3 Tdo 1095/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1095/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2025 Spisová značka:3 Tdo 1095/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.1095.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Týrání osoby žijící ve společném obydlí Znásilnění Dotčené předpisy:§ 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve znění do 31.12.2024 § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:13. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1095/2025-338 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2025 o dovolání, které podal obviněný D. K. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, č. j. 10 To 215/2025-282, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 8 T 122/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 28. 5. 2025, č. j. 8 T 122/2024-262, byl obviněný D. K. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za tuto trestnou činnost a za přečiny vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 16. 10. 2024, č. j. 8 T 122/2024-212, byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let do věznice s ostrahou. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se obviněný uvedených zločinů dopustil zjednodušeně řečeno tím, že v blíže nezjištěné době od léta roku 2021 do února 2023 během společného soužití na různých místech České republiky, dlouhodobě zle nakládal se svou přítelkyní N. R., kterou opakovaně fyzicky napadal zejména fackami, ránami pěstí a kopáním, omezoval její sociální styky především s její rodinou, ponižoval ji a nadával jí, že neumí řídit a ničí mu vozidla, a rozbíjel její věci, zejména elektronické zařízení jako mobilní telefon či notebook, kdy ji ponižoval a urážel i v době, kdy byla těhotná, a v tomto období ji též poté, co jej naštvala demonstroval svou sílu tím, že vzal cihlu a rozbil přední sklo od auta, kdy následující den, když vozidlo opravovali, poškozenou shodil ze židle a tato spadla a udeřila se do boku, na němž měla posléze modřinu, a v přesně nezjištěném počtu případů v různých intervalech, někdy i dvakrát do týdne, přes odpor poškozené, která se nejprve bránila kopáním, plakala a říkala, že je jí to nepříjemné a bolí to, ale posléze zjistila, že čím méně se brání, tím méně ji bije, vykonal na poškozené pohlavní styk ve formě soulože. Skutková věta výroku rozsudku dále uvádí celkem 9 případů konkrétního jednání obviněného. V podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na prvostupňový rozsudek. 3. Jeho skutková zjištění bezvýhradně převzal i Krajský soud v Praze, který k odvolání obviněného rozsudkem ze dne 12. 8. 2025, č. j 10 To 215/2025-282, sice prvostupňový rozsudek zrušil, ovšem znovu obviněného uznal vinným týmiž trestnými činy a odsoudil jej k témuž souhrnnému trestu. Rozdíl spočíval pouze v tom, že u zločinu znásilnění odvolací soud doplnil časové znění trestního zákoníku, a to účinného do 31. 12. 2024. Dále druhostupňový soud doplnil okresním soudem opomenutý adhezní výrok, jímž byla poškozená N. R. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal prostřednictvím svých obhájců dovolání obviněný. První dovolání podal prostřednictvím zvoleného obhájce Mgr. Rapsy a uplatnil v něm dovolací důvody zakotvené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) a l) tr. ř., přičemž ze slovního vyjádření je zřejmé, že dovolatel měl zřejmě na mysli dovolací důvod uvedený pod písm. m), nikoliv l) § 265b odst. 1 tr. ř. 5. Namítl, že skutková věta je neurčitá, neumožňuje bezpečně odlišit jednotlivé dílčí útoky, jejich právní kvalifikaci a časovou působnost příslušných verzí trestního zákoníku, zásadně omezuje přezkum znaků „po delší dobu“ u § 199 tr. zákoníku a „násilím“ u § 185 tr. zákoníku (ve znění do 31. 12. 2024) u každého dílčího skutku. 6. Nesprávné právní posouzení znaku „po delší dobu“ [§ 199 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku] soudy mechanicky dovodily z rámce 1,5 roku bez rozlišení intenzity, četnosti a návaznosti dílčích incidentů. Z popisu vyplývá spíše řada nesourodých epizod různé povahy a závažnosti, mnohdy oddělených stěhováním a změnami prostředí. Trestní zákoník v § 199 předpokládá opakovatelnost, intenzitu a časovou souvislost, což nebylo prokázáno ani z výpovědi poškozené, natož jinými důkazy. 7. Od 1. 1. 2025 došlo k rekodifikaci § 185 tr. zákoníku (model souhlasu). Odvolací soud sice uvedl, že hodnotí jednání obviněného podle znění tohoto ustanovení účinného do 31. 12. 2024, neprovedl však test ke každé epizodě. Tam, kde popis uvádí pouze „slovní odpor“ bez zjištění fyzického překonání nebo pohrůžky, nemusí být staré znění § 185 tr. zákoníku naplněno. 8. Klíčový usvědčující prostředek – výpověď poškozené – byl proveden pouze čtením z přípravného řízení (§ 211 odst. 4 tr. ř.), protože poškozená v hlavním líčení nevypovídala. Obhajoba tak neměla reálnou možnost křížového výslechu a kontroly věrohodnosti. Soudy nevyčerpaly postupy chráněného výslechu podle § 102 tr. ř. a neprovedly jiné kompenzační důkazy srovnatelné váhy. Důsledkem je porušení práva na spravedlivý proces a zásady ústnosti a bezprostřednosti. 9. Za situace, kdy jediný rozhodující důkaz představuje výpověď poškozené, která je emočně zabarvená, časově neukotvená a místy rozporná, bylo namístě přibrat znalce k posouzení specifické věrohodnosti a případných faktorů ovlivňujících její výpověď. Zvlášť významné je, že poškozená dlouhodobě užívala marihuanu. Soudy mechanicky převzaly výpověď poškozené a nevyrovnaly se s její motivací (post-rozchodový konflikt, žárlivost apod.), časovým odstupem oznámení a neobvyklým následným chováním (pokračující běžná komunikace). 10. Dovolatel rovněž namítl, že soudy neopatřily a neprovedly úplný soubor elektronické komunikace (SMS, chaty, e-maily), ačkoli z dostupných částí plyne pokračující přátelská komunikace po údajných incidentech, což je relevantní k posouzení strachu, závislosti, souhlasu nebo odporu. Bez forenzního vyhodnocení celého časového úseku (metadata, časové vazby) je selektivní čtení úryvků zkreslující. 11. Obviněný současně navrhl, aby v případě vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí byl proveden výslech osob z jeho blízkého okolí, přičemž k dovolání přiložil prohlášení své tety H. T. a své babičky H. R. K (ne)věrohodnosti poškozené doplnil, že ta se vůči němu sama dopouštěla fyzické agrese, v jejímž důsledku má na čele trvalou jizvu, sama preferovala hrubší sexuální praktiky a opakovaně lhala matce o svém těhotenství, což ukazuje na její schopnost uvádět nepravdu i v závažných otázkách. 12. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, č. j. 10 To 215/2025-282, a podle ustanovení § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebude-li moci dovolací soud při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned ve věci rozhodnout ve smyslu ustanovení § 265m tr. ř. Dovolatel rovněž učinil návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku krajského soudu podle § 265o odst. 1 tr. ř. 13. K tomuto dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Tato v podrobnostech uvedla, že pokud jde o popis stíhaného skutku, ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu byl vyjádřen způsob, intenzita, četnost i časový rámec jednotlivých jednání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 8 Tdo 1112/2022). Trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku je trestným činem trvajícím, pro který je typické souvislé páchání nerozpadající se do dílčích útoků (viz usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 15 Tdo 887/2014, publikované pod č. 17/2015 Sb. rozh. tr.). Jednání obviněnéh