4 Tdo 364/2022 — Nejvyšší soud

4 Tdo 364/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 5. 2022 Spisová značka:4 Tdo 364/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:4.TDO.364.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Doprava In dubio pro reo Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek Subjektivní stránka Úmysl Znalec Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 346 odst. 1 tr. zákoníku § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. § 15 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku § 109 tr. ř. § 211 odst. 5 tr. ř. § 2 odst. 2, 5 tr. ř. § 13 odst. 2, 3, 4, 5, 6 předpisu č. 37/1967 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 364/2022-283 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 5. 2022 o dovolání obviněného P. V., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 11. 2021, sp. zn. 9 To 247/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 2 T 53/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 2 T 53/2020, byl obviněný P. V. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: jako znalec v oboru doprava, odvětví silniční doprava, jmenovaný rozhodnutím předsedy Krajského soudu v Brně̌ ze dne 20.2.1991, č. j. 670/91, vypracoval dne 15.6.2018 pro zadavatelku L. K., nar. XY do probíhajícího řízení před Okresním soudem v Benešově, sp. z. 10 T 42/2018 pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 trestního zákoníku znalecký posudek poř. č. 253-38/18, který byl v písemné podobě dne 21.6.2018 předložen obhájcem obviněné L. K. u hlavního lícení, když tento posudek obsahoval nepravdivé a matoucí závěry, které měly přesvědčit soud o tom, že projednávanou dopravní nehodu, ke které došlo dne 16.12.2017 v 15.20 hodin na křižovatce silnice I/3 s místní komunikací u obce XY, zavinil poškozený T. D., nar. XY, když především znalec vědomě nesprávně vyhodnotil střetové konfigurace vozidel zn. Škoda Fabia, r.z. XY, které řídila L. K. a VW Passat, r.z. XY, které řídil T. D., tedy místo střetu střetové polohy, střetové rychlosti a směr pohybu vozidla VW Passat, kdy zcela ignoroval stopy, které byly policejním orgánem zjištěny při o hledání místa dopravní nehody, byly zadokumentovány a byly znalci k dispozici, stanovil rychlost vozidla VW Passat, aniž by provedl analýzu rychlosti tohoto vozidla, stejně jako neprovedl analýzu střetu vozidel a své závěry, jako např. reakci řidiče vozu VW Passat před střetem, vedl tak, aby pomocí tohoto posudku byla obhajobě poskytnuta možnost podpořit tvrzení L. K., že na projednávané nehodě nenese zavinění. 2. Za uvedený přečin uložil Okresní soud v Třebíči obviněnému podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 80 (osmdesáti) denních sazeb po 1 000 Kč (tisíc korun českých), tedy celkem ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých). Dále obviněnému uložil podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, strojírenství všeobecně se specializací opravárenství a technický stav motorových vozidel, doprava silniční městská se specializací pro technické posudky o příčinách dopravních nehod v trvání 2 (dvou) let. 3. Proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 2 T 53/2020, podal obviněný odvolání směřující do výroků o vině a trestu. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 11. 2021, sp. zn. 9 To 247/2021, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 11. 2021, sp. zn. 9 To 247/2021, podal obviněný prostřednictvím obhájkyně dovolání do všech výroků z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení. Současně dovolatel učinil návrh, aby byla odložena vykonatelnost pravomocného rozhodnutí o vině a trestu. Návrh odůvodnil tím, že uložený trest zákazu činnosti mu způsobil závažnou újmu a je pro něho likvidační, když má nastavené měsíční výdaje na 80 000 Kč, které před tím vydělával, než mu byl uložen zákaz činnosti. 5. Následně dovolatel explicitně zrekapituloval zjištěný skutkový stav soudem prvního stupně, který dospěl k závěru, že při technickém posouzení dopravní nehody jako znalec podal hrubě zkreslený znalecký posudek. Dovolatel obecně připouští, že v roce 2018, kdy posudek zpracoval, byl znalcem. Nicméně má za to, že soudy neodůvodnily, že byl naplněn znak „podal“ a žádná skutková zjištění toto právně neodůvodňují. V tomto spatřuje závažné pochybení při právní posouzení skutku, přestože v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Td 11/2020 bylo vysloveno, že posudek je již podán zpracováním a jeho předání advokátovi. Dovolatel zastává názor, že zákonodárce chtěl pojmout „podal“ mnohem šířeji a hlouběji. Poukazuje na zásadu ústnosti s odkazem na § 2 tr. ř. a čl. 96 odst. 2 Ústavy, když znalecký posudek by měl být přednesen, a tím teprve znalec stvrzuje svůj posudek. Dovolatel akcentuje, že jako znalec nebyl k hlavnímu líčení předvolán a nebyl poučen orgány činnými v trestním řízení, vyzván k vysvětlení a strany neměly možnost mu klást otázky. Obviněný má za to, že znalecký posudek nepodal ve smyslu trestního řadu a že soud naplnění znaku „podal“ nezjišťoval a že jeho naplnění chybně právně posoudil. 6. Poté dovolatel shrnuje provedené důkazy a na základě nich předestírá svůj názor, že podle subjektivních důkazů – výpovědí účastníků nehody u každé z posádek – byl evidentní rozdíl určení místa střetu (rozdíl cca 3,6-5,4 m), čímž vznikly dvě vyšetřovací verze, které si byly postaveny naroveň. Namítá, že Policie ČR neohledala levý jízdní pruh, ani odbočovací pruh, nehledala střepy ani v odbočovacím pruhu, nezakreslila žádné stopy po brždění, žádné stopy po rotaci vozidla, nehledala střepy. Obviněný rozporuje postup Policie ČR, která k vyhodnocení příčiny dopravní nehody nerealizovala ani vyšetřovací pokus, který byl s ohledem na složitost křižovatky a nebezpečnosti dopravní situace a velké rozdíly ve výpovědích posádek vozidel, velmi nutný. Policie ČR si tak nesplnila povinnosti, jednoznačně jí dané trestním řádem a zamítla návrh na vypracování znaleckého posudku. Dovolatel poukazuje na úkony, které v rámci vypracování znaleckého posudku provedl a jak následně během zpracování posudku postupoval a klade si otázky ohledně relevantnosti závěrů znaleckého posudku vypracovaného Univerzitou. Následně rozporuje závěry Univerzity, když poukazuje na to, že popis průběhu dopravní nehody Univerzitou je chybný a své námitky uzavírá tím, že jediná technicky přijatelná je výpověď posádky vozidla Fabia, tedy svědkyně K. Poukazuje i na to, že i Univerzita v posudku připustila, že poškozený řidič jel v levém pruhu. Současně připojuje plánek dopravní nehody, který zpracoval při vlastním ohledání, který dokladuje i složitost dopravní situace. Klade si otázku, „zda se někdo zamyslel nad tím, zda zdravý, svéprávný řidič, který potřebuje odbočit na křižovatce vlevo z vedlejší silnice, za plného provozu, vjede do takové křižovatky bez rozhlédnutí?“ 7. Současně uvádí, že jde o to, zda byl naplněn znak skutkové podstaty spočívající v naplnění pojmu „hrubě zkreslený posudek. Zdůrazňuje, že měl jiný odborný názor na nehodu než soudy a Univerzita. Pro naplnění znaku skutkové podstaty „hrubě zkreslený“ posudek, nestačí, aby u znalce došlo jen například k omylu, diskrepanci ve výpočtech, omylu ve znaleckém uvažování. Zdůrazňuje, že jako jediný zapsal a změřil výhledové poměry na 107 m, jako jediný křižovatku projel a popsal a osvětlil tak nebezpečnou dopravní situaci. Právní posouzení skutku skutkové podstaty stran znaku „hrubě zkreslený znalecký posudek“ považuje ze strany soudů za nedostatečné a chybně právně posouzené. Obviněný dále rozporuje naplnění subjektivní stránky, když podle něho chybí zjištění, že konal úmyslně. Popírá, že by měl úmysl zpracovat hrubě zkreslený znalecký posudek. Poukazuje rovněž na skutečnost, že svědkyně K. též vypověděla, že ho neznala, nemá k němu žádný vztah a posudek nezad