33 Odo 829/2005 — Nejvyšší soud

33 Odo 829/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2007 Spisová značka:33 Odo 829/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.829.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Odo 829/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. arch. P. K., proti žalovanému městu Ch., zastoupenému advokátem, o povinnosti předat dokumentaci a zajistit provedení stavebního oddělení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Ch.u pod sp. zn. 9 C 27/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. ledna 2005, č. j. 14 Co 606/2004-270, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 3.064,- Kč k rukám advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobce a původní žalobkyně MUDr. Z. K. se po žalovaném domáhali uložení povinností jednotlivě specifikovaných s odůvodněním, že se žalovaný zavázal v kupní smlouvě uzavřené s žalobci dne 22. 1. 1996 vyklidit níže uvedené nemovitosti, zajistit přístup k těmto nemovitostem z veřejného prostoru a jejich stavebně - technické oddělení od sousední nemovitosti. Požadavek na vydání dokumentace k domu dovozovali z § 103 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v tehdy platném znění. Žalovaný povinnosti vyplývající z kupní smlouvy nesplnil. Okresní soud v Ch.u rozsudkem ze dne 15. září 2004, č. j. 9 C 27/98-216, žalobu v části, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost předat žalobcům dokumentaci skutečného provedení stavby, která je ve výroku rozsudku blíže specifikována, zamítl (výrok I.), dále zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zajistit provedení stavebního (fyzického) oddělení domu č. p. 2299 postaveného na pozemku st. p. č. 273/1 nacházejícího se v katastrálním území Ch., zapsaného na listu vlastnictví č. 4705 (dále jen „předmětný dům“, popř. „dům“), od sousedního domu č. p. 69 postaveného na pozemku st. p. č. 273/2, a to v části druhého podzemního podlaží domu č. p. 2299 na hranici pozemku st. p. č. 273/1 sousedícím v hranicích pozemku st. p. č. 273/2 způsobem konkrétně popsaným ve výroku rozsudku (výrok II.), řízení v části, jíž se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zajistit přístup žalobců z veřejného prostoru v části stávajícího vstupu z jihozápadní strany do prvého podzemního podlaží předmětného domu, zastavil (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Soud prvního stupně tak rozhodl poté, co jeho předchozí částečné rozsudky ze dne 24. 6. 2003, č. j. 9 C 27/98-106, jímž byla zamítnuta žaloba v části požadující předání dokumentace skutečného provedení stavby, ze dne 20. 8. 2003, č. j. 9 C 27/98-113, jímž byla zamítnuta žaloba v části požadující zajištění provedení stavebního oddělení domu, a ze dne 22. 10. 2003, č. j. 9 C 27/98-145, jímž byla zamítnuta žaloba o předání dokumentace, o provedení stavebního oddělení domu a o zajištění přístupu z veřejného prostranství, byly rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 4. 2004, č. j. 14 Co 54/2004-189, ve vztahu k žalobkyni potvrzeny a ve vztahu k žalobci zrušeny (včetně výroku o nákladech řízení) a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 16. 9. 2003, č. j. 9 C 27/98-116, soud prvního stupně zastavil řízení o vyklizení pozemku st. p. č. 273/1 spolu s předmětným domem na něm postaveným a pozemku sp. p. č. 16/12, nacházejících se v katastrálním území Ch. K odvolání všech účastníků řízení odvolací soud rozsudkem ze dne 25. ledna 2005, č. j. 14 Co 606/2004-270, rozsudek soudu prvního stupně ze dne 15. září 2004, č. j. 9 C 27/98-216, ve výrocích I. a II. potvrdil, ve výroku IV. jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (ve výroku III. nebyl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním napaden). Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že žalovaný jako prodávající uzavřel se žalobcem jako kupujícím dne 22. 1. 1996 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k domu č. p. 2299, stavebnímu pozemku č. 273/1 a pozemku parc. č. 16/2, zapsaným pro katastrální území a obec Ch. (dále opět jen „předmětný dům“ či „dům“ a „nemovitost“), za kupní cenu 666.500,- Kč. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 26. 1. 1996. Předmětný dům byl původně součástí domu č. p. 69 a jako samostatný objekt vznikl oddělením od domu čp. 69 v části prvního podzemního, prvního nadzemního a druhého nadzemního podlaží. Do části označované žalobcem jako druhé podzemní podlaží není z předmětného domu přístup, je přístupné pouze z domu č. p. 69, jehož obyvatelé je užívají. Je součástí domu čp. 69 a zasahuje pod dům žalobce. Převáděné nemovitosti byly v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy specifikovány ve znaleckém posudku vypracovaném dne 9. 5. 1995 soudním znalcem z oboru ekonomika - odvětví ceny a odhady nemovitostí Ing. J. Ch., který dům popsal jako přízemní objekt bez podkroví, tedy objekt s jedním podzemním podlažím a jedním nadzemním podlažím. Soudní znalec L. K. ve znaleckém posudku vypracovaném dne 6. 9. 1992 poznamenal, že v případě samostatného převodu předmětného domu (označeného jako č. p. 70a) je nutno zřídit věcné břemeno, neboť suterén domu č. p. 69 o výměře 22,11 m2 podlahové plochy zasahuje pod objekt č. p. 70a. Ani v jednom z těchto posudků nebylo druhé podzemní podlaží součástí ocenění. V článku V. odst. 1 smlouvy žalovaný prohlásil, že na převáděných nemovitostech neváznou žádné dluhy ani jiné právní závady. O existenci druhého podzemního podlaží se žalobce dozvěděl až po uzavření kupní smlouvy v souvislosti s uvažovaným pronájmem nemovitostí a dopisem ze dne 27. 7. 1996 vyzval žalovaného, aby dům stavebně oddělil. O totéž žádal v dopisech ze dne 30. 10. 1996, 24. 3. 1997 a 24. 6. 1998. K tomu však nedošlo. Manželé H., kteří kupní smlouvou uzavřenou se žalovaným dne 24. 1. 1993 nabyli do svého vlastnictví mimo jiné dům č. p. 69 (včetně suterénu o výměře 22,11 m2 podlahové plochy zasahující pod dům žalobce) na stavební parcele č. 273/2, jenž sousedí s domem žalobce, vznesli v řízení o vydání stavebního povolení k oddělení druhého podzemního podlaží námitky. Žalovaný předal kupní smlouvou převedené nemovitosti žalobci dne 20. 8. 2003, kdy mu odevzdal klíče. Rozhodnutí o přidělení čísla popisného k předmětnému domu, stavebně - správní dokumentaci vedenou společně k domům č. p. 65, 66, 67, 68, 69 70 a 70a, jež obsahuje půdorys druhého a prvního podzemního podlaží, půdorys prvního nadzemního podlaží, půdorys podkroví, příčné a podélné řezy, pohledy, celkovou situaci a průvodní a technickou zprávu k předmětnému domu, má ve svém držení Městský úřad v Ch. - stavební úřad. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že pro žalovaného jako původního vlastníka nemovitosti vyplývá povinnost odevzdat dokumentaci skutečného provedení stavby žalobci jako novému vlastníku nemovitosti z § 103 stavebního zákona, který tuto povinnost obecně stanoví. Protože vztah mezi účastníky je vztahem občanskoprávním, je dána pravomoc soudu v této věci rozhodovat. Jelikož však žalovaný popíral, že má požadovanou dokumentaci v držení, a žalobce (přes poučení podle § 118a o. s. ř.) tuto skutečnost neprokázal a ani neoznačil důkazy k jejímu prokázání, nebylo možno žalobě v této části vyhovět. Soud prvního stupně současně konstatoval, že postavení žalovaného jako vlastníka nemovitosti je nutno odlišovat od postavení stavebního úřadu, který je v rámci přenesené pravomoci orgánem státní správy. Oprávněným neshledal ani požadavek žalobce na stavební oddělení předmětného domu od sousedního domu č. p. 69 v části druhého podzemního podlaží, který uplatnil v rámci práva z odpovědnosti za vady. Uzavřel, že žalobce nenabyl druhé podzemní podlaží na základě kupní smlouvy do svého vlastnictví, jelikož nebylo předmětem převodu a je součástí sousedního domu č. p. 69 ve smyslu § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „obč. zák.“). Okolnost, že tato část sousední nemovitosti zasahuje pod dům ve vlastnictví žalobce, posoudil jako právní vadu věci, na kterou žalovaný žalobce neupozornil, ač o ní v době uzavírání kupní smlouvy musel vědět. Žalobci tak vzniklo na základě včasného vytčení této vady (§ 599 obč. zák.) právo z odpovědnosti za vady ve smyslu § 597 obč. zák. na přiměřenou slevu z kupní ceny odpovídaj