27 Cdo 2453/2021 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2453/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 3. 2022 Spisová značka:27 Cdo 2453/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.2453.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Valná hromada Usnesení valné hromady (zdánlivost) [ Valná hromada ] Dotčené předpisy:§ 181 předpisu č. 90/2012 Sb. § 183 předpisu č. 90/2012 Sb. § 187 předpisu č. 90/2012 Sb. § 410 předpisu č. 90/2012 Sb. § 10 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:29. 5. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1566/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2453/2021 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele M. S., narozeného XY, bytem XY, za účasti N. V. se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Vítem Tokarským, advokátem, se sídlem v Praze 1, 28. října 1001/3, PSČ 110 00, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. C 2214/KSUL, o dovolání N. V. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021, č. j. 14 Cmo 94/2021-495, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 26. 1. 2021, č. j. C 2214/RD193/KSUL, Fj 25281/2020/KSUL, rozhodl o výmazu jednatele M. S. (dále též jen „M. S.“) z obchodního rejstříku a o zápisu dne zániku jeho funkce k 6. 8. 2019. [2] Jde přitom již o třetí rozhodnutí rejstříkového soudu ve věci samé, když první usnesení rejstříkového soudu ze dne 22. 1. 2020, č. j. C 2214/RD139/KSUL, Fj 1554/2020/KSUL, o zastavení řízení, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 4. 5. 2020, č. j. 14 Cmo 64/2020-402, zrušil a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení, a druhé usnesení rejstříkového soudu ze dne 25. 5. 2020, č. j. C 2214/RD163/KSUL, Fj 1554/2020/KSUL, jímž rejstříkový soud vyhověl návrhu, Vrchní soud v Praze k odvolání N. V. (dále též jen „společnost“) usnesením ze dne 7. 12. 2020, č. j. 14 Cmo 238/2020-430, rovněž zrušil a věc opětovně vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení. [3] Rejstříkový soud vyšel z tohoto, že: 1) Dne 10. 1. 2020 došel rejstříkovému soudu návrh navrhovatele na výmaz jednatele M. S. z obchodního rejstříku se dnem zániku funkce k 6. 8. 2019. K návrhu byla doložena pozvánka na valnou hromadu konanou dne 6. 8. 2019 vyhotovená navrhovatelem jako jednatelem společnosti, zápis z jednání valné hromady ze dne 6. 8. 2019, která odvolala jednatele M. S. pro porušování povinností při výkonu funkce, a prezenční listina. 2) Mgr. Vít Tokarský, advokát zmocněný k jednání za společnost M. S., v zastoupení společnosti doručil dne 16. 1. 2020 rejstříkovému soudu podání, jímž vzal návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku v plném rozsahu zpět, a současně předložil jím podepsané čestné prohlášení ze dne 15. 1. 2020, v němž uvádí, že „… ještě před zahájením valné hromady jsem se ujal slova a v souladu s rozhodnutím M. S. jako jediného jednatele společnosti jsem valnou hromadu na místě a s okamžitou platností odvolal“. [4] Na takto ustaveném základě rejstříkový soud uzavřel, že ve spisu „jsou jednoznačně uloženy řádné doklady z valné hromady konané dne 6. 8. 2019, kde byl M. S. odvolán z funkce jednatele“. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů lze přezkoumávat platnost rozhodnutí valné hromady pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. V jiných řízeních nelze otázku platnosti posuzovat ani jako otázku předběžnou. Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, a taková skutečnost se z obsahu spisu nepodává, je třeba je považovat za platné. Z předložených listin není podle rejstříkového soudu možné (bez dalšího) učinit závěr o tom, že by usnesení valné hromady bylo stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato [§ 45 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); dále též jen „z. o. k.“, a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále též jen „o. z.“]. [5] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení rejstříkového soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [6] Odvolací soud ve shodě s rejstříkovým soudem dospěl k závěru, podle něhož se z předložených listin podává, že jednatel M. S. byl ze své funkce usnesením valné hromady odvolán. [7] Tvrdí-li společnost, že „valná hromada byla jednatelem odvolána“, pak podle odvolacího soudu přehlíží, že „uvedená skutečnost nezpůsobuje nicotnost (na takové valné hromadě přijatých) rozhodnutí, nýbrž je důvodem pro případné vyslovení jejich neplatnosti“. Zkoumání případné neplatnosti usnesení valné hromady přesahuje rámec přezkumné činnosti rejstříkového soudu. [8] Odvolací soud považoval navrhovatele za osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“). Je tomu tak proto, že společnosti vznikla podle § 11 odst. 1 z. v. r. povinnost podat návrh na změnu zápisu do obchodního rejstříku do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku rozhodné skutečnosti. Jelikož společnost návrh na změnu zápisu v této lhůtě nepodala, mohl návrh podat navrhovatel jako společník, který má právní zájem na výmazu zápisu jednatele, jemuž zanikla funkce, z obchodního rejstříku. [9] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (otázky 1 a 2), a otázky hmotného práva, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena (otázka 3). [10] Podle dovolatelky jde o následující „otázky“: 1) „Byla-li valná hromada společnosti odvolána, jakékoli rozhodnutí přijaté na této valné hromadě je nicotné, nikoli neplatné.“ 2) „I kdyby rozhodnutí přijaté na odvolané valné hromadě nebylo nicotné, ale neplatné, tak pokud z obsahu spisu vyplývá, že k odvolání valné hromady došlo, nemůže rejstříkový soud návrhu na zápis skutečností vyplývajících ze zápisu z této valné hromady vyhovět, nýbrž je povinen jej zamítnout.“ 3) „Společník není aktivně legitimován k podání návrhu, pokud společnost nepodá návrh na zápis změny údajů do obchodního rejstříku dle rozhodnutí valné hromady z důvodu, že jí je známo, že jednatel valnou hromadu odvolal. Nevznikla-li společnosti povinnost návrh podat, nemohla vzniknout ani společníkovi.“ [11] Závěr odvolacího soudu, podle něhož odvolání valné hromady způsobuje neplatnost, nikoli nicotnost, rozhodnutí přijatých na této valné hromadě, považuje dovolatelka za zjevně nesprávný. Nejvyšší soud podle dovolatelky uvedenou otázku již řešil, a to v usnesení ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 29 Cdo 211/2009. Dovolatelka proto setrvává na námitce, že byla-li valná hromada svolaná na 6. 8. 2019 odvolána, nemůže být jakékoli rozhodnutí přijaté takovou valnou hromadu rozhodnutím valné hromady a nemůže mít jakékoli právní účinky. I kdyby se po řádném odvolání valné hromady dostavili na místo společníci a o návrhu na odvolání jednatele hlasovali, jednalo by se o pouhé neformální setkání společníků bez oprávnění přijímat rozhodnutí jménem společnosti. [12] Dovolatelka má za to, že pokud tvrdila a prokázala, že valná hromada byla odvolána, měly se soudy touto argumentací důsledně zabývat a návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku zamítnout, neboť předložený zápis z odvolané valné hromady nemůže osvědčovat skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku. [13] Navrhovatel navíc nebyl podle dovolatelky aktivně věcně legitimován k podání návrhu. Společnosti totiž nevznikla povinnost podat návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, a proto se nedostala do prodlení ve smyslu § 11 odst. 2 a 3 z. v. r. [14] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí rejstříkového soudu, zrušil a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení. [15] Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelkou otevřené otázky, zda a za jakých podmínek lze odvolat valnou hromadu společnosti s ručením omezeným a zda a jaké právní účinky mají rozhodnutí přijatá na odvolané valné hromadě společnosti s ručením omezeným, která v rozhodování do