26 Cdo 465/2023 — Nejvyšší soud

26 Cdo 465/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 11. 2023 Spisová značka:26 Cdo 465/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.465.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenství vlastníků jednotek Vlastnictví bytů Dotčené předpisy:§ 8 předpisu č. 72/1994 Sb. § 1180 o. z. ve znění do 30.06.2020 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 1. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 250/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 465/2023-137 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci navrhovatele P. P., zastoupeného JUDr. Petrem Hampelem, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Bohumínská 1227/98, za účasti S. v. j. XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 166/14, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 151/2021, o dovoláních navrhovatele a účastníka řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2022, č. j. 8 Cmo 168/2022-102, takto: I. Dovolání navrhovatele se odmítá. II. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2022, č. j. 8 Cmo 168/2022-102, pokud jím bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2022, č. j. 24 Cm 151/2021-56, ve vyhovujícím výroku II. a rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Ostravě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 29. 4. 2022, č. j. 24 Cm 151/2021-56, zamítl návrh v části, v níž se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění S. v. j. XY, konaného dne 29. 6. 2021 (dále též jen „Společenství“ a „Shromáždění“), kterým byl schválen návrh plánu hospodaření Společenství pro rok 2021, a to konkrétně výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku, u kterých je podíl jednotlivých vlastníků jednotek určován podle velikosti jejich podílu na společných částech s účinností od 1. 8. 2021 ve výši 25 Kč/m2/měs. – dále též jen „první napadené rozhodnutí“ (výrok I.), vyslovil neplatnost rozhodnutí shromáždění Společenství, konaného dne 29. 6. 2021, kterým byl schválen návrh plánu hospodaření Společenství pro rok 2021, a to konkrétně v části schválení výše příspěvku jednotlivých vlastníků jednotek na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti, které se rozvrhují na každou jednotku stejně, s účinností od 1. 8. 2021 ve výši 279 Kč/jednotka/měs. – dále též jen „druhé napadené rozhodnutí“ (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). 2. K odvolání navrhovatele a Společenství (účastníka) Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 21. 9. 2022, č. j. 8 Cmo 168/2022-102, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). 3. Po částečném zopakování dokazování měl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za prokázané, že navrhovatel je vlastníkem bytové jednotky č. 304/5 v budově č. p. XY, XY, XY v XY se spoluvlastnickým podílem 3821/218324 na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY na LV XY pro katastrální území XX (dále jen „byt“ a „budova“). V budově se nachází 36 bytových jednotek a 4 garáže. Podle části C. bodu 2. Prohlášení vlastníka ze dne 18. 2. 2004 (dále jen „Prohlášení“) jsou v budově vymezeny části společných prostor, které slouží jen některým vlastníkům jednotek, a to balkóny, které slouží vždy jen jednotce, ze které jsou přístupné, přičemž vlastníci těchto jednotek jsou povinni podílet se na jejich opravách a údržbě. Pokud k vymezené jednotce náleží balkón, jeho plocha se do podlahové plochy jednotky nezapočítává. Přílohou Prohlášení jsou i schematické půdorysy jednotlivých podlaží budovy, kde balkony jako společné části domu označeny (šrafováním) nejsou. Prohlášení vymezuje též pravidla pro placení příspěvků na správu a provoz domu (mezi které patří i odměna správci za provádění správy) tak, že je hradí vlastníci jednotek podle výše spoluvlastnického podílu na společných částech budovy. V roce 2014 Společenství sjednalo účelový úvěr na rekonstrukci společných částí budovy, který částečně použilo i na opravu balkónů. V návrhu rozpočtu na rok 2021, přiloženém k pozvánce na shromáždění Společenství ze dne 7. 6. 2021, svolané na den 29. 6. 2021, jsou jeho splátky zahrnuty v příspěvku na správu domu a pozemku, jehož výše činí 25 Kč/m2. Shromáždění Společenství konaného dne 29. 6. 2021 se navrhovatel z omluvitelného důvodu nezúčastnil. Na tomto shromáždění přijalo 100 % všech přítomných členů obě napadená rozhodnutí, tj. jak ohledně výše příspěvků jednotlivých vlastníků na náklady spojené se správou domu a pozemku, tak ohledně příspěvku na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti (dále též jen „napadená rozhodnutí“). 4. Po právní stránce ve vztahu k prvnímu napadenému rozhodnutí nejprve vyložil, že balkóny jsou společnou částí budovy. Přestože Prohlášení obsahuje rozporné údaje v textové části a ve schématické příloze, je vůle původního vlastníka vymezit balkóny jako společné části budovy zcela jasně vyjádřena ve zmíněném bodě C. odst. 2. Prohlášení. Skutečnost, že Společenství považovalo balkóny za společné části budovy, pak vyplývá rovněž z čl. XXIV. písm. a) Stanov Společenství ze dne 29. 3. 2017 (dále jen „Stanovy“), podle něhož jsou balkóny společnými částmi budovy. Dále dovodil, že oba odstavce ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“, resp. „občanský zákoník“), jsou dispozitivní, avšak odchýlit se od nich je možné pouze v prohlášení vlastníka, resp. jeho změně podle § 1169 odst. 1 o. z. Poukázal také na znění čl. II bodu 1. přechodných ustanovení zákona č. 163/2020 Sb., podle něhož jestliže se vlastníci jednotek odchýlili ujednáním stanov upravujícím poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku od § 1180 o. z., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se toto ujednání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za součást prohlášení. K takové situaci přitom v projednávané věci nedošlo, neboť čl. XXII. Stanov vymezující pravidla pro příspěvky na správu domu a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek je shodný s tehdejší právní úpravou; nadto pro Stanovy nehlasovali všichni vlastníci. S ohledem na uvedené proto uzavřel, že rozhodná úprava pro stanovení příspěvku na správu domu a pozemku, jakož i příspěvku na odměňování správce a další správní činnosti, je obsažena v části F. Prohlášení, na jehož základě jsou vlastníci jednotek povinni přispívat podle velikosti spoluvlastnických podílů. Této úpravě odpovídalo pouze první napadené rozhodnutí. Dodal, že nepovažuje za rozpornou s dobrými mravy skutečnost, že vlastníci bytů, kteří nemají možnost užívat balkóny, se v rámci příspěvku na správu domu a pozemku podílí na splácení úvěru, který byl částečně použit na jejich rekonstrukci. Sami vlastníci si totiž na shromáždění odhlasovali, že splátky úvěru jsou součástí výdajů na společné části domu; nadto jsou balkóny společnou částí budovy, která významným způsobem ovlivňuje jeho celkový vzhled. Nesouhlasil pak ani s navrhovatelovým výkladem části C. bodu 2 Prohlášení, neboť ten stanoví, že vlastníci jednotek, k nimž náleží balkóny, se mají podílet na jejich opravách a údržbě, nikoliv je výlučně hradit. Z vyložených důvodů proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. 5. Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání navrhovatel i Společenství. 6. Navrhovatel napadl výrok I. usnesení odvolacího soudu, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku I., a k přípustnosti dovolání podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), uvedl, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. K dovolacímu přezkumu předložil otázku, zda je možné, aby byl povinen hradit příspěvek na správu domu a pozemku (jehož součástí je i splátka úvěru použitého na rekonstrukci balkónů) za situace, kdy se podlahová plocha balkónu nezapočítává do celkové podlahové plochy bytu vlastníků těch jednotek, z nichž jsou balkón