3 Tdo 931/2024 — Nejvyšší soud

3 Tdo 931/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 1. 2025 Spisová značka:3 Tdo 931/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.931.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Pokus trestného činu Provádění důkazů Vražda s rozmyslem Dotčené předpisy:§ 21 odst. 1 tr. zákoníku § 140 odst. 2 tr. zákoníku § 228 odst. 1 tr. ř. § 229 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 2. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.04.2025I.ÚS 1212/25 Kateřina Ronovská odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro nepříslušnost10. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 931/2024-1311 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 1. 2025 o dovolání, které podala obviněná L. G., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. 8 To 33/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 9/2023, takto: I. Podle § 265k odst. 1, odst. 2 věta první trestního řádu se zčásti zrušují jednak usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. 8 To 33/2024, pokud jím zůstal nedotčen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. 73 T 9/2023, ve výroku, jímž byla podle § 228 odst. 1 trestního řádu obviněné uložena povinnost, aby nahradila poškozenému A. S. na náhradě škody – ušlého zisku – částku ve výši 6.117,33 Kč, a jednak jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. 73 T 9/2023, v tomto výroku o náhradě škody. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265m odst. 2 trestního řádu, s přiměřeným použitím § 265 trestního řádu, se podle § 229 odst. 1 trestního řádu poškozený A. S. odkazuje s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. 73 T 9/2023, byla obviněná L. G. uznána vinnou pokusem zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 2 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 17. 5. 2023 přišla okolo 03:00 hodin do bytu č. XY , v přízemí bytového domu v ulici XY, XY, kde bydlel poškozený A. S. se svým mladším bratrem, matkou a jejím přítelem L. P., s vysvětlením, že chce řešit jejich vzájemný vztah, který poškozený na základě původní iniciativy obžalované dne 14. 5. 2023 ukončil, přičemž s sebou měla kuchyňský nůž zn. Wűsthof, Classic Icon, celkové délky 33,5 cm, s délkou čepele 20 cm, který vzala tajně téhož dne u známých a schovala si ho do své kabelky, načež u domovních dveří poškozeného dlouze zvonila, až byla vpuštěna do bytu L. P., odešla do pokoje poškozeného, kde se ho snažila přemluvit, aby se k ní vrátil, ale když poškozený trval na tom, že vztah již ukončili a on se k ní vracet nechce, chtěla se mu pomstít, předstírala, že chce otevřít okno, vytáhla nůž z kabelky, stoupla si vedle postele nad poškozeného, který byl v tu chvíli v polosedu na posteli, a bez varování ho opakovaně za použití střední intenzity bodla nejprve do oblasti hlavy, kdy mu způsobila řeznou ránu v levé týlní krajině délky asi 5 cm s okolním krevním výronem a drobnou řeznou ránu v levé spánkové krajině délky asi 1 cm, a dále poté, co poškozený zjistil, že má obžalovaná v ruce nůž a začal se aktivně bránit a volat o pomoc, s útokem nepřestala a se slovy „Chcípni!“ se ho opakovaně snažila dále bodat, kdy poškozenému způsobila 2 bodné rány na zevní straně pravé paže délky asi 2 a 3 cm s bodným kanálem zasahujícím do hloubky asi 3 cm, dvě drobné bodné ranky na hřbetní straně levého předloktí délky 1,5 cm s bodným kanálem zasahujícím do hloubky asi 2 cm, bodnořeznou ránu na zevní straně pravého bérce délky 4 cm a s bodným kanálem s hloubkou 3 cm, kdy v dalším útoku na poškozeného jí zabránil L. P., který do pokoje přiběhl poškozenému, který volal o pomoc, na pomoc, tento obžalovanou od poškozeného odtáhl tak, že se poškozenému podařilo z pokoje utéci, přičemž obžalovaná se stále se slovy: „Zemřeš!“ snažila za poškozeným dostat, následně se podařilo L. P. vytrhnout jí nůž z ruky, a když obžalovaná zjistila, že z pokoje do chodby bytu k poškozenému neprojde, pokusila se dostat z okna bytu ven na ulici, v čemž se jí zejména L. P. snažil zabránit, avšak toto se nepodařilo a obžalovaná vypadla z okna bytu ven na ulici, kde se však okamžitě zvedla a chtěla se dostat zpět do domu, v čemž jí zabránil mladší bratr poškozeného AAAAA (pseudonym), který na ulici čekal na příjezd Zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky, tím že vběhl zpět do domu a těsně před obžalovanou zabouchl vchodové dveře od domu, načež obžalovaná vzala kámen ležící na ulici a rozbila skleněnou výplň vstupních dveří, čímž způsobila S. V. J. XY škodu na poškození skleněné výplně dveří ve výši 5.267 Kč, kdy popsané poranění poškozeného vedlo k omezení v obvyklém způsobu života po dobu dvou až tří týdnů v podobě dodržování klidového režimu a nutnosti při chůzi používat berle, a tohoto jednání se obžalovaná dopustila, přestože byla nejméně srozuměna s tím, že může poškozenému s ohledem na charakter bodnořezného nástroje, na intenzitu a lokaci, kam byl útok veden, způsobit smrtelné poranění, kdy bodnutím do končetin by mohla vzniknout poranění velkých cév či nervových svazků, bodnutím do jiných částí těla mohla zasáhnout životně důležité orgány, k čemuž nedošlo jen díky účinné obraně poškozeného a zásahu L. P. proti velmi intenzivní snaze obžalované nadále útočit na poškozeného velkou silou za použití nože, tedy pouze vlivem okolností, které byly zcela nezávislé na vůli obžalované, přičemž v přímém důsledku popsaného jednání u poškozeného došlo vlivem stresové události po dobu několika týdnů k rozvoji znaků svědčících o reakci na silný stres, konkrétně byla ovlivněna jeho kvalita spánku, paměti, prožíval stav depersonalizace, flashbacky, kdy se v myšlenkách vracel do chvíle události, včetně prožívaného strachu o život, popisoval vyšší lekavost, obezřetnost, obavy o své nejbližší, pocity bezmoci. 2. Za to byla obviněná odsouzena podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) roků, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozenému A. S. na náhradě škody – ušlého výdělku – částku ve výši 6.117,33 Kč. 4. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla dále obviněné uložena povinnost nahradit poškozenému A. S. na náhradě nemajetkové újmy – bolestném – částku ve výši 27.278,28 Kč. 5. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený A. S. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody – ušlého výdělku – na řízení ve věcech občanskoprávních. 6. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněná povinna nahradit poškozené Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky, IČ 47114304, Vinohradská 2577/178, Vinohrady, 130 00 Praha 3, škodu ve výši 17.584 Kč. 7. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněná povinna nahradit poškozenému S. V. J. XY škodu ve výši 526,70 Kč. 8. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podala obviněná prostřednictvím svého advokáta odvolání, které směřovala jak výroku o vině, výroku o trestu a způsobu jeho výkonu, tak do výroku o uložení povinnosti nahradit poškozenému majetkovou škodu z titulu ušlého výdělku. Odvolání podalo také poškozené S. V. J. XY, a to do výroku jeho se týkajícího. 9. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. 8 To 33/2024, a to tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. II. 10. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze podala obviněná prostřednictvím svého advokáta dovolání (č. l. 1281–1287 spisu), v rámci něhož odkázala na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. s tím, že napadá výrok o vině a výrok o povinnosti nahradit poškozenému ušlý výdělek. Namítá, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy a napadené rozhodnutí proto také spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 11. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná namítá, že její jednání bylo nesprávně právně posouzeno jako pokus zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr