4 Tdo 351/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 351/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 5. 2025 Spisová značka:4 Tdo 351/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.351.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Týrání osoby žijící ve společném obydlí Znalecký posudek Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 199 odst. 1 tr. zákoníku § 337 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:23. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 351/2025-975 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2025 o dovolání, které podala obviněná E. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 7 To 281/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 2 T 92/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné E. S. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem soudu prvního stupně byla obviněná E. S. uznána vinnou ve vícečinném souběhu přečinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku. Za tyto přečiny byla podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody na jeden a půl roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1, 3 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dva a půl roku a nad obviněnou byl vysloven dohled. Podle § 48 odst. 4 písm. f) tr. zákoníku byla obviněné uložena povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do práv a právem chráněných zájmů poškozené J. S. 2. Přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku se podle zestručněných skutkových zjištění soudu prvního stupně popsaných ve výroku o vině pod bodem 1 a podrobněji rozebraných v odůvodnění rozsudku obviněná dopustila tím, že od blíže nezjištěné doby první poloviny roku 2021 do 16. 11. 2021 v rodinném domě na adrese XY, XY, stupňujícími se útoky zle nakládala po stránce psychické a fyzické se svojí matkou J. S., se kterou sdílela společnou domácnost. Téměř každý den ji slovně napadala, křičela na ni i několik minut vkuse, velmi vulgárně ji urážela a ponižovala, a své verbální útoky někdy doprovázela drobnými fyzickými ataky a rozbíjením nebo poškozováním věcí v domě. Poškozené kontrolovala telefonickou komunikaci, v mobilním telefonu jí vymazala veškeré kontakty, cíleně narušovala její vztahy s dalšími dcerami, vyhrožovala, že zničí život jí i osobám které jsou jí blízké. Popsané jednání obviněné vedlo u J. S. k oslabení jejích psychických zdrojů a sebevědomí a k podstatnému nárůstu stresu, obav z nevyzpytatelného jednání obviněné a strachu. Poškozená se před obviněnou na noc zamykala v pokoji, schovávala před ní kuchyňské nože a když slyšela obviněnou scházet ze schodů, pociťovala fyzickou nevolnost. Díky svému osobnostnímu nastavení byla poškozená schopna agresivní projevy své dcery lépe tolerovat a snášet, takže následky na její psychice nebyly tak vážné, aby se u ní rozvinul syndrom týrané osoby. 3. Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku pod bodem 2 výroku o vině, obviněná spáchala tím, že v době od 10. 1. do 26. 1. 2022 z nezjištěného místa každý den opakovaně telefonicky kontaktovala svoji matku J. S., vulgárně jí nadávala a přesvědčovala ji, aby zařídila zrušení jejího vykázání ze společného bydliště, přestože jí byla předběžným opatřením civilního soudu, které nabylo právní moci 23. 12. 2021 a trvalo do 25. 5. 2022, uložena povinnost zdržet se setkávání se svou matkou, jejího sledování, obtěžování i jejího kontaktování, a to jakýmkoliv způsobem, povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí i jeho bezprostředního okolí a povinnost zdržet se přibližování k poškozené na vzdálenost 100 metrů. 4. Rozsudek soudu prvního stupně napadly odvoláním státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Vyškově a obviněná. Prvně jmenovaná brojila v neprospěch obviněné proti výroku o vině pod bodem 1 a proti trestu, obviněná shledávala vadnými všechny výrok odsuzujícího rozsudku. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 7 To 281/2024, obě odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. Pro úplnost je namístě uvést, že se jednalo o druhé meritorní rozhodnutí odvolacího soudu v této věci, protože usnesením ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. 7 To 273/2023, zrušil první odsuzující rozsudek ze dne 18. 7. 2023, sp. zn. 2 T 92/2022, a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s pokynem, aby doplnil dokazování přehráním zvukového záznamu pořízeného obviněnou dne 14. 1. 2022, který obviněná odvolacímu soudu předložila na podporu svého odvolání, a aby k tomuto důkazu znovu vyslechl poškozenou za přítomnosti znalce, který zpracoval znalecký posudek na její duševní stav. II. Dovolání obviněné 5. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala obviněná E. S. prostřednictvím obhájce Mgr. Daniela Gerly v zákonné lhůtě dovolání, které opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. 6. Konkrétní námitky, které jsou v dovolání formulovány velmi chaoticky, několikrát se v nezměněné podobě opakují a některé z nich jsou poměrně nejasné, co do svého obsahu, lze shrnout následovně. 7. Obviněná s odkazem na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítá, že soud prvního stupně bránil opětovnému výslechu poškozené k rozporům v dokazování, zejména k audionahrávce ze dne 1. 12. 2022, která byla provedena jako důkaz soudem prvního stupně v hlavním líčení dne 8. 8. 2024. Brojí i proti tomu, že soud prvního stupně neprovedl obhajobou navrhované výslechy svědků R. H., M. P. a V. H. Odvolacímu soudu obviněná vytýká, že pominul důkaz ručně psaným dopisem datovaným dnem 5. 11. 2024, který tomuto soudu zaslala poškozená před jeho druhým rozhodnutím ve věci a ze kterého vyplývá, že obviněnou nechala vykázat ze společné domácnosti, protože chtěla, ať se osamostatní, nikoli z toho důvodu, že by se jí obávala nebo její chování vnímala jako těžké příkoří. 8. Pod stejný dovolací důvod obviněná podřadila i námitku nedbalých znaleckých posudků zpracovaných psychiatrem MUDr. Petrem Nedomou a klinickým psychologem Mgr. Michalem Perničkou, Ph.D. Poukázala na to, že znalci s obviněnou hovořili jen v řádu desítek minut, že vycházeli primárně z podkladů, které jim dodala policie, a že nezohlednili její dlouhodobé užívání léku Curacné 20mg, který jí byl předepsán proti akné a který může způsobit těžké deprese a má i celou řadu dalších závažných vedlejších účinků, a ani to, že obviněná se aktuálně nachází v ženském přechodu a bere silnou antikoncepci a antidepresiva, konkrétně lék Trittico, přestože i tato medikace mohla mít vliv na její chování vůči poškozené, neboť ovlivňuje náladu a agresivitu člověka. Ve vztahu k uvedené medikaci soudu prvního stupně vytkla i to, že nedůvodně zamítl revizní znalecký posudek na vliv těchto látek na její psychiku. 9. Obviněná vyjádřila nesouhlas se skutkovými závěry soudů nižších stupňů a konstatovala, že stojí na rozporuplných verzích poškozené. Reálně šlo mezi ní a poškozenou o vyhrocený vztah dvou rovnocenných osob, který nevykazoval známky tzv. mocenské asymetrie (k tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 5 AS 84/2008). Občas se s poškozenou vzájemně verbálně napadaly a uchylovaly se přitom k vulgaritám. Ze strany poškozené docházelo i k cíleným schválnostem, které ale orgány činné v trestním řízení odmítaly prošetřit. 10. Obviněná podrobně rozebrala audionahrávku ze dne 1. 12. 2022, která podle ní prokazuje, že poškozená byla motivována ke zkreslené výpovědi snahou urovnat vztahy mezi svými dcerami na úkor obviněné. Zároveň v ní poškozená narozdíl od předchozích tří výpovědí konstatovala, že nebylo jejím záměrem, aby obviněná byla projednávaná v trestním řízení, že tak daleko zajít nechtěla. 11. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná v rozsáhlé části dovolání popsala komplikované rodinné vztahy, plné vzájemných protivenství a naschválů nejen mezi ní a poškozenou, ale také mezi ní a jejími sestrami, které matku vůči ní negativně ovlivňovaly. Připustila, že v jejich rámci docházelo k občasnému verbálnímu napadání a vulgaritám, ale šlo o oboustranné chování. Jednání obviněné vůči poškozené rozhodně postrádalo vyšší stupeň hrubosti a bezcitnosti, jakož i určitou míru trvalosti, která je vyžadována pro naplnění skutkové podstaty přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 tr. zákoníku, a nedosahoval