33 Cdo 125/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 125/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2025 Spisová značka:33 Cdo 125/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.125.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva nepojmenovaná (inominátní) Právní úkony Neplatnost právního úkonu Promlčení Zánik závazku Dovolací důvody Prodlení dlužníka Úroky z prodlení Dotčené předpisy:§ 51 obč. zák. čl. 2 odst. 4 předpisu č. 1/1993 Sb. § 101 obč. zák. § 563 obč. zák. § 241a odst. 1,3 o. s. ř. § 517 odst. 2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 12. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 376/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 125/2025-1858 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce J. H., zastoupeného Mgr. Tomášem Slabým, advokátem se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1104/13, proti žalovanému P. K., zastoupenému JUDr. Adamem Batunou, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, o 658 950,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 123 C 36/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 12. 6. 2024, č. j. 23 Co 167/2021-1801, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2024, č. j. 23 Co 167/2021-1826, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 12. 6. 2024, č. j. 23 Co 167/2021-1801, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2024, č. j. 23 Co 167/2021-1826, se ve výroku o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 796 279,88 Kč za dobu od 21. 4. 2010 do 12. 6. 2024 a úroky z prodlení z částky 658 950,90 Kč za dobu od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a v nákladových výrocích IV. a V., ruší a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Dovolání proti měnícímu výroku o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 658 950,90 Kč se dovolání odmítá. Odůvodnění: Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. 3. 2021, č. j. 123 C 36/2013-1455, žalovanému uložil zaplatit M. Š. (v řízení před soudy nižších stupňů prvnímu žalobci) 1 159 360,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 8 % od 21. 4. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, 7,50 % od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,50 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 18. 3. 2021 a za dobu od 19. 3. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok I.), žalobci 1 159 360,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 8 % od 21. 4. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, 7,50 % od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,50 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 18. 3. 2021 a za dobu od 19. 3. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok II.), M. Š. a žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení po 1 310 147,30 Kč (výroky III., IV.) a žalovanému uložil nahradit státu na nákladech řízení 171 072,50 Kč (výrok V.). Rozsudkem ze dne 12. 6. 2024, č. j. 23 Co 167/2021-1801, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2024, č. j. 23 Co 167/2021-1826, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodnutí soudu prvního stupně v části, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit M. Š. 658 950,90 Kč se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z této částky od 21. 4. 2010 zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.), M. Š. uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 1 171 860 Kč (výrok II.), změnil je tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 658 950,90 Kč s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 796 279,88 Kč za dobu od 21. 4. 2010 do 12. 6. 2024 a s úroky z prodlení z částky 658 950,90 Kč za dobu od 13. 6. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok III.), žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 872 453,90 Kč (výrok IV.) a žalovanému uložil nahradit státu na nákladech řízení 171 072,50 Kč (výrok V.). Současně připomněl, že v části, jíž byla zamítnuta žaloba M. Š. o 500 409,60 Kč s příslušenstvím a žaloba žalobce o 500 409,60 Kč s příslušenstvím, nabyl v pořadí první rozsudek ze dne 16. 6. 2022, č. j. 23 Co 167/2021-1606, právní moci (výrok VI.). Z právního úkonu – písemné dohody z 20. 4. 2010 – s přihlédnutím k dalším skutečnostem zjištěným po zhodnocení provedených důkazů odvolací soud dovodil, že se M. Š., žalobce a žalovaný (aniž by sjednali, jakým způsobem se na nákladech stavby budou podílet) dohodli, že na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY vybuduje za účelem obsluhy pozemků v jejich vlastnictví na základě objednávky M-TECH STAVEBNÍ s. r. o. zhotovitelka SOSTAF s. r. o. vodovodní přípojky a přípojky dešťové a splaškové kanalizace (dále jen „vodovodní a kanalizační přípojka“), že náklady prozatím ponesou M. Š. a žalobce a o podílu žalovaného na vzniklých nákladech stavby se dohodnou po zhotovení díla. Jakým způsobem se po zhotovení vodovodní a kanalizační přípojky vypořádají, ponechaly smluvní strany vědomě následné úmluvě. Dohoda z 20. 4. 2010 je podle odvolacího soudu platným právním úkonem – nepojmenovanou smlouvou ve smyslu § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Dohoda neodporuje obsahu nebo účelu zákona, jestliže strany rozdělení nákladů stavby vyhradily budoucímu ujednání. Podle analogie práva (§ 853 obč. zák.) založila dohoda občanskoprávní vztah, který je obsahem a účelem blízký ustanovením § 829 a § 634 odst. 1 obč. zák. Smluvní strany sdružily peněžní prostředky za účelem společného cíle, který byl naplněn, a pokud neuzavřely dohodu o výši podílu žalovaného, rozhodne o tom soud „na základě spravedlivého uvážení a zejména na základě nejvíce odpovídajících pravidel hmotného práva“. Přiměřená cena za zhotovení díla (4 393 006 Kč) by se měla rozdělit rovným dílem, tj. 50 % M. Š. a žalobce a 50 % žalovaný, ale s odkazem na § 136 občanského soudního řádu odvolací soud vypořádal vztah účastníků tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 30 % přiměřené ceny díla (658 950,90 Kč). Učinil tak proto, že vlastnicí vodovodní a kanalizační přípojky je objednatelka díla M-TECH STAVEBNÍ s. r. o., ve které má žalobce (i M. Š.) majetkový podíl, a žalovanému zůstává možnost přípojku využívat. Právo žalobce na vypořádací podíl – argumentuje odvolací soud – není promlčeno. Promlčecí doba podle § 101 obč. zák. začala běžet ode dne, kdy mohl žalobce zaplacení peněžní částky po žalovaném, který potvrdil uzavření dohody o spravedlivém vypořádání po zhotovení díla, požadovat a uplatnit právo u soudu, tedy až tehdy, kdy žalovaný dal najevo, že na nákladech stavby se nebude podílet. O výši nákladů se účastníci v dohodě z 20. 4. 2010 zavázali po zhotovení díla jednat, takže doba splnění byla dohodnuta (§ 563 obč. zák.). Podle skutkového zjištění soudu prvního stupně odmítl žalovaný uzavřít dohodu o rozdělení nákladů na stavbu, tedy podílet se na jejím financování po 20. 4. 2010; řízení bylo zahájeno 19. 4. 2013. V meritorním výroku III. napadl žalovaný rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost shle