4 Tdo 613/2018 – Nejvyšší soud

4 Tdo 613/2018-33 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 6. 2018 o dovolání obviněného P. H., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 7 To 133/2017, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec pod sp. zn. 53 T 3/2017, takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ruší rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 7 To 133/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Vrchnímu soudu v Praze, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný P. H., nebere do vazby. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 11. 2017, sp. zn. 53 T 3/2017, byl obviněný P. H. (dále jen obviněný, popř. dovolatel), uznán vinným zločinem šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku (bod 1), zločinem šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku (bod 2) a zločinem šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, 2 písm. g) tr. zákoníku (bod 3). Uvedených trestných činů se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil tím, že: ačkoliv byl chronickým nositelem hepatitidy typu B, tedy nakažlivé lidské nemoci uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb., a byl poučen o své nemoci a o povinnostech podle § 53 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, tj. podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením, nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožoval zdraví jiných fyzických osob, o nutných hygienických epidemiologických a režimových opatřeních k zabránění dalšího šíření nákazy, mezi které patří mj. pohlavní styk s ochranou, 1. v přesněji nezjištěném období nejméně od února 2012 do 25. 4. 2012 ve svém bytě v O. ulici v L. a na jiných místech L. uskutečnil přesněji nezjištěný počet, nejméně v řádu desítek, nechráněných pohlavních styků, se svojí tehdejší družkou poškozenou M. M., aniž by ji informoval o své nemoci, při kterých poškozenou infikoval hepatitidou typu B, tedy vážným onemocněním, které jí bylo diagnostikováno dne 25. 4. 2012 a v jehož důsledku musela být poškozená ve dnech 25. 4. 2012 až 2. 5. 2012 hospitalizována na infekčním oddělení Krajské nemocnice v Liberci a následně byla omezena v běžném způsobu života do července 2012 jaterní dietou, zákazem konzumace alkoholu, omezením fyzické zátěže a nutností používat bariérovou ochranu při pohlavním styku, přičemž v průběhu léčení onemocnění také trpěla po dobu 4 týdnů nechutenstvím k jídlu, nevolností, po dobu 4-6 týdnů zvýšenou teplotou, únavou a pocitem nemoci a v důsledku průběhu nemoci u ní došlo k úbytku váhy o 4 kg a byla prohlášena vyléčenou od června 2014, 2. v přesněji nezjištěném období od léta 2013 do počátku listopadu 2013 v bytě poškozené v S. ulici v L. uskutečnil nejméně v deseti případech nechráněný pohlavní styk s poškozenou L. Č., při kterých poškozenou infikoval hepatitidou typu B, tedy vážným onemocněním, v jehož důsledku musela být poškozená ve dnech 16. 11. 2013 až 3. 12. 2013 hospitalizována na infekčním oddělení Krajské nemocnice v Liberci a následně byla omezena v běžném způsobu života do února 2014 jaterní dietou, zákazem konzumace alkoholu, omezením fyzické zátěže a nutností používat bariérovou ochranu při pohlavním styku, přičemž v průběhu léčení onemocnění trpěla po dobu 4 týdnů nechutenstvím k jídlu, nadýmáním, tlaky v břiše, zežloutnutím kůže a bělma, zvýšenou teplotou po dobu 2 týdnů a bolestí svalů a kloubů, bolestí hlavy, únavou a pocitem nemoci po dobu nejméně 4 týdnů a byla prohlášena za vyléčenou od října 2014, 3. v přesněji nezjištěném období přibližně od 12. 4. 2015 do 9. 5. 2015 uskutečnil nejméně ve čtyřech případech v bytě poškozené na ulici 5. k. v L. a poté ve svém bytě v H. ulici v L. nechráněný pohlavní styk s poškozenou L. P., při kterých poškozenou infikoval hepatitidou typu B, tedy vážným onemocněním, v jehož důsledku musela být poškozená ve dnech 7. 8. 2015 až 25. 8. 2015 hospitalizována na infekčním oddělení Krajské nemocnice v Liberci a následně byla omezena v běžném způsobu života do listopadu 2015 jaterní dietou, zákazem konzumace alkoholu, omezením fyzické zátěže a nutností používat bariérovou ochranu při pohlavním styku, přičemž v průběhu léčení onemocnění trpěla nechutenstvím k jídlu, zežloutnutím kůže a bělma, zvýšenou teplotou po dobu 2 týdnů a bolestí svalů a kloubů, prchavou vyrážkou na kůži, únavou a pocitem nemoci po dobu nejméně 4 týdnů, dále u ní došlo k poruše jaterních funkcí spojených s tvorbou bílkovin, která byla léčena cíleně antivirotickou léčbou po dobu šesti měsíců, díky níž nedošlo k přechodu do chronické formy onemocnění. Za uvedené trestné činy uložil Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci podle § 145 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pro výkon uloženého trestu zařadil obviněného do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost nahradit poškozeným Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR, škodu ve výši 29.663 Kč a Vojenské zdravotní pojišťovně ČR škodu ve výši 17.612 Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR škodu ve výši 51.650 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od právní moci rozsudku do zaplacení a poškozené L. Č. nemajetkovou újmu v částce 30.000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. poškozenou L. Č. odkázal se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 11. 2017, sp. zn. 53 T 3/2017, podal obviněný a státní zástupce odvolání. Odvolání obviněného směřovalo do výroku o vině a trestu. Odvolání státního zástupce rovněž směřovalo do výroku o vině a trestu a bylo podáno v neprospěch obviněného. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 2. 2018 tak, že z podnětu podaného odvolání státního zástupce zrušil napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. částečně ve výroku o vině pod body 1 a 2, ve výroku o trestu a ve výrocích o náhradě škody vyjma poškozené VZP ČR. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku (bod 1) a zločinem šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, 2 písm. g) tr. zákoníku (bod 2), kterých se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: ačkoliv byl chronickým nositelem hepatitidy typu B, tedy nakažlivé lidské nemoci uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb., a byl poučen o své nemoci a o povinnostech podle § 53 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, tj. podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením, nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožoval zdraví jiných fyzických osob, o nutných hygienických epidemiologických a režimových opatřeních k zabránění dalšího šíření nákazy, mezi které patří mj. pohlavní styk s ochranou, 1. v přesněji nezjištěném období nejméně od února 2012 do 25. 4. 2012 ve svém bytě v O. ulici v L. a na jiných místech L. uskutečnil přesněji nezjištěný počet, nejméně v řádu desítek, nechráněných pohlavních styků, se svojí tehdejší družkou poškozenou M. M., aniž by ji informoval o své nemoci, při kterých poškozenou infikoval hepatitidou typu B, tedy vážným onemocněním, které jí bylo diagnostikováno dne 25. 4. 2012 a v jehož důsledku musela být poškozená ve dnech 25. 4. 2012 až 2. 5. 2012 hospitalizována na infekčním oddělení Krajské nemocnice v Liberci a následně byla omezena v běžném způsobu života do července 2012 jaterní dietou, zákazem konzumace alkoholu, omezením fyzické zátěže a nutností používat bariérovou ochranu při pohlavním styku, přičemž v průběhu léčení onemocnění také trpěla po dobu 4 týdnů nechutenstvím k jídlu, nevolností, po dobu 4-6 týdnů zvýšenou teplotou, únavou a pocitem nemoci a v důsledku průběhu nemoci u ní došlo k úbytku váhy o 4 kg a byla prohlášena vyléčenou od června 2014, 2. v přesněji nezjištěném období od léta 2013 do počátku listopadu 2013 v bytě poškozené v S. ulici v L. uskutečnil nejméně v deseti případech nechráněný pohlavní styk s poškozenou L. Č., při kterých poškozeno