25 Cdo 3132/2023 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3132/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 10. 2024 Spisová značka:25 Cdo 3132/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.3132.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 2615 o. z. § 2106 o. z. § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3132/2023-810 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: Dřevostavby Harabiš, s.r.o., IČO 28569989, se sídlem Lubina 520, Kopřivnice, zastoupená Mgr. Michalem Miturou, advokátem se sídlem Petřkovická 974/5a, Ostrava, proti žalovanému: J. M., zastoupený Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, o zaplacení 191 303 Kč s příslušenstvím a 478 000 Kč a o vzájemném návrhu o zaplacení 463 812 Kč s příslušenstvím a 504 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 111 C 14/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023, č. j. 22 Co 314/2022, 22 Co 315/2022-760, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023, č. j. 22 Co 314/2022, 22 Co 315/2022-760, se ruší v části výroku I, kterou byl změněn výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že byla zamítnuta žaloba co do 89 970 Kč, ve výroku II, jímž byl změněn výrok II rozsudku soudu prvního stupně tak, že byla zamítnuta žaloba co do 478 000 Kč, a ve výroku IV, jímž byl změněn výrok IV rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému 149 000 Kč, jakož i v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení, a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení, jinak se dovolání odmítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 3. 6. 2022, č. j. 111 C 14/2019-681, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 27. 10. 2022, č. j. 111 C 14/2019-716, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 191 303 Kč s příslušenstvím (výrok I), smluvní pokutu 478 000 Kč (výrok II), zamítl vzájemné návrhy žalovaného, kterými se proti žalobkyni domáhal zaplacení 463 812 Kč s příslušenstvím (výrok III) a smluvní pokuty 504 000 Kč (výrok IV), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok V a VI) a státu (výrok VII). V řízení o zaplacení nedoplatku ceny díla, víceprací a smluvní pokuty za období od 19. 4. 2018 do 30. 11. 2018 vyšel ze zjištění, že dne 19. 12. 2017 uzavřel žalovaný jako objednatel s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla hrubá stavba rodinného domu o rozsahu prací podle přílohy č. 1 smlouvy. Celkovou cenu díla hradil žalovaný z velké části zálohově, celkem žalobkyni uhradil 2 583 435 Kč, doplatek měl zaplatit až po dokončení díla. Žalobkyně ukončila práce na stavbě 7. 4. 2018 a poté 10. 4. 2018 žalovanému vystavila fakturu na doplatek ceny ve výši 89 970 Kč, kterou však neuhradil. Podle smlouvy o dílo měl objednatel doplatek zaplatit po dokončení díla do 7 dnů od data vystavení konečné faktury a pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 500 Kč za každý započatý den prodlení. Mezi stranami smlouvy o dílo byl sporný okamžik dokončení díla a od toho se odvíjející nároky. Žalobkyně měla za to, že se žalovaný dostal do prodlení dne 19. 4. 2018 a jí proto vznikl za dobu od 19. 4. 2018 do 30. 11. 2018 nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 113 000 Kč. Vedle nedoplatku ceny díla jí žalovaný neuhradil ani vícepráce provedené nad rámec smlouvou vymezeného díla, konkrétně za dodatečně sjednanou izolaci základové desky nezaplatil 63 956 Kč, za montáž rozvodů elektroinstalace 14 376 Kč (z fakturovaných 44 428 Kč) a za podlahové vytápění a rozvody vody 23 001 Kč (z fakturovaných 270 931 Kč). Soud prvního stupně posoudil nárok žalobkyně na doplacení ceny díla a doplatků cen za vícepráce v souhrnné výši 191 303 Kč podle § 2856 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a shledal jej důvodným. Žalovaný se smlouvou o dílo zavázal uhradit doplatek konečné ceny díla do 7 dnů od vystavení konečné faktury (tj. ode dne 10. 4. 2018). Dílo nemělo vady bránící jeho převzetí, deformace středové nosné stěny podle soudu nebránila užívání díla, nešlo o vadu která by měla vliv na statiku domu, ale byla povahy pouze estetické a nikoliv funkční. Proto v souladu s § 2628 o. z. nepředstavovala důvod pro odmítnutí převzetí díla, stejně jako důvodem nebyly ani další žalovaným vytýkané vady. Žalovaný dílo nepřevzal, přestože žalobkyně byla k předání opakovaně připravena a ačkoli neměl právo dílo odmítnout. Proto bylo na dílo třeba pohlížet jako na provedené ve smyslu § 2604 o. z. a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit doplatek ceny díla. Dále soud prvního stupně uzavřel, že vícepráce nebyly sjednány v rámci uzavřené smlouvy o dílo, neboť změny smlouvy byly možné pouze písemnými dodatky. Účastníci takové dodatky neuzavřeli, hodnota provedených prací a plnění poskytnutých žalobkyní (jejichž cena nebyla sporná) tak je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 o. z. Částečné plnění na vystavené faktury posoudil soud jako uznání dluhu v těchto částkách a uzavřel, že žalobkyně má právo na požadované doplatky za provedené vícepráce, a to včetně příslušenství. Byl-li žalovaný v prodlení s úhradou faktur vystavených žalobkyní, vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty za dobu od 19. 4. 2018 do 30. 11. 2020 ve výši 478 000 Kč. Žalovaný vznesl vůči žalobkyni vzájemný návrh, jímž se domáhal zaplacení 463 812 Kč s příslušenstvím. Podle znaleckých posudků, které si nechal vypracovat, dílo vykazovalo zásadní vady, nebylo schopno sloužit sjednanému účelu a nemohlo proto být v souladu s § 2605 odst. 1 o. z. řádně dokončeno. Protože žalovaný nesouhlasil se způsobem odstranění vad navrženým žalobkyní, začal vady sám odstraňovat, najal si odborný dozor, čímž mu vznikly náklady ve výši 23 197 Kč, podle znaleckého posudku škoda způsobená vadným provedením díla činila 440 615 Kč. Žalovaný také požadoval smluvní pokutu za prodlení žalobkyně ve výši 504 000 Kč. Tyto nároky neshledal soud prvního stupně důvodnými. Náklady na technický dozor byly vynaloženy jen v důsledku vlastního rozhodnutí žalovaného, a to až po dokončení prací žalobkyní. Existenci a výši škody v částce 440 615 Kč žalovaný navzdory poučení o břemenu tvrzení a důkazním neprokázal, neboť pouhý odkaz na znalecký posudek nebyl dostatečný. Další vytýkané závady pak měl soud prvního stupně za nepodložené a bez objasnění, jakým způsobem žalovaný dospěl k dílčím částkám požadovaným z titulu slevy či náhrady škody. Soud neshledal důvodným ani nárok žalovaného na smluvní pokutu, neboť žalobkyně dílo dokončila a žalovaný je nepřevzal, přestože mu v tom nic nebránilo, sám se tedy ocitl v prodlení. Vzájemný návrh žalovaného proto soud v plném rozsahu zamítl. 2. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 22 Co 314/2022, 22 Co 315/2022-760, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že se žaloba zamítá co do 37 377 Kč s příslušenstvím a 89 970 Kč, ve zbytku výroku I rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), ve výroku II rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba o zaplacení 478 000 Kč zamítá (výrok II), ve výroku III rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 29 496 Kč s příslušenstvím a ve zbývající zamítavé části jej potvrdil (výrok III), ve výroku IV rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 149 000 Kč a ve zbývající zamítavé části jej potvrdil (výrok IV) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky V až X). Odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování a na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že v době vystavení faktury na doplatek ceny díla nebylo dílo dokončeno pro podstatnou vadu spočívající ve vybočení středové nosné stěny. Vybočení bylo projevem nedostatečné tuhosti této konstrukce, žalobkyně jako zhotovitel podcenila konstrukční řešení zpevnění boků stěny, již při zpracování dokumentace měla vzít v potaz prvky zajištující dostatečnou stabilitu stěn. Stěna byla součástí nosné konstrukce stavby a je zjevné, že žalovaná nemohla stavbu předat, aniž by byla zajištěna její stabilita. Žalovaný tuto vadu reklamoval hned při prvním pokusu o předání díla dne 26. 4. 2018. O způsobu odstranění vady se strany nedohodly, žalobkyně měla za to, že jí navrhovaný a částečně realizovaný způsob odstranění vady je dostačující, byť nebyl podložen statickým výpočtem, a žalovaný trval na tom, že řešení musí být přijato na základě statického posudku