26 Cdo 1825/2011 — Nejvyšší soud

26 Cdo 1825/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 5. 2012 Spisová značka:26 Cdo 1825/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.1825.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nájem bytu Neplatnost právního úkonu Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 3 odst. 6 předpisu č. 107/2006Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 7. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 1825/2011 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobců a/ V. Č., b/ P. Č. a c/ J. K., všech bytem v P., zastoupených Mgr. Davidem Navrátilem, advokátem se sídlem v Plzni, Nádražní 2744/14, proti žalovaným 1/ Ing. J. M., 2/ Jiřině Maškové a 3/ Ing. arch. J. M., všem bytem v P., zastoupeným Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Postupicích 58, o určení neplatnosti zvýšení nájemného z bytů a o vzájemném návrhu žalovaných na určení nájemného z bytů, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 24 C 340/2006, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. listopadu 2010, č. j. 61 Co 222/2009-234, takto: I. Dovolání proti nákladovým výrokům II. a III. v poměru mezi žalobkyní c/ a žalovanými a proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. listopadu 2010, č. j. 61 Co 222/2009-234, pokud jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. září 2008, č. j. 24 C 340/2006-133, ve znění opravného usnesení ze dne 23. října 2008, č. j. 24 C 340/2006-145, ve výrocích II., III. a IV., se odmítá. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni c/ na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám Mgr. Davida Navrátila, advokáta se sídlem v Plzni, Nádražní 2744/14, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 19. listopadu 2010, č. j. 61 Co 222/2009-234, ve výroku I., pokud jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. září 2008, č. j. 24 C 340/2006-133, ve znění opravného usnesení ze dne 23. října 2008, č. j. 24 C 340/2006-145, ve vyhovujícím výroku I., ve výroku II., pokud jím byl změněn rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. září 2008, č. j. 24 C 340/2006-133, ve znění opravného usnesení ze dne 23. října 2008, č. j. 24 C 340/2006-145, v nákladovém výroku V. v poměru mezi žalobci a/ a b/ a žalovanými, a dále ve výroku III. v poměru mezi žalobci a/ a b/ a žalovanými, a rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. září 2008, č. j. 24 C 340/2006-133, ve znění opravného usnesení ze dne 23. října 2008, č. j. 24 C 340/2006-145, ve vyhovujícím výroku I. a v nákladovém výroku V. v poměru mezi žalobci a/ a b/ a žalovanými, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu Plzeň-město k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci a původní žalobce d/ J. K. (dále jen „původní žalobce d/“) se domáhali (žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň-město /soudu prvního stupně/ dne 1. listopadu 2006) určení, že jsou neplatná jednostranná zvýšení nájemného z jimi užívaných bytů v „domě v katastrálním území P. na adrese P.“ (dále jen „předmětný dům“, resp. „dům“), konkrétně z „bytu o velikosti 4+1 ve 3. nadzemním podlaží (2. patře) předmětného domu“ (dále jen „byt ve 3. nadzemním podlaží domu“, resp. „byt o velikosti 4+1“) užívaného žalobci a/ a b/, z „bytu o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží (3. patře) předmětného domu“ (dále jen „byt ve 4. nadzemním podlaží domu“) užívaného žalobkyní c/ a z „bytu o velikosti 1+1 v 1. mezipatře předmětného domu“ (dále jen „byt v mezipatře domu“) užívaného původním žalobcem d/. Měsíční nájemné žalovaní zvýšili od 1. ledna 2007 dopisy ze dne 14. září 2006, a to z částky 3.769,- Kč na částku 9.346,- Kč z bytu ve 3. nadzemním podlaží domu, z částky 2.228,- Kč na částku 7.312,- Kč z bytu ve 4. nadzemním podlaží domu a z částky 1.250,- Kč na částku 4.415,- Kč z bytu v mezipatře domu. Žalovaní se vzájemným návrhem (podaným 5. prosince 2006) domáhali určení, že žalobci jsou povinni platit jim od 1. ledna 2007 měsíční nájemné, a to žalobci a/ a b/ z bytu ve 3. nadzemním podlaží domu (o velikosti 4+1) ve výši 9.346,- Kč, žalobkyně c/ z bytu ve 4. nadzemním podlaží domu ve výši 7.312,- Kč a původní žalobce d/ z bytu v mezipatře domu ve výši 4.415,- Kč. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 3. září 2008, č. j. 24 C 340/2006-133, ve znění opravného usnesení ze dne 23. října 2008, č. j. 24 C 340/2006-145, určil, že je neplatné zvýšení nájemného z bytů užívaných žalobci a/ a b/ a žalobkyní c/ (výroky I. a III.), a zamítl vzájemný návrh žalovaných na určení nájemného z bytů užívaných těmito žalobci (výroky II. a IV.); současně rozhodl o nákladech řízení v poměru mezi žalobci a/, b/ a c/ a žalovanými (výrok V.). Řízení o určení neplatnosti zvýšení nájemného z bytu užívaného původním žalobcem d/ a o vzájemném návrhu žalovaných na určení nájemného z tohoto bytu vyloučil k samostatnému projednání (výrok VI.). Z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětného domu, a to žalovaní 1/ a 2/ každý v rozsahu ideálních 3/8 a žalovaný 3/ v rozsahu ideálních 3/12. Přípisem ze dne 12. října 1988, č. j. 3500/88 (dále též jen „přípis ze dne 12. října 1988“), ONV Plzeň 3 – odbor bytového hospodářství sdělil, že bere na vědomí přechod užívacího práva k „bytu o velikosti 3+1, 4. kategorie, ve 2. patře (3. nadzemním podlaží) předmětného domu“ (dále jen „byt o velikosti 3+1“) ze zemřelé A. J. (původní uživatelky bytu) na žalobkyni a/ (její vnučku). V návaznosti na to uzavřela žalobkyně a/ a právní předchůdce žalovaných dne 23. října 1989 písemnou smlouvu označenou jako „Dohoda o užívání bytu – PUP po J.“ (dále jen „Dohoda ze dne 23. října 1989“), jejímž předmětem bylo odevzdání a převzetí bytu o velikosti 3+1. Následně ONV Plzeň 3 – odbor bytového hospodářství rozhodnutím ze dne 2. února 1990, č. j. BHD/4963/89 (dále též jen „rozhodnutí ze dne 2. února 1990“), rozhodl podle § 56 zákona č. 41/1964 Sb. o sloučení bytu o velikosti 3+1 s bytem o velikosti 1+0 nacházejícím se ve 2. patře (3. nadzemním podlaží) „po Š.“, přičemž poté žalobci a/ a b/ uzavřeli s právním předchůdcem žalovaných dne 26. února 1990 písemnou smlouvu označenou jako „Dohoda o užívání bytu – přisloučení po Š.“ (dále jen „Dohoda ze dne 26. února 1990“), jejímž předmětem bylo odevzdání a převzetí „bytu II. kategorie, o velikosti 4+1, ve 2. patře (3. nadzemním podlaží) předmětného bytu“ (dále opět jen „byt ve 3. nadzemním podlaží“, resp. „byt o velikosti 4+1“). Žalobkyně c/ a právní předchůdci žalovaných uzavřeli dne 5. května 1993 smlouvu o nájmu bytu ve 4. nadzemním podlaží domu na dobu neurčitou. Dopisy ze dne 14. září 2006 žalovaní oznámili zvýšení měsíčního nájemné od 1. ledna 2007, a to žalobcům a/ a b/ z bytu ve 3. nadzemním podlaží domu (o velikosti 4+1) z částky 3.769,- Kč na částku 9.346,- Kč, a žalobkyni c/ z bytu ve 4. nadzemním podlaží domu z částky 2.228,- Kč na částku 7.312,- Kč. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně především dovodil, že žalobci jsou v dané věci aktivně věcně legitimováni. Poté – z příčin rozvedených v odůvodnění svého rozsudku – uzavřel, že je neplatné zvýšení nájemného z bytů užívaných žalobci a/ a b/ a žalobkyní c/. Z týchž příčin pokládal za nedůvodný vzájemný návrh žalovaných na určení nájemného z uvedených bytů. K odvolání všech účastníků řízení (vyjma původního žalobce d/) Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. listopadu 2010, č. j. 61 Co 222/2009-234, citovaný rozsudek soudu prvního stupně (ve znění opravného usnesení) potvrdil ve výrocích I., II., III. a IV. (výrok I.), změnil ho v nákladovém výroku V. (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok III.). Odvolací soud – vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na která jako na správná pro stručnost odkázal – se ztotožnil s právním názorem, že žalobci jsou v dané věci aktivně věcně legitimováni. K námitce žalovaných o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobců a/ a b/ – s odkazem na usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 27. září 2007, sp. zn. III. ÚS 832/06 – především zdůraznil požadavek ústavněprávní zdrženlivosti k právním poměrům, jež se z vůle rozhodných subjektů jako takové ustavily, a ti jejich důsledky přijali a dlouhodobě je respektovali. Poté uvedl, že uvedený požadavek se prosadí i v daném případě, neboť žalobci a/ a b/ užívají byt v 3. nadzemním podlaží domu po dobu zhruba dvaceti let a právní předchůdci žalovaných i samotní žalovaní s nimi jako s nájemci uvedeného bytu také jednali, o čemž svědčí mimo jiné