29 Cdo 181/2020 — Nejvyšší soud

29 Cdo 181/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 6. 2022 Spisová značka:29 Cdo 181/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.181.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Insolvence Insolvenční řízení Ručení Statutární orgán Dotčené předpisy:§ 147 odst. 3 IZ. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:1. 10. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 2945/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 181/2020-660 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Casta a. s., se sídlem v Písku, Pražská 467, PSČ 397 01, identifikační číslo osoby 25170058, zastoupeného JUDr. Ondřejem Davidem, advokátem, se sídlem v Praze, Vinohradská 938/37, PSČ 120 00, proti žalovanému R. Š., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem, se sídlem v Praze, Rohanské nábřeží 678/23, PSČ 186 00, o zaplacení částky 20.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 6 C 88/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2019, č. j. 21 Co 305/2018-518, ve znění usnesení ze dne 18. dubna 2019, č. j. 21 Co 305/2018-532, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 63.646 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 2. února 2018, č. j. 6 C 88/2015-416, uložil žalovanému (R. Š.) zaplatit žalobci (Casta a. s.) částku 20.000.000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2009 do zaplacení (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a uložil žalovanému zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Berouně poměrnou část soudního poplatku ve výši 400.000 Kč (bod III. výroku). 2. Soud prvního stupně vyšel ve skutkové rovině zejména z toho, že: [1] Dne 19. června 2009 uzavřel žalobce (jako budoucí prodávající) se společností MUROM a. s. (jako budoucím kupujícím) [dále též jen „společnost M“] smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále též jen „smlouva o smlouvě budoucí“). Touto smlouvou se žalobce zavázal, že obdrží-li ve lhůtě 40 dnů ode dne jejího podpisu od společnosti M písemnou výzvu, uzavře s ní do 14. srpna 2009 kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva k (ve smlouvě blíže označeným) nemovitostem (dále jen „předmětné nemovitosti“), a to za kupní cenu ve výši 93.180.000 Kč (viz čl. II. body 1. a 2. smlouvy). V čl. II. bodu 4. smlouvy se smluvní strany dohodly, že nebude-li ve sjednané lhůtě žalobci doručena výzva k uzavření kupní smlouvy, práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o smlouvě budoucí zaniknou. [2] Společnost MSK CZ s. r. o. (dále též jen „společnost MSK“) podala u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) 25. června 2009 insolvenční návrh, kterým se domáhala zjištění úpadku žalobce a prohlášení konkursu na jeho majetek. Insolvenční návrh jménem společnosti MSK podal žalovaný, který byl jejím jediným jednatelem i společníkem. Svou aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu dovozoval insolvenční navrhovatel ze skutečnosti, že má vůči žalobci pohledávky v celkové výši 7.113.426,01 Kč. Jako další věřitele s pohledávkami za žalobcem v insolvenčním návrhu označil společnost COMMUNITAS s. r. o. (dále jen „společnost C“) a MBM-STAV, s. r. o. – organizační složka (šlo o odštěpný závod zahraniční právnické osoby – dále jen „společnost MBM“). Usnesením ze dne 25. června 2009, č. j. KSCB 26 INS 3908/2009-A-4, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení na majetek žalobce. [3] Přípisem z 26. června 2009 informovala společnost MBM insolvenční soud, že za žalobcem neeviduje žádné pohledávky po splatnosti, neboť byly uhrazeny řádně a včas. Pohledávky insolvenčního navrhovatele a společnosti C žalobce odmítl uspokojit s tím, že takové pohledávky neexistují, nicméně na jejich případnou úhradu složil do notářské úschovy potřebné finanční prostředky (později Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. ledna 2011, č. j. 17 Cm 95/2009-73, vyhověl žalobě, kterou se žalobce vůči společnosti C domáhal určení, že sporné pohledávky této společnosti vůči žalobci neexistují). [4] Společnost M podle smlouvy o smlouvě budoucí vyzvala 3. července 2009 žalobce k uzavření kupní smlouvy s tím, že se tak ovšem musí stát nejpozději do 14. srpna 2009. [5] 10. července 2009 žalobce informoval společnost M, že vůči němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nicméně i tak bude dle jeho názoru možné kupní smlouvu uzavřít, neboť činí veškeré kroky k zastavení probíhajícího řízení; současně požádal o posečkání do vyřešení situace. [6] Přípisem z 13. července 2009 (doručeným 18. července 2009) žalobce informoval společnost MSK a žalovaného, že mu hrozí v souvislosti s dalším pokračováním insolvenčního řízení vznik škody ve výši nejméně 20.000.000 Kč, neboť má nejpozději do 14. srpna 2009 uzavřít kupní smlouvu se společností M na prodej předmětných nemovitostí. Oba adresáty proto žádá, aby učinili veškeré kroky směřující ke zpětvzetí insolvenčního návrhu a zastavení insolvenčního řízení. [7] Společnost M dopisem z 15. července 2009 sdělila žalobci, že stanovený termín pro uzavření kupní smlouvy (do 14. srpna 2009) je pro ni konečný a vzhledem k investičním záměrům neměnný. [8] Do insolvenčního řízení vedeného vůči žalobci přihlásilo své pohledávky celkem deset věřitelů, ke dni podání insolvenčního návrhu však byla splatná pouze jediná pohledávka (šlo o pohledávku společnosti REMIX spol. s r. o. ve výši 68.381,52 Kč splatnou dne 15. května 2007). Společnosti C a MSK své tvrzené pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásily. [9] Žalovaný jako jediný společník společnosti MSK rozhodl, že ke dni 31. července 2009 se společnost zrušuje s likvidací a likvidátorem jmenoval Mgr. Martina Krtila. Uvedené skutečnosti byly zapsány do obchodního rejstříku 5. srpna 2009. [10] Dopisem z 18. srpna 2009 sdělila společnost M žalobci, že s ohledem na uplynutí stanoveného termínu již nemá zájem o uzavření kupní smlouvy. [11] Usnesením ze dne 4. září 2009, č. j. KSCB 26 INS 3908/2009-A-19, insolvenční soud odmítl insolvenční návrh, neboť společnost MSK ani přes výzvu insolvenčního soudu (realizovanou usnesením ze dne 21. srpna 2009) nedoplnila insolvenční návrh přihláškou své pohledávky. [12] Podáním z 8. září 2009 vzal likvidátor společnosti MSK insolvenční návrh vůči žalobci zpět s tím, že po seznámení se s celou kauzou dospěl k názoru, že žalobce není předlužen; likvidátor v podání dále uvedl, že „možná zůstává sporné, zda žalobce má či nemá více věřitelů, nicméně mu toto bylo žalobcem vysvětleno“. [13] Usnesením ze dne 16. září 2009, č. j. KSCB 26 INS 3908/2009-A-21, insolvenční soud zrušil usnesení ze dne 4. září 2009 (o odmítnutí insolvenčního návrhu) a insolvenční řízení pro zpětvzetí insolvenčního návrhu zastavil. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 22. září 2009 a nabylo právní moci 8. října 2009. [14] Žalobou ze dne 8. prosince 2009 (doručenou Městskému soudu v Praze dne 10. prosince 2009) se žalobce domáhal po žalovaném a společnosti MSK, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku ve výši 20.000.000 Kč s příslušenstvím. Společnost MSK měla žalobci způsobit podáním neoprávněného insolvenčního návrhu škodu v podobě ušlého zisku, který by žalobce získal prodejem předmětných nemovitostí společnosti M na základě smlouvy o smlouvě budoucí. Žalovaný podle tvrzení žalobce za splnění náhrady škody ručí (jako jednatel společnosti MSK) podle ustanovení § 147 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Usnesením ze dne 22. června 2011, č. j. 11 Cm 230/2009-65, Městský soud v Praze vyloučil nárok žalobce vůči žalovanému k samostatnému projednání. Usnesením ze dne 1. prosince 2014, č. j. Ncp 543/2014-183, Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání a rozhodnutí (vyloučené) věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy a věc proto po právní moci tohoto usnesení postoupil k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Berouně. [15] Pohledávku ve výši 20.000.000 Kč z titulu náhrady škody podle § 147 odst. 1 insolvenčního zákona žalobce přihlásil rovněž do insolvenčního řízení vedeného na majetek společnosti MSK (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 6195/2009). Insolvenční správkyně dlužníka sice přihlášenou pohledávku popřela co pravosti, Městský soud v Praze však rozsud