvolací soud v možnosti pádu stromu a v důsledku toho poškození majetku žalobkyně