33 Cdo 4385/2007 — Nejvyšší soud

33 Cdo 4385/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 2. 2010 Spisová značka:33 Cdo 4385/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4385.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Plná moc Smlouva mandátní Dotčené předpisy:§ 566 obch. zák. § 568 odst. 3 obch. zák. § 31 obč. zák. § 33b obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 3. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 4385/2007  ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně V. J., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) V. F. a 2) P. F., zastoupeným advokátem, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 5 C 416/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2007, č. j. 27 Co 176/2007-65, takto : I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 13. prosince 2006, č. j. 5 C 416/2006-33, určil, že žalobkyně je „vlastnicí pozemku č. 863/7 o výměře 599 m2 a pozemkové parcely č. 573 o výměře 100 m2, zapsaných na LV číslo 437 pro katastrální území a obec T. u Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P.“, a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. května 2007, č. j. 27 Co 176/2007-65, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že „se zamítá žaloba, že žalobkyně je vlastnicí pozemku č. parc. 863/7 a stavební parcely č. 573 v katastrálním území T., zapsaných na LV č. 437 u Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P.“, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Oba soudy vyšly ze zjištění, že žalobkyně, která byla vlastnicí pozemků parc. č. 863 o výměře 10.283 m2 a parc. č. 864/1 o výměře 8.927 m2, zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. 82 pro k. ú. a obec T., uzavřela dne 23. 9. 1998 s I. I., s. r. o. smlouvu označenou jako smlouva mandátní (dále jen „smlouva“). I. I., s. r. o. se zavázala zejména vytipovat vhodného zájemce o koupi, vypracovat kupní smlouvy, jako zástupce žalobkyně uzavřít s kupujícími kupní smlouvy o prodeji předmětných nemovitostí a podat návrhy na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Smlouva byla uzavřena na dobu do okamžiku, kdy bude zapsán prodej parcel nebo poslední z prodejů parcel vzniklých rozdělením původních parcel, nejdéle na dobu tří let od uzavření (článek X. smlouvy). Dodatkem ze dne 19. 9. 2001 smluvní strany změnily smlouvu v článku X. tak, že smlouva bude trvat nejdéle osmnáct měsíců od uzavření (tj. do 21. 3. 2003.). Dne 21. 6. 2002 udělila žalobkyně I. I., s. r. o. plnou moc, podle níž ji zmocnila k zastupování v právních věcech týkajících se předmětných nemovitostí v jejím vlastnictví, s tím, že zmocněnec je zejména oprávněn učinit všechny úkony vedoucí k rozdělení parcel na parcely o menší výměře, parcely celé nebo jejich části prodávat, uzavírat a podepisovat kupní smlouvy a smlouvy o úschově kupních cen vyplacených kupujícími za prodej parcel či jejich částí a k zastupování žalobkyně před státními orgány ve věcech týkajících se předmětných nemovitostí. I. I., s. r. o. uzavřela jménem žalobkyně dne 25. 3. 2003  s P. U. s. r. o. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej mimo jiné pozemku parc. č. 863/7 o výměře 709 m2 zapsaného na LV č. 82 vedeném Katastrálním úřadem P. pro k. ú. a obec T.- dále jen „pozemek“ (tento pozemek vznikl rozdělením pozemku parc. č. 863 k. ú. T. podle geometrického plánu vypracovaného Geodetickou kanceláří P.- L. O.). Ke kupní smlouvě byla připojena plná moc ze dne 21. 6. 2002. P. U., s. r. o. jako prodávající uzavřela dne 9. 7. 2003 se žalovanými jako kupujícími kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku za kupní cenu 226.880,- Kč. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ve shodě s ním dovodil, že smlouva, kterou žalobkyně uzavřela s I. I., s. r. o., je smlouvou příkazní podle § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „obč. zák.“), neboť nebyla uzavřena mezi podnikateli a aplikace obchodního zákoníku nebyla smluvními stranami dohodnuta, a že vztah založený touto smlouvou (ve znění jejího dodatku) zanikl uplynutím doby, na niž byl sjednán (tj. 21. 3. 2003). Nepřisvědčil však jeho závěru, že účinnost plné moci, kterou žalobkyně udělila I. I., s. r. o., byla omezena trváním příkazní smlouvy, takže 25. 3. 2003, kdy tato společnost jménem žalobkyně uzavřela kupní smlouvu se společností P. U., s. r. o., již nebyla oprávněna za žalobkyni jednat; kupující vlastnické právo k převáděné nemovitosti nevzniklo a žalovaní od ní nemohli vlastnické právo nabýt na základě následně uzavřené kupní smlouvy. Naopak vyslovil právní názor, že i když byla plná moc udělena v návaznosti na příkazní smlouvu, nebyla omezena na její trvání. Konstatoval, že tato smlouva upravovala vnitřní vztahy mezi příkazcem a příkazníkem, přičemž navenek se projevila ve formě plné moci, coby jednostranného prohlášení příkazce (zmocnitele) o osobě příkazníka (zmocněnce) a o rozsahu jeho oprávnění jednat s účinky pro příkazce. I když podle § 731 obč. zák. příkazní smlouva zaniká podobně jako plná moc (§ 33b obč. zák.) a obě mohou zaniknout i uplynutím doby, na kterou byly sjednány, nelze usuzovat, že plná moc zaniká se zánikem příkazní smlouvy. K zániku účinků plné moci nestačí vypovědět příkazní smlouvu, ale je potřeba vypovědět i plnou moc. V tomto ohledu odkázal na článek J. Spáčila „Poznámky k problematice zastoupení na základě plné moci“, publikovaný v časopise Právo a podnikání, ročník 1996, str. 7 až 11. I když tedy příkazní smlouva zanikla uplynutím doby, nezpůsobilo to zánik účinků plné moci, kterou žalobkyně udělila 21. 6. 2002 I. I., s. r. o., neboť z jejího obsahu nevyplynulo, že její účinnost byla  časově omezena a žalobkyně ani netvrdila, že plnou moc odvolala, popř. že její účinnost zanikla jiným ze způsobů vyjmenovaných v § 33b odst. 1 obč. zák. I. I., s. r. o. byla tudíž oprávněna dne 25. 3. 2003 uzavřít jménem žalobkyně kupní smlouvu se společností P. U., s. r. o. a žalobkyně je vázána tímto právním úkonem, na jehož základě pozbyla vlastnické právo k nemovitosti.     Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž označila dovolací důvody podle § 241 odst. 2 písm. b/ a odst. 3 o. s. ř. Odvolacímu soudu vytkla nesprávné právní posouzení věci v důsledku chybné aplikace § 262 odst. 1, § 566 a § 568 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „obch. zák.“), a § 31, § 33 a § 724 obč. zák. Namítla především, že odvolací soud na základě neúplně zjištěného obsahu smlouvy ze dne 23. 9. 1998 dovodil, že tato smlouva je smlouvou příkazní  podle § 724 obč. zák., ačkoli si smluvní strany v článku XI. smlouvy dohodly, že jejich závazkový vztah se bude řídit obchodním zákoníkem (§ 262 odst. 1 obch. zák.); proto uzavřená smlouva je smlouvou mandátní podle § 566 obch. zák. Není srozuměna ani s právním závěrem odvolacího soudu, že v posuzovaném případě účinky plné moci nezanikly se zánikem právních vztahů ze smlouvy. Odvolací soud přehlédl, že v článku IV. smlouvy výslovně zmocnila druhou smluvní stranu k uzavření kupních smluv. Smlouva tak v sobě obsahovala nejen mandát, ale i dohodu o zastoupení (dohodu o plné moci). V souladu s § 568 odst. 3 obch. zák. pak vystavila písemnou plnou moc, jelikož zařízení její záležitosti vyžadovalo uskutečnění právních úkonů jejím jménem. I nadále tvrdí, že písemná plná moc, kterou vystavila I. I., s. r. o., byla pouhým průkazem o existenci vztahu zastoupení, a nezakládala jiný právní vztah zmocnění, než mandátní smlouva. Jestliže uvedená obchodní společnost uzavřela jejím jménem kupní smlouvu čtyři dny poté, co zanikl vztah založený mandátní smlouvou a současně zanikly právní účinky plné moci, nejednalo se o překročení plné moci, nýbrž o nezmocněné jednatelství ve smyslu § 33 odst. 2 obč. zák. Zákonným důsledkem tohoto jednání bez plné moci, které neschválila,  je absolutní neplatnost kupní smlouvy ze dne 25. 3. 2003; obdobně je tomu i s kupní smlouvou ze dne 9. 7. 2003, kterou uzavřeli žalovaní s nevlastníkem. V této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1134/2000, který řešil obdobný případ; odkaz odvolacího soudu na časopisecký článek považuje za nepatřičný. Z uvedených důvodů navrhuje rozsudek odvolacího soudu zrušit a vě