3 Tdo 368/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 368/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 7. 2025 Spisová značka:3 Tdo 368/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.368.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Výměra trestu Dotčené předpisy:§ 228 odst. 1 tr. ř. § 42 písm. k) tr. zákoníku § 2 odst. 5 tr. ř. § 89 odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:10. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 368/2025- 399 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 7. 2025 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty, a soudců JUDr. Ondřeje Círka a Mgr. Ondřeje Vítů o dovolání, které podal obviněný A. R. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. 8 To 401/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 84/2024, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, odst. 2 věta první trestního řádu se zrušují jednak rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. 8 To 401/2024, v části, v níž zůstal nedotčen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 12 T 84/2024, ve výroku, jímž byla podle § 228 odst. 1 trestního řádu obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému R. T. na náhradě škody částku ve výši 5.860.229 Kč, a jednak jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 12 T 84/2024, v tomto výroku o náhradě škody. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265m odst. 1 trestního řádu se nově rozhoduje tak, že podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obviněný A. R. povinen zaplatit poškozenému R. T. na náhradě škody částku 3.104.492,24 Kč. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozený R. T. odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O d ů v o d n ě n í : I. 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 12 T 84/2024, byl obviněný A. R. v řízení proti uprchlému uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 13. prosince 2018 v Brně, v notářské kanceláři Mgr. Petra Šedivého, se sídlem Brno, Šumavská 519/35, jako fyzická osoba, svým jménem a dále na základě plné moci znějící na jméno jeho manželky jménem V. R. (roz. O.), kdy touto plnou mocí byl manželkou zmocněn k zastupování při všech a jakýchkoliv právních jednáních ve věci sjednání a uzavření smlouvy o úvěru s R. T., na částku ve výši 7.000.000 Kč, na straně jedné jako úvěrovaní, uzavřel a podepsal s fyzickou osobou R. T. na straně druhé jako úvěrující, za účasti osoby J. Ch. na straně třetí jako přistupitel, smlouvu o úvěru č. SU RTARVR122018, v úvěrované výši 7.000.000 Kč, se splatností do 30.11.2019, přičemž podpisem smlouvy stvrdil i existenci podmínky uzavření této úvěrové smlouvy v článku 4 pod názvem „Smluvní zajištění“, bod 4.4., kde je uvedeno, že úvěrovaní výslovně prohlašují, že nejsou v úpadku, ani jim nehrozí úpadek, že na jejich majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo rozhodnuto o úpadku, že jim není známo, že by byl podán návrh na prohlášení konkursu anebo insolvenční návrh, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by směřovaly k podání kteréhokoliv z výše uvedených návrhů a že nejsou ani jinak omezeni v možnosti nakládat volně se svým majetkem, ačkoliv v okamžiku uzavření předmětné smlouvy věděl o tom, že: na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 1. 2016, č. j. 6 C 163/2015-53, k uspokojení pohledávky oprávněné společnosti English International School Prague, s.r.o., IČ 64944000, ve výši 520.872 Kč s příslušenstvím, je ode dne 26. 4. 2016 na majetek obviněného vedeno Exekutorským úřadem Kladno, zastoupeným exekutorem JUDr. Petrem Kučerou pod č. j. 150 EX 770/16-9, exekuční řízení, přičemž o této skutečnosti byl obžalovaný vyrozuměn písemností exekutora pod názvem „Vyrozumění o zahájení exekuce“, ze dne 26. 4. 2016, včetně poučení o tom, že povinný po doručení tohoto vyrozumění nesmí nakládat se svým majetkem, které bylo obviněnému doručeno prostřednictvím České pošty s. p., vhozením do jeho poštovní schránky dne 2. 9. 2016 na adresu XY, na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 10. 2016, č. j. 15 C 254/2016-28, k uspokojení pohledávky oprávněného V. A. ve výši 663.970 Kč s příslušenstvím, je ode dne 10. 5. 2017 na majetek obžalovaného vedeno exekuční řízení Exekutorským úřadem Praha 10, zastoupený exekutorem JUDr. Igorem Ivankem pod č. j. 167 EX 1567/17, přičemž o této skutečnosti byl obžalovaný vyrozuměn písemností exekutora pod názvem „Vyrozumění o zahájení exekuce“ ze dne 10.5.2017, č. j. 167 EX 1567/17-13, včetně poučení o tom, že povinný po doručení tohoto vyrozumění nesmí nakládat se svým majetkem, kterou obžalovaný převzal dne 22. 5. 2017 a potvrdil vlastnoručním podpisem, tedy obžalovaný si v době uzavírání úvěrové smlouvy byl vědom toho, že vůči němu jsou vedena 2 exekuční řízení, avšak úvěrujícímu R. T. tuto důležitou skutečnost zamlčel, dále poškozenému R. T. zamlčel existenci svého dalšího dluhu ve výši 17.500.000 Kč vůči věřiteli P. M. z titulu smlouvy o půjčce ze dne 4. 1. 2016, který se zavázal vrátit do 31. 12. 2018, a lživě v uzavírané smlouvě prohlásil, že není nijak omezen v možnosti nakládat volně se svým majetkem, přičemž svým jednáním způsobil poškozenému R. T. škodu ve výši 7.000.000 Kč, která byla částečně – ve výši 3.895.507,76 Kč – uhrazena z výtěžku prodeje nemovitostí obžalovaného prodaných v exekučním řízení, kdy však byly z výtěžku prodeje uhrazeny přednostně časově předcházející závazky obžalovaného. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 211 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 3 (tří) let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) roků. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému R. T. částku 5.860.229 Kč. 4. Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 12 T 84/2024, podal obviněný odvolání do všech jeho výroků. Odvolání podala i státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně, a to v neprospěch obviněného do výroku o trestu. 5. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. 8 To 401/2024, a to tak, že pod bodem I. k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podle § 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině odsoudil obviněného podle § 211 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Odvolání obviněného odvolací soud pod bodem II. podle § 256 tr. ř. zamítl. II. 6. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. 8 To 401/2024 podal obviněný A. R. prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 369–372 spisu včetně příloh), v rámci něhož uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. 7. Obviněný brojil proti uložené povinnosti k náhradě škody způsobené trestným činem, resp. proti výši škody přiznané rozsudkem soudu prvního stupně. Jeho jednání mělo spočívat v tom, že mu poškozený poskytl úvěr ve výši 7.000.000 Kč za účelem nákupu bytové jednotky a tyto prostředky byly poukázány přímo na účet prodávajícího a on lživě prohlásil, že není omezen v možnosti nakládat se svým majetkem, čímž měl způsobit škodu ve výši 7.000.000 Kč. Zástava byla zřízena na nemovitost, kterou obviněný pořizoval z prostředků poskytnutých předmětným úvěrem. V rámci dokazování nebylo prokázáno, že by poškozený činil jakékoliv soukromoprávní kroky či vyzval obviněného k navýšení hodnoty zástavy ve smyslu § 1353 občanského zákoníku, ale v hlavním líčení vypověděl, že počítal s plnou úhradou své pohledávky v rámci exekučního řízení. Škoda byla částečně uhrazena ve výši 3.895.507,76 Kč z výtěžku z prodeje zastavené nemovitosti v exekučním řízení. Poškozený se bez bližšího vysvětlení připojil do trestního řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 5.860.229 Kč, kterému soud prvního stupně bez jakéhokoliv odůvodnění vyhověl a přiznal poškozenému na náhradě škody podle § 228 odst. 1 tr. ř. částku v poškozeným požadované výši. 8. Podle