4 Tdo 889/2022 — Nejvyšší soud

4 Tdo 889/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:8. 11. 2022 Spisová značka:4 Tdo 889/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:4.TDO.889.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:12. 2. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 776/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 889/2022-1061 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 11. 2022 o dovoláních, která podali obvinění 1. J. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a 2. právnická osoba Č. s. s. – s. s. k. T., IČ: XY, se sídlem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 25. 11. 2021 č. j. 14 To 170/2021-944, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 3 T 61/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. Š. a Č. s. s. – s. s. k. T. odmítají. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 19. 5. 2021 č. j. 3 T 61/2019-882 byli obvinění J. Š. a právnická osoba Č. s. s. – s. s. k. T. uznáni vinnými přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku na skutkovém základě, že (zkráceně) obviněný J. Š. jako předseda právnické osoby Č. s. s. – s. s. k. T., IČ: XY, která je provozovatelem střelnice na pozemku parcelní číslo XY, XY v katastru XY, části XY, okres XY, jednající jménem této právnické osoby a v jejím zájmu, a obviněná právnická osoba Č. s. s. – s. s. k. T., jednající prostřednictvím statutárního zástupce obviněného Š., nezajistili, aby na úseku „A“ střelnice, který je vyčleněn i pro střelbu z dlouhých zbraní, byl výstřelný prostor, dopadiště i valy ve vyhovujícím stavu, připustil, že se na nich nacházely pevné předměty, což mělo za následek, že dne 15. 10. 2017 kolem 14.40 hodin se střela vystřelená na úseku „A“ ze zbraně CZ 858 Taktikal-4V, výrobní číslo XY, ráže 7,62x39, náhodně odrazila od pevného předmětu nacházejícího se na dopadišti valu, opustila ohrožený prostor střelby a ve vzdálenosti 1,8 km od střelnice ve XY zasáhla M. K., nar. XY, pohybujícího se na svém pozemku parcelní číslo XY, který utrpěl zranění v podobě zástřelu dutiny břišní v oblasti malé pánve s perforací močového měchýře s obvyklou dobou léčení kolem 2 měsíců, a obviněný J. Š. takto jednal, ačkoli z titulu své funkce statutárního zástupce právnické osoby byl podle platného provozního řádu střelnice zodpovědný za její technický stav, zejména pak jejích výstražných a bezpečnostních prvků, přičemž za vznik tohoto následku odpovídá každý z obviněných samostatně. Za výše uvedený přečin byl obviněný J. Š. podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 220 denních sazeb po 250 Kč, tedy v celkové výši 55.000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku mu soud povolil splácet tento trest v měsíčních splátkách po 4.600 Kč s tím, že první splátka nechť je zaplacena do 15 dnů od převzetí výzvy k jejímu zaplacení a každá další pak nejpozději k 20. dni měsíce následujícího po měsíci, v němž bude zaplacena první splátka. Zároveň bylo určeno, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže obviněný nezaplatí dílčí splátku včas. Obviněné právnické osobě Č. s. s. – s. s. k. T. byl podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 15 odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 1, 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, a za použití § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a § 68 odst. 1 tr. zákoníku, uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 1.000 Kč, tedy v celkové výši 100.000 Kč. I v jejím případě soud podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku povolil splácet tento trest v měsíčních splátkách, a sice po 8.500 Kč s tím, že první splátka nechť je zaplacena do 15 dnů od převzetí výzvy k jejímu zaplacení a každá další pak nejpozději k 20. dni měsíce následujícího po měsíci, v němž bude zaplacena první splátka. Zároveň soud určil, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže obviněná právnická osoba nezaplatí dílčí splátku včas. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak byla obviněným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, IČ 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, Vítkovice, 703 00 Ostrava, na náhradě škody částku 99.625 Kč, poškozenému M. K., nar. XY, trvale bytem XY, XY, fakticky bytem XY, na náhradě škody a nemajetkové újmy částku 885.206 Kč, z toho na náhradě za ztrátu na výdělku částku 37.332 Kč, na náhradě nákladů za léky částku 2.524 Kč, na náhradě bolestného částku 187.605 Kč, na náhradě ztížení společenského uplatnění částku 542.045 Kč, za psychické útrapy částku 100.000 Kč a za náklady spojené s péčí o jeho zdraví částku 15.700 Kč, a poškozené Z. K., nar. XY, trvale bytem XY, za psychické útrapy částku 200.000 Kč. Se zbytkem uplatněných nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy byl poškozený M. K. podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Následná odvolání obou obviněných Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 25. 11. 2021 č. j. 14 To 170/2021-944 podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Na rozhodnutí odvolacího soudu reagovali obvinění dovoláními, v nichž svorně odkázali na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. a obviněný J. Š. pak zvlášť i na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. Byť byly oba mimořádné opravné prostředky vypracovány různými obhájci, v nich obsažené námitky se v zásadě překrývaly, vzájemně se doplňovaly a v podstatném vykazovaly naprostou shodu. Dovolatelé tak svorně namítli, že skutek, pro který byla podána obžaloba, se nestal. Obecné soudy po jejich výtce neobjasnily, kdo, kdy a odkud vlastně vystřelil projektil, který zranil poškozeného M. K. Nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že fatální střela byla vystřelena právě na střelnici v XY, ani že se náhodně odrazila od pevného předmětu v dopadišti na úseku „A“. V souvislosti s tím dovolatelé zdůraznili, že stav střelnice odpovídal provoznímu řádu, který byl v srpnu 2017 (tj. cca 2 měsíce před incidentem) vydán a schválen na základě podrobného zkoumání odborně způsobilou osobou – znalcem balistikem Ing. Hurdíkem. Poukázali také na vyjádření dvou dalších znalců, kteří ve věci vypracovali balistické posudky a podle nichž jsou za zranění poškozeného zodpovědní spíše svědci K., Š. a J., kteří při střelbě ze samonabíjecí pušky CZ 858 Taktikal-4V porušovali provozní řád střelnice. Podle dovolatelů navíc nebyl prokázán mechanismus úniku střely z prostoru střelnice a zejména neexistuje jednoznačný důkaz o tom, že by se odrazila od kamene ve valu. Ostatně i podle „znalce obžaloby“ Ing. Maršíka se mohla odrazit například od suku ve dřevě nebo od hřebíku. Při respektu k zásadě in dubio pro reo tedy nebylo možno spojovat vznik škodlivého následku s údajným zaviněným porušením blíže nespecifikované povinnosti dovolateli, ani mezi nimi dovozovat nezbytný příčinný vztah. Obviněný J. Š. k tomu v další části svého dovolání podrobněji poukázal na časové souvislosti kritického dne. Připomněl, že policejní hlídka, která se na střelnici měla dostavit bezprostředně po ohlášení incidentu poškozeným, výše jmenované střelce v jejích prostorách již nezastihla. Podle videozáznamu ze střelnice se však dotyční na střelnici zdrželi relativně dlouho po ukončení střelby, když uklízeli terče, prázdné nábojnice a střelecké stavy a teprve poté z prostoru snímaného kamerami odešli. Pokud tedy mělo k výstřelu zraňující střely dojít na střelnici předtím, než klienti ukončili střelbu, jeví se podle obhajoby jako očekávatelné, že by nejméně první policejní hlídka dorazila na místo ještě v době jejich přítomnosti. To se nestalo a je tak dost dobře možné, že k osudnému výstřelu došlo v důsledku neopatrné manipulace jednotlivce se zbraní až později a mimo areál střelnice (například na přilehlém parkovišti). Závěr soudů, že poškozený M. K. byl zasažen odraženou kulkou, která byla vypálena na střelnici, má tedy ryze spekulativní ráz. I kdyby tomu tak bylo, pak nebylo patřičně objektivizováno, jakým konkrétním mechanismem tato střela opustila její bezpečný prostor. Soudy zdůrazňované nízké množství křemíku, které na ní bylo zjištěno, nutně neznačí, že tento chemický prvek pocházel z kamenů ve valu. Stejně dobře mohlo ke znečištění střely dojít jiným způsobem. Balistické posudky obžaloby pak podle názo