3 Tdo 624/2023 — Nejvyšší soud

3 Tdo 624/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 8. 2023 Spisová značka:3 Tdo 624/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.624.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu Dotčené předpisy:§ 350 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 10. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 2852/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 624/2023-443 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2023 o dovolání, které podala obviněná E. K., roz. C., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 61 To 74/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 4 T 47/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněné E. K. odmítá. Odůvodnění: I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 4 T 47/2022, byla obviněná E. K. uznána vinnou přečinem padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu podle § 350 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že v blíže přesně nezjištěné době, nejpozději však dne 8. 9. 2021, na dosud nezjištěném místě, si opatřila padělek lékařské zprávy označené napodobeninou razítka praktické lékařky B. H., označené jako „Nález praktického lékaře“ ze dne 30. 6. 2021, který měl dokladovat její zdravotní indispozici od 20. 7. 2021, kvůli které se nedostavila na výzvu k osobní schůzce na Úřad práce, přičemž následně tento padělek v úmyslu vydávat jako pravý doručila dne 8. 9. 2021 na podatelnu Úřadu práce ČR - krajská pobočka pro Hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště XY se sídlem XY, jako omluvu své neúčasti na schůzce, kdy dané doplnila ručně vepsaným textem „Prosím o omluvení, zde je omluvenka lékařem, jak jsem avizovala“, přičemž sama ani není registrována jako pacientka H. Za to byla obviněná odsouzena podle § 350 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 4 T 47/2022, podala obviněná odvolání směřující jak do výroku o vině, tak i do výroku o trestu. Odvolání podala rovněž sestra obviněné J. C. a syn obviněné J. O. O podaných odvoláních rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 61 To 74/2023, a to tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 61 To 74/2023, podala obviněná E. K. prostřednictvím svých dvou zvolených obhájců samostatná dovolání. V rámci dovolání podaném prostřednictvím obhájce Mgr. Jana Polesného (č. l. 407-415 spisu) obviněná uplatnila dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. s tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a současně rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněná uvedla, že očekávala, že soud nalézací, případně odvolací řádně posoudí provedené důkazy a vyvodí z nich závěry o její nevině, což se však nestalo. Bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, neboť odůvodnění odvolacího soudu je z velké části pouze odkazem na odůvodnění soudu nalézacího, nedostatečné a zcela ignorující jí navržené judikáty. Právní kvalifikaci shledává vadnou, neboť nemá oporu v provedeném dokazování. Poukazuje na to, že s ohledem na skutečnost, že měla k dispozici řádnou lékařskou zprávu z magnetické rezonance, neměla jakýkoli důvod předkládat padělanou lékařskou zprávu H. Nadto byla schopna si zajistit i lékařskou zprávu L., u něhož byla na vyšetření předmětný den dopoledne několik hodin. Soud nalézací se nijak nezabýval tím, jak získala zprávu od H., její razítko, přestože není její pacientkou, jak ji měla padělat a jak byla zpráva doručena na Úřad práce, kdo ji poslal či donesl. Odvolací soud pak tyto námitky naprosto pominul. Nic nenasvědčuje tomu, že to byla dovolatelka, kdo na Úřad práce padělanou lékařskou zprávu doručil. Podle dovolatelky však použití znamená úmyslné předložení (doručení) zprávy na Úřad práce. Soud zamítl návrh na výslech J. O., který mohl objasnit skutečnosti týkající se jejích dovedností padělat lékařskou zprávu. Předmětná zpráva je toliko kopie, nikoli originál, má tedy za to, že by měl být vypracován znalecký posudek ke zjištění stáří písma a způsobu skenování. Obviněná zopakovala, že se k padělání a předložení předmětné lékařské zprávy doznal svědek I. Ť., který tak učinil bez jejího vědomí. S odkazem na k dovolání připojené vyjádření Úřadu práce uvedla, že k omluvě za zmeškanou schůzku na zprostředkování práce postačí jedno potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání. Z vyjádření se nepodává, že by snad byl rozhodný přesný čas, který by musel kolidovat s termínem schůzky. Obviněná shledává absurdním a nevhodným závěr odvolacího soudu, že pokud byla schopna podstoupit uvedeného dne lékařské vyšetření v nemocnici, mohla se rovněž dostavit na schůzku na Úřadu práce. Poukazuje na svůj neutěšený zdravotní stav v uvedené době (bolesti a únava) a rovněž má za to, že soud není oprávněn posuzovat její zdravotní stav bez dostatečných odborných informací. Závěry odvolacího soudu označuje za likvidační, neboť jí zamezí opětovný nástup do pracovního poměru. Podle dovolatelky byly v projednávané věci porušeny zásada in dubio pro reo, právo na spravedlivý proces, presumpce neviny a zákaz libovůle soudů. Rozhodnutí o její vině je založeno pouze na jediném listinném důkazu. V tomto směru odkazuje na judikát Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2929/18-1, který se takovouto situací zabýval, s tím, že soud musí vyvinout maximální úsilí, aby bylo dokazování doplněno o další důkazy. Pokud pak soudy neprovedou obhajobou navrhované důkazy, musí své jednání dostatečně zdůvodnit, což se v projednávané věci nestalo. Soudní rozhodnutí v projednávané věci byla ovlivněna libovůlí soudů v důsledku nedostatečného provedení důkazů. Je přesvědčena, že ze strany orgánů činných v trestním řízení nebyly respektovány její práva v rámci spravedlivého procesu, a to již v přípravném řízení, kdy poukazuje na dle svých slov nezákonné zatčení v bytě syna, kdy jí následně nebylo při výslechu umožněno, aby byla zastoupena advokátem, ačkoli byla nemocná. Orgány činné v trestním řízení přistupují k věci s velkou předpojatostí, právě kvůli padělané lékařské zprávě, která nese její jméno. Kvůli probíhajícímu řízení přišla o možnost být zaměstnána na dvou významných místech státní správy. Obviněná zdůrazňuje, že se cítí nevinná, přesto z opatrnosti dodává, že soudy v projednávané věci dostatečně neposoudily otázku společenské škodlivosti. Má za to, že jednání kladené jí za vinu nedosahuje ani úrovně nezbytné pro trestní odpovědnost pachatele. Odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 564/2000, I. ÚS 558/2001, IV. ÚS 469/2002. Obviněná proto navrhla, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací podle § 256k tr. ř. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 61 To 74/2020, zrušil, jakož i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 4 T 47/2022, zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci sám rozhodl a zprostil ji obžaloby. V rámci dovolání podaném prostřednictvím obhájce JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D. (č. l. 422-425 spisu) obviněná uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a to jak ve vztahu k výroku o trestu, tak k výroku o vině. Obviněná má za to, že skutek jí kladený za vinu a popsaný ve skutkové větě rozsudku naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku podle § 2 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“). Soudy nižších stupňů neaplikovaly zásadu subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Posouzení toho, zda byly dány vážné důvody ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) je na správním uvážení příslušného úřadu práce. Nelze přehlédnout, že sdělit důvody, proč se uchazeč o zaměstná