28 Cdo 4874/2014 — Nejvyšší soud

28 Cdo 4874/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 4. 2016 Spisová značka:28 Cdo 4874/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.4874.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bezdůvodné obohacení Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013 § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013 § 243c odst. 1 o. s. ř. § 458 odst. 1 obč. zák. § 3028 odst. 1,3 předpisu č. 89/2012Sb. § 451 odst. 1 obč. zák. § 3 předpisu č. 526/1990Sb. § 5 předpisu č. 526/1990Sb. § 243e odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 7. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 4874/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyň a) A. M., b) I. N., obou zastoupených JUDr. Mgr. Vladimírem Severinem, advokátem se sídlem v Hlinsku, Adámkova 149, proti žalované Místní odborové organizaci Odborového svazu UNIOS, se sídlem v Chrudimi, V Hliníkách 4, zastoupené Mgr. Zbyškem Malíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 672, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 107/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 7. dubna 2014, č. j. 18 Co 118/2014-377, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 7. dubna 2014, č. j. 18 Co 118/2014-377, a rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. listopadu 2013, č. j. 4 C 107/2006-337, ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit druhé žalobkyni částku 186.622,50 Kč, a dále ve výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi těmito účastníky před soudy obou stupňů a vůči státu se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresního soudu v Chrudimi k dalšímu řízení; jinak se dovolání odmítá. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 7. 4. 2014, č. j. 18 Co 118/2014-377, k odvolání žalované potvrdil (v pořadí druhý) rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 11. 2013, č. j. 4 C 107/2006-337, v napadených výrocích, kterými byla žalované uložena povinnost zaplatit první žalobkyni částku 35.262,50 Kč a druhé žalobkyni částku 186.622,50 Kč, a dále ve výroku, jímž byla žalované uložena povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 11.344,- Kč; ve výroku o nákladech řízení jej změnil tak, že žalovaná je povinna „nahradit první žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 22.368,- Kč a druhé žalobkyni ve výši 75.432,- Kč k rukám jejich zástupce“; dále rozhodl, „že žalovaná je povinna nahradit první žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 6.285,30 Kč a druhé žalobkyni ve výši 17.978,30 Kč k rukám jejich zástupce“. Soudy obou stupňů tak rozhodly o uplatněném nároku žalobkyň na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo tím, že v době od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2008 bezesmluvně užívala pozemky v katastrálním území S. u H., kde jsou na stavebních parcelách č. 215, 216, 217, 301, 302, 303, a 304 postaveny stavby žalované (převedené do jejího trvalého užívání hospodářskou smlouvu ze dne 9. 7. 1991), přičemž tyto stavby a dále pozemková parcela č. 1290/1 ve výměře 4.396 m2 byly žalovanou užívány k provozování dětského letního tábora (za toto období žalovaná zaplatila druhé žalobkyni jako úhradu za užívání těchto pozemků pouze částku 12.000,- Kč). Vzaly za prokázané, že vlastnicí označených pozemků byla (na základě rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 2. 6. 1992, ze dne 12. 11. 1993 a ze dne 5. 8. 1996) do 16. 9. 2005 původní žalobkyně A. P., která se domáhala po žalované zaplacení částky 70.525,- Kč za období od 1. 1. 2004 do 16. 9. 2005 a která darovací smlouvou ze dne 15. 9. 2005 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 16. 9. 2005 převedla tyto pozemky na I. N., jež za období od 17. 9. 2005 do 31. 12. 2008 - po změně žaloby soudem prvního stupně připuštěné - požadovala zaplacení částky 163.411,- Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně A. P. dne 2. 2. 2010 zemřela, rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 107 o. s. ř. o procesním nástupnictví tak, že v řízení bude pokračováno namísto této žalobkyně s dědičkami A. M. a I. N., které na základě pravomocného usnesení soudu o schválení dědické dohody vstoupily do práv a povinností zůstavitelky každá v rozsahu jedné poloviny. Z listinných důkazů předložených žalovanou bylo zjištěno, že tržní cena pronájmu stavebních parcel v k. ú. S. u H. činí 3,50 Kč/m2 ročně a tržní cena pronájmu pozemkové parcely č. 1290/1 činí 1,50 Kč/m2 ročně (viz zpráva realitní kanceláře TANA ze dne 27. 2. 2008), podle zprávy realitní a finanční společnosti BiB a.s. z téhož data činí tržní cena pronájmu stavebních parcel v k. ú. S. u H. 3,40 Kč/m2 ročně a tržní cena pronájmu pozemkové parcely č. 1290/1 činí 1,50 Kč/m2 ročně, a ze znaleckého posudku Ing. Františka Machače, znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, ze dne 15. 10. 2012 (který soudy obou stupňů hodnotily podle ustanovení § 127a o. s. ř.) vyplývá, že znalec dospěl k tržnímu nájemnému ve výši 1,80 Kč/m2, což za rok činí 9.713,- Kč, když vycházel z toho, že tábor je možné užívat jen dva měsíce v roce, že je situován v chráněné krajinné oblasti a že žalované nepřináší žádný zisk. Znaleckým posudkem soudem prvního stupně ustanoveného znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, Petra Brodského ze dne 23. 7. 2008 a z výpovědi znalce při jednání u soudu prvního stupně dne 5. 3. 2009 bylo dále zjištěno, že obvyklé tržní nájemné za předmětné pozemky v daném místě činilo v letech 2004 - 2006 částku 9,- Kč/m2 ročně, v letech 2007 až 2008 pak částku 12,- Kč/m2 ročně, že znalec nepovažoval za rozhodující, zda jde o letní dětský tábor nebo rekreační zařízení, jelikož areál může sloužit k rekreaci kohokoliv, může být provozován na komerční bázi a generovat určitý zisk, že areál představuje jeden funkční celek, že chatky (v počtu 30) jsou využívány k ubytování a sociální zařízení se nachází v hlavní budově, přičemž na stanovení tržní ceny nájmu nemá vliv okolnost, že areál je situován v chráněném území a že chatky lze užívat pouze v letních měsících a že obce v okolí, pokud vlastnily pozemky pod rekreačními objekty, uplatňovaly ve vztahu k vlastníkovi objektů ceny podle výměru Ministerstva financí ČR o cenové regulaci (regulovaný nájem v letech 2004 až 2006 činil 7,- Kč/m2 ročně a v letech 2007 až 2008 činil 8,- Kč/m2 ročně). Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně nepřisvědčil tvrzení žalované, že vlastnické právo k předmětným pozemkům vydržela, jelikož již v roce 1997 byla vyzvána buď ke koupi pozemků nebo k uzavření nájemní smlouvy, a za nevýznamné považoval „zjištění o tom, v jaké míře a jak často žalovaná v rámci jí provozovaného rekreačního areálu pozemky užívala“, neboť výše bezdůvodného obohacení je dána předmětem užívání a tím, v jakém rozsahu bylo vlastníkovi upřeno oprávnění věc užívat. Pro účel právního posouzení výše bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemků bez právního důvodu (§ 451 a § 458 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.), k němuž je povolán jedině soud, je podle odvolacího soudu taktéž bezcenný odhad obvyklého nájemného vycházející z faktického způsobu a intenzity užívání pozemků a z ekonomické bilance toho, kdo se bezdůvodně obohatil. Protože na pozemcích žalobkyň stály stavby žalované, došlo k omezení užívacího práva žalobkyň, které tak přicházely o částku, za kterou by mohly za obvyklých okolností volné pozemky pronajmout. Právě o tuto částku, kterou by byla nucena zaplatit jako nájemné ze srovnatelných pozemků, se žalovaná jako vlastnice staveb na úkor žalobkyň obohatila; rozhodnutí nájemce, jakým způsobem bude pozemek užívat, nemůže mít na výši nájemného žádný vliv. Za správný považoval odvolací soud i závěr soudu prvního stupně ohledně způsobu výpočtu a určení výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované určeného znaleckým posudkem znalce Petra Brodského s přihlédnutím k celkové ploše pozemků jí užívané (celkem 4.587 m2, tj. plocha všech stavebních parcel a část parcely č. 1290/1), která odpovídá nájemnému obvyklému v daném místě a čase; původní vlastnici A. P. tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení za rok 2004 a 259 dní roku 2005 ve výši 70.525,- Kč (tj. 35.262,50 Kč pro každou z dědiček, a druhé žalobkyni za 106 dní roku 2005 a za léta 2006 až 2008 ve výši 151.360,- Kč + 35.262,50 Kč - 12.000,- Kč, celkem 186.622,50 Kč). Proti tomuto rozsudku podala žalovan