33 Cdo 5248/2016 — Nejvyšší soud

33 Cdo 5248/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 10. 2018 Spisová značka:33 Cdo 5248/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.5248.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Bezdůvodné obohacení Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 457 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 458 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 1. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 5248/2016-326 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) P. M., a b) G. M., zastoupených Mgr. Martinou Nacherovou Goldovou, advokátkou se sídlem v Mnichovicích, Švermova 918, proti žalované Brother & Duck International, s. r. o. se sídlem v Praze 7, Na Výšinách 889/14, identifikační číslo 27230589, zastoupené JUDr. Josefem Vejmelkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Italská 753/27, o vrácení vzájemně poskytnutého plnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 46/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2016, č. j. 29 Co 74/2016-298, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2016, č. j. 29 Co 74/2016-298, jímž byl změněn v zamítavém výroku o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 24. 3. 2015, č. j. 10 C 46/2010-238, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 8. 2015, č. j. 10 C 46/2010-272, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 76.616 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 11. 9. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % p. a. od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % p. a. od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % p. a. od 1. 1. 2013 do 21. 4. 2016 a za dobu od 22. 4. 2016 do zaplacení pro každé další kalendářní pololetí, v němž potrvá prodlení žalované, v roční výši odpovídající součtu čísla sedm a výše dvoutýdenní repo sazby vyhlášené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni takového kalendářního pololetí, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení, se ruší a věc se vrací v tomto rozsahu Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 3. 2015, č. j. 10 C 46/2010-238, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 8. 20015, č. j. 10 C 46/2010-272, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům 19.904 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, zamítl žalobu o zaplacení částky „76.616 Kč“ s příslušenstvím oproti jejich povinnosti vrátit žalované plnění, které jim poskytla na základě zrušené objednávky B7-05-07 ze dne 3. 12. 2007 na vybudování půdního prostoru; zároveň rozhodl o nákladech řízení. Vzal za prokázané, že žalobci dne 27. 11. 2007 uzavřeli se společností (investorem) ČECHOSLAVIE , spol. s r. o. smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem měl být prodej řadového rodinného domu označeného jako v k. ú. Ú. Smluvní strany se dohodly, že parametry objektu uvedené v příloze č. 1 smlouvy lze měnit po podpisu smlouvy na základě dohody žalobců (budoucích kupujících) s realizační firmou určenou společností ČECHOSLAVIE, spol. s r. o. Dne 27. 11. 2007 zaslala žalovaná žalobcům cenovou nabídku/objednávku č. B7-05-07 označenou za „vybudování půdního prostoru - zpochůznění půdního prostoru dle návrhu projektanta se spouštěcími schody“ za částku 87.760 Kč (bez DPH). Žalobci nabídku dne 3. 12. 2007 přijali. Práce spojené s úpravou půdních prostor prováděla společnost VCES, a. s., která stavěla domy pro společnost ČECHOSLAVIA, spol. s r. o. Objednatelem tzv. klientských úprav byla žalovaná. Podle původního projektu měl být v tomto prostoru sádrokartonový podhled zavěšený do střechy. Místo toho zástupce žalované požadoval provedení povrchové úpravy spočívající v obložení z dřevěných palubek. Fakturou ze dne 26. 5. 2008 č. FVKU-20/2008, variabilní symbol 113420, žalovaná žalobcům vyúčtovala za „vybudování půdního prostoru“ (konečná cena 99.520 Kč) částku 27.389,88 Kč se zřetelem ke složené záloze ve výši 69.664 Kč. Dne 16. 6. 2008 uzavřely strany smlouvy o smlouvě budoucí kupní smlouvu, jejímž předmětem byl zkolaudovaný řadový rodinný domek postavený na pozemku parc. č. označený jako a pozemky parc. č., č. a č. vše zapsáno pro k. ú. Ú. u P. na LV u Katastrálního úřadu pro S. kraj, katastrální pracoviště P. V důsledku havárie vodovodního řádu byl dům žalobcům předán až 7. 1. 2009. V soupise vad a nedodělků, který je přílohou předávacího protokolu ze dne 7. 1. 2009, je pod bodem 16 uvedeno, že chybí plán půdy, a pod bodem 32, že se podbití prken půdního prostoru vzdouvá, kape voda ze spár stropních prken. Protože žalovaná přes výzvu učiněnou v záruční lhůtě vytčené vady neodstranila, žalobci dopisem ze dne 29. 4. 2009 navrhli zrušení objednávky č. B7-05-07 z blíže uvedených důvodů, na což žalovaná odmítla přistoupit. Z tohoto důvodu žalobci podáním ze dne 10. 6. 2009 jednostranně odstoupili od objednávky č. B7-05-07 a dne 26. 10. 2009 vyzvali žalovanou ke vrácení zaplacené částky 99.520 Kč. Výskyt a příčinu vady popsal ve svém znaleckém posudku Ing. Richard Motyčka (viz znalecký posudek č. 2805-49/2012, a doplněk znaleckého posudku č. 2805/49/D1/2014). Znalec zjistil, že dílo bylo provedeno s vadami spočívajícími v nedodržení projektové dokumentace běžných technologických postupů. Příčinou vlhkosti v půdním prostoru je tzv. tepelný most, tj. neexistence jakékoliv vrstvy tepelné izolace v rovině střešního pláště. Rozdíl teplot je tak strmý, že na ochlazovaném povrchu dochází ke kondenzaci v důsledku fyzikálních zákonů. Podle znalce není účelné provést demontáž toho, co bylo v rámci půdního prostoru již uděláno. V otázce aktivní a pasivní legitimace, vycházeje z R 12/89 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“), dospěl soud prvního stupně k závěru, že ta je dána jak na straně žalující, tak na straně žalované. Na základě zjištěného skutkového stavu věci, poměřuje skutkové okolnosti sporu ustanoveními § 652, § 653, § 654 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), soud prvního stupně uzavřel, že smlouvu o zpochůznění půdního prostoru uzavřeli účastníci řízení, přičemž za nerozhodnou považoval okolnost, že dílo prováděla firma VCES, a. s. a že se tak dělo „přes společnost ČECHOSLAVIE, spol. s r. o.“ V situaci, kdy žalobci odstoupili od „objednávky“ má žalovaná povinnost podle § 457 a § 458 obč. zák. vydat žalobcům bezdůvodné obohacení, jehož výše odpovídá 20 % z ceny díla, neboť podle znalce není účelné odstranit to, co bylo v půdním prostoru vybudováno. Městský soud v Praze k odvolání žalobců (řízení o odvolání žalované bylo usnesením ze dne 19. 11. 2015, č. j. 10 C 46/2010-286, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání) rozsudkem ze dne 21. 4. 2016, č. j. 29 Co 74/2016-298, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 76.616 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení; jinak jej potvrdil. Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podle odvolacího soudu, který poukázal na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 26 Odo 1790/2008, úpravou půdního prostoru žalobci nezískali žádný majetkový prospěch na úkor žalované, a to z důvodu jeho nevhodného způsobu provedení. Jelikož zhotovitel nese odpovědnost i za vady způsobené nevhodností pokynů objednatelů, na které objednatele neupozornil, není podle odvolacího soudu žádný důvod pro to, aby žalobci nesli náklady na – pro ně bez užitného významu, tj. zbytečně – provedenou stavební úpravu, přestože si ji u žalované objednali. II. Dovolání a vyjádření k němu Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť jeho rozhodnutí spočívá na řešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od: 1. řešení otázky rozsahu informační povinnosti zhotovitele vůči objednateli podle smlouvy o dílo a otázky odpovědnosti zhotovitele za vady díla. Při řešení těchto otázek dovolatelka s odkazem na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sp. zn. 33 Cdo 1866/2008, a ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1679/2011, prosazuje názor, že předmětem smlouvy o dílo bylo zpochůznění půdního prostoru, tedy prov