3 Tdo 1145/2023 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1145/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:7. 2. 2024 Spisová značka:3 Tdo 1145/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:3.TDO.1145.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Podvod Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku § 2 odst. 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:3. 4. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 1130/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1145/2023-4948 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 2. 2024 o dovolání, které podal obviněný Peter Freiwald, nar. 10. 7. 1964, trvale bytem Karníkova 1158, Nové Město na Moravě, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 5. 2023, č. j. 3 To 7/2023-4868, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 T 6/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Petera Freiwalda odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2022, č. j. 43 T 6/2020-4783 (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „rozhodnutí soudu prvního stupně“), byl obviněný Peter Freiwald (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jehož podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil tak, že (převzato z rozsudku soudu prvního stupně). v zištném úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch pod nevážně míněným a nepravdivým příslibem včasné a řádné úhrady zapůjčených finančních prostředků a s vědomím, že s ohledem na svou špatnou osobní finanční situaci a také s ohledem na špatnou finanční situaci společnosti OVČÁCKÝ SÝR, a.s., nebude schopen řádně a včas vrátit poskytnuté půjčky a zejména poté, co před věřiteli (poškozenými) zatajil své a společnosti OVČÁCKÝ SÝR, a.s., existující splatné dluhy v řádech několika miliónů korun, tak i přesto v období od 19. 12. 2012 do 3. 11. 2016 jako předseda představenstva společnosti OVČÁCKÝ SÝR, a.s., IČ: 29318068, se sídlem Soškova 1570, Nové Město na Moravě, PSČ 592 31 (dále jen „společnost OS“), který jako jediný rozhodoval o tom, kdo bude dodavatelem i odběratelem společnosti OS, komu, kdy, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude společnost OS hradit své závazky, který jako jediný rozhodoval o tom, od koho, kdy a jakým způsobem bude společnost OS získávat finanční prostředky na svoji činnost, který si byl vědom špatné finanční situace společnosti OS, která byla v období od 31. 7. 2013 až do prohlášení konkursu na společnost (3. 11. 2016) ve stavu úpadku, a to jak ve formě platební neschopnosti, tak ve formě předlužení, a který si byl vědom i špatné finanční situace sebe samého, a tedy si byl i vědom toho, že nebude moci zajistit úhradu závazků společnosti v termínech jejich původně sjednané splatnosti, tyto skutečnosti vědomě zamlčel investorům, obchodním partnerům a poskytovatelům půjček společnosti OS, přičemž jménem této společnosti přijímal půjčky a odebíral zboží a služby způsobem konkrétně popsaným pod body 1. – 52., čímž vědomě obohatil jiného, zejména společnost OS, a poškozeným způsobil škodu v celkové výši 30 532 916 Kč. 2. Za tento zločin a za sbíhající se přečiny zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku, za které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 1 T 41/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2021, sp. zn. 9 To 32/2021, a další sbíhající se přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, za který byl pravomocně odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. 90 T 18/2021, mu byl podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody na 7,5 roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena kolektivního statutárního orgánu v obchodních korporacích na dobu 7 let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o trestech z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 1 T 41/2020, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2021, sp. zn. 9 To 32/2021, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. 90 T 18/2021, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli všichni poškození, kteří řádně a včas uplatnili nároky na náhradu škody, s těmito nároky odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Naproti tomu byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 4 KZV 10/2018, kterou mu bylo kladeno za vinu, že se podobného jednání jako v odsuzující části rozsudku dopustil též v době od října do prosince 2015 vůči poškozenému P. H. při způsobení škody ve výši 334 248 Kč a v červenci 2015 vůči poškozené N., s.r.o., při způsobení škody ve výši 14 250 Kč, čímž měl podle obžaloby spáchat dílčí útoky pokračujícího zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Poškozená N., s.r.o. byla podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti všem výrokům odsuzující části rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Vrchní soud v Olomouci zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. svým usnesením ze dne 17. 5. 2023, č. j. 3 To 7/2023-4868 (dále též jen „napadené usnesení“ nebo „napadené rozhodnutí“). II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný dovolání. Toto opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř., přičemž na úvod odcitoval jejich plné zákonné znění a zrekapituloval obsah rozhodnutí odvolacího soudu, včetně toho, jak se tento soud vypořádal s jeho odvolacími námitkami. 6. Obviněný vyjádřil přesvědčení, že závěr soudů obou stupňů o tom, že se dopustil podvodného jednání, je v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Chybně nebyl rozlišen charakter jednotlivých převzatých závazků, který byl v bodech 1. – 18. a 19. – 52. výroku o vině zcela odlišný. První skupinu tvořily závazky vzešlé ze smluv o obchodní spolupráci či smluv o půjčce a druhou pak závazky z dodavatelsko-odběratelských vztahů. Ve vztahu k oběma musí být objektivní a subjektivní stránka trestného činu podvodu poměřována v obecné rovině stejnými hledisky. Případný podvodný úmysl musí být posuzován k okamžiku uzavírání smlouvy a poskytnutí plnění, což se v daném případě nestalo. 7. Podstatná část závazků z dodavatelsko-odběratelských vztahů vznikla na základě smluv uzavřených už po založení společnosti 4. 1. 2013, a týkala se služeb s opětujícím se plněním (dodávky energií, internetu), případně individuálních závazků, které byly ve velké míře splněny a nevypořádány zůstaly toliko některé zbytné závazky. Případný podvodný úmysl musí být posuzován k okamžiku uzavření těchto smluv a nikoli poměřován saldem nezaplacených závazků. Závěr soudů nižších stupňů o podvodném úmyslu proto nemůže obstát. Soudy nedostály své povinnosti vysvětlit ve vztahu ke každému z věřitelů, jak konkrétně byl uveden v omyl, nebo jak bylo jeho omylu využito k neoprávněnému obohacení společnosti OS. Orgány činné v trestním řízení vzaly souhrnně veškeré neuhrazené závazky společnosti, aniž by rozlišovaly jejich charakter, a zatížily je domnělým podvodným jednáním obviněného, bohužel jen mechanicky převzaly tvrzení státního zástupce v podané obžalobě. Vzhledem k charakteru jednotlivých závazků je zjevné, že podvodný úmysl u jejich prvé a druhé skupiny měl být posuzován za zcela odlišných okolností. V případě závazků z dodavatelsko-odběratelských vztahů týkajících se opakujících se plnění na základě smluv uzavřených v roce 2013 neměly soudy ke svým závěrům o podvodném úmyslu důkazní podklad. Obviněný byl kriminalizován za to, že společnost OS nebyla schopna dostát svým závazkům, a to včetně závazků vzniklých po rozhodnutí valné hromady dne 25. 11. 2015, kterým byl odvolán z funkce předsedy představenstva a neměl tedy již oprávnění za společnost jednat. V tomto ohledu dovolatel poukázal konkrétně na útoky popsané