4 Tdo 199/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 199/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 4. 2025 Spisová značka:4 Tdo 199/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.199.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vzpoura vězňů Spolupachatelství Dotčené předpisy:§ 344 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku § 228 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:23. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 199/2025-919 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. T. O., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Horní Slavkov a 2. J. L., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Valdice, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. 4 To 40/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 2 T 92/2021, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. 2 T 92/2021 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) byli obvinění T. O. (dále jen „obviněný O.“, popř. „dovolatel O.“), a J. L. (dále jen „obviněný L.“, popř. „dovolatel L.“), uznáni vinnými, a to obviněný O. zločinem vzpoury vězňů podle § 344 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a obviněný L. přečinem vzpoury vězňů podle § 344 odst. 1 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se obvinění trestné činnosti dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „obžalovaný T. O. dne 30. 10. 2020 v době okolo 18:00 hodin v XY, čp. XY, v areálu Věznice XY, pod záminkou obavy z nákazy koronavirem, odmítl odejít převzít stravu do vězeňské jídelny, kdy k tomuto nabádal i ostatní vězně tím, že je řídil a udílel jim pokyny co mají dělat, a tito pak společně s ním odmítli odejít do vězeňské jídelny a takto učinil i přes výslovný rozkaz pracovníka vězeňské služby, přičemž následně v kulturní místnosti ubytovny č. 5/1 povzbuzoval ostatní odsouzené k neposlušnosti tím, že jim říkal „ať to tu zapálí, nechají to tak“, organizoval jejich činnost k projevům nekázně a k protiprávnímu jednání ve věznici, na základě čehož došlo k nevoli a neuposlechnutí rozkazů ostatními odsouzenými, kdy tímto porušil základní povinnosti plynoucí mu ze zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se kterými byl obžalovaný seznámen dne15. 5. 2018, při nástupu do výkonu trestu ve Věznici XY, čímž způsobil poškozené Vězeňské službě České republiky, se sídlem Praha 4, Nusle, Soudní 1672/1a, celkovou škodu vzniklou v souvislosti s vynaloženými náklady na platy příslušníků Vězeňské služby a služebních dopravních prostředků ve výši nejméně 427 784 Kč a poškozenému Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Ústí nad Labem-město, Ústí nad Labem-centrum, Lidické náměstí 899/9, celkovou škodu vzniklou v souvislosti s vynaloženými náklady příslušníků Policie České republiky a služebních dopravních prostředků v celkové výši nejméně 576, 42 Kč, obžalovaný J. L. dne 31. 10. 2020 v době okolo 18:30 hodin v XY, č.p. XY v areálu Věznice XY, v prostoru ubytovny č. 5, po příchodu pracovníků vězeňské služby v návaznosti na aktivaci tísňového přivolávače, na tyto vulgárně křičel „vy zmrdi na nás budete brát teleskopy“, společně s dalšími neuposlechl rozkaz příslušníků vězeňské služby k návratu do pokojů, kdy následně, aby svůj projev nevole umocnil, rozběhl se směrem k pracovníkům vězeňské služby a běh zakončil kopnutím do katru, přičemž svým křikem a celkovým vystupováním strhnul ostatní vězně k projevům nekázně a protiprávnímu jednání, kdy tímto porušil základní povinnosti plynoucí mu ze zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se kterými byl obžalovaný seznámen dne 21. 7. 2020, při nástupu do výkonu trestu ve Věznici Praha - XY, čímž způsobil poškozené Vězeňské službě České republiky, se sídlem Praha 4, Nusle , Soudní 1672/1a, celkovou škodu vzniklou v souvislosti s vynaloženými náklady na platy příslušníků Vězeňské služby a služebních dopravních prostředků ve výši nejméně 801 867 Kč a poškozenému Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Ústí nad Labem-město, Ústí nad Labem-centrum, Lidické náměstí 899/9, celkovou škodu vzniklou v souvislosti s vynaloženým náklady příslušníků Policie ČR a služebních dopravních prostředků v celkové výši nejméně 3 918,19 Kč“. 2. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněnému O. podle § 344 odst. 2 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2024), za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 4,5 (čtyři a půl) roku. Pro výkon tohoto trestu nalézací soud obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále ohledně tohoto obviněného podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 11. 2021, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 8. 2022, č. j. 7 T 55/2021-239, a ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2022, č. j. 4 To 298/2022-253, které nabylo právní moci téhož dne, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. dále nalézací soud uložil obviněnému O. povinnost uhradit poškozeným, a to Vězeňské službě České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, škodu ve výši 427 784 Kč, a Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, IČ 75151537, se sídlem Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem, škodu ve výši 576, 42 Kč. 4. Obviněnému L. pak soud prvního stupně podle § 344 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. Pro výkon tohoto trestu obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. 5. Dále uložil obviněnému L. podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinnost uhradit poškozeným, a to Vězeňské službě České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, škodu ve výši 801 867 Kč, a Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, IČ 75151537, se sídlem Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem, škodu ve výši 3 918, 19 Kč. 6. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. pak nalézací soud poškozené Vězeňskou službu České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, a Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, IČ 75151537, se sídlem Lidické náměstí 899/9, 401 79 Ústí nad Labem, odkázal se zbytky jejich nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 7. Proti rozsudku nalézacího soudu ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. 2 T 92/2021, podali oba obvinění prostřednictvím svých obhájců odvolání, kterými rozsudek napadli jak ve výroku o jejich vině, tak ve výrocích o trestu a náhradě škody. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud, popř. soud druhého stupně“) rozsudkem ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. 4 To 40/2024, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného O. a ohledně obviněného L. z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. b), f) tr. ř. v celém rozsahu. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl nově ve věci sám a to tak, že obviněného O. uznal vinným zločinem vzpoury vězňů podle § 344 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a obviněného L. přečinem vzpoury vězňů podle § 344 odst. 1 tr. zákoníku. Předmětných trestných činů se podle tohoto soudu obvinění dopustili tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „obžalovaný T. O. dne 30. 10. 2020 v době kolem 18:00 hodin, v areálu Věznice MS ČR v XY na seřadišti před ubytovnou č. 5/1, při zneužití svého postavení a autority mezi ostatními vězni a jejich respektu k jeho osobě, poté, co zburcoval a přesvědčil ostatní vězně k odmítnutí odchodu do vězeňské jídelny k převzetí stravy a k jejich návratu zpět na ubytovnu, následně v kulturní místnosti ubytovny, kam ostatní vězně svolal, v takovém jednání pokračoval tak, že mimo jiné slovy „…musí být bordel, ať to tam hoří…, zapalme to tady, nenechme to tak...“ vyprovokoval ostatní vězně k nepokojům, projevům nekázně a protiprávnímu jednání spočívajících ve vulgárním pokřikování a plivání z oken ubytovny na příslušníky vězeňské služby, v ničení majetku věznice, rozbíjení oken, tlučení stoličkami do okenních mříží, vyhazování zapáleného papíru a roztrhaných matrací z oken ubytovny, k čemuž je vybízel, vězni pak nereagovali na jakékoli výzvy příslušníků vězeňské služby k uklidnění situace a hromadně neuposlechli jejich rozkazů, v důsledku čehož ředitel věznice rozhodl o vyhlášení Plánu vyrozumění a svozu, čímž obžalovaný poruši